Problémy s kamarádem

Ahoj holky,
ráda bych Vám pověděla svůj příběh o mém jednom kamarádovi a slyšela Vaše názory, proč se tak chová.
Když jsem začala chodit do prváku na VŠ, poznala jsem tam jednoho kluka, říkejme mu "Jarda", byl hrozně vtipný atd. Začal mi psát na telefon, byli jsme schopni psát si celý den. Jediné co mi vadilo bylo, že ve škole se ke mně vůbec neměl, akorát mě pozdravil a šel radši za holkama, s kterýma se kamarádil už od prvního dne. (Já jsem takový stydlín, tak mi trvá než se mezi novými lidmi rozmluvím.) Po půl roce školy jsme měli jít spolu do kina, holky se ho ptaly, co dělá odpoledne a on řekl, že nic, že jede domů. To mě trošku naštvalo, stála jsem vedla a nechápala jsem, proč to řekl, jestli se za mě stydí či něco jiného. Přešla jsem to a kamarádili jsme se dál. Jednoho dne mi přišla SMS, že by to se mnou chtěl zkusit. Já jsem si tím nebyla jistá, protože neproběhla za toho půl roku ani jedna pusa, ani dotek nic. Cítila jsem pouze kamarádství, tak jsem řekla, že je na to asi ještě brzy. To bylo někdy v dubnu asi. O prázdninách najednou začal být odtažitý, nepsal a když napsal, tak to působilo, že ho to velice otravuje. V tu dobu jsem začala chodit s jedním spolužákem a Jarda najednou napsal, že by to se mnou chtěl zase zkusit, že mu to poradila kamarádka. Ještě chci dodat, že Jardovi je 24, neměl nikdy přítelkyni a je takový všechno vím, všechno znám, ale i přes tuto vlastnost ho mám ráda. Já už jsem mu bohužel napsala, že jsem zadaná. S přítelem jsem byla asi 11 měsíců a po rozchodu mi Jarda začal zase psát, bylo to znova o prázdninách a začali jsme se scházet.Já jsem ale na nový vztah nebyla připravená, trápila jsem se kvůli bývalému, který odešel beze slova a už se nevrátil. Nechtěla jsem ublížit někomu, jen proto že jsem s tím nebyla ještě srovnána. Znova neproběhl žádný kontakt.Já sama se neodvážím políbit kluka nebo tak, to nechávám na nich, jsem radši když to neni hned na první schůzce, ale po dvou letech už by něco být eventuelně mohlo (aspon chytnout za ruku, když se mi jednou přiznal, že se mu stále líbím a brečel i kvůli mně). Pořád jsme si teda smskovali, protože nás od sebe dělí 200 km. Když jsme znova měli schůzku, byla jsem takový nepříjemná, už jsem byla unavená z toho, jak se k ničemu neměl, všechno mu trvalo. A ten večer mi napsal, že si jel něco ověřit na tu schůtku a ať se neptám co, já se samozřejmě zeptala (jako každá zvědavá ženská) ale neřekl mi to, a takhle je to pořád, něco nakousne, ale už nikdy nedořekne. Po chvilce se to dalo zase do pořádku a bavili se normálně, ve škole se ke mně dokonce začal i hlásit. Jenže poslední měsíc mu napíšu a on neodepíše (máme Iphony, tak je to vidět), ve škole se ode mě distancuje a když mi napsal, že si lidi ve třídě myslí, že spolu chodíme, cítila jsem z toho, jako by se za mě styděl. Začal se bavit s těma holkama jako dřív a já si přijdu, že je to jako v prváku - baví se s nim a ke mně se nehlásí. Říkal mi, že jsem nudná, že moje fotky jsou nudný atd. Když jsem tak nudná, tak proč mi celé 2 a půl roku píše? Kamarádka říká, že není normální, aby jeden čas mi napsal, že jsem jeho nejbližší kamarádka a v další chvíli se ode mě distancoval, jako kdybych neexistovala. Co myslíte vy? Budu ráda za každý názor.