Jak oslovujete svého partnera?

Miláčku ,zlatíčko a medvídku neříkám vůbec. Říkám různý odvozeniny od jména.

Partnera jsem vždycky oslovovala křestním jménem. Kdyby mě chlap oslovoval "miláčku", osypala bych se.

Mám to stejně. Nejvíc mě baví ty páry, které se oslovují "miláčku" i v momentě, kdy na sebe štěkají. Takové to "MILÁČKUUU...Grrr"

Hromadu dalších tipů na oslovení najdeš i v těchto tématech:
Jak oslovujete svou polovičku?
Jak oslovujete své drahé polovičky

Já přítele oslovuju originálně, stejně jako on mě, ale ze začátku jsme to tak neměli, vždy to z něčeho vyplynulo, čemu rozumíme jen my dva. Právě ho nikdy neoslovuju jménem, přijde mi to děsně divné a nezvyklé, ani bývalého přítele jsem tak neoslovovala. Ale uvědomuju si, že je to fakt padlé na hlavu, asi bych s tím něco měla dělat

Kdyby mě partner oslovil "miláčku, zlatíčko", tak bych se na něj nejspíše dívala stylem "děláš si srandu?! " Nevím, ale mě tyhle slůvka nikdy moc nešly přes pusu a hlavně, když je někdo vysloví tak... zní mi směšně, ale to je jen můj pohled na "věc". S partnerem máme mezi sebou oslovení, která jsou nám blízké, která jsou vtipná, rozverná, zkrátka naše A hlavně nezní mi v uších tak infantilně Ale proti gustu...

Můj mi říká nejčastěji "bobe" nebo "bobane" já jemu "zlato" a pak používám pro vás to odpudivé "miláčku"

mám to stejně, občas mi ujede tak maximálně "zlato", ale to tak jednou za půl roku.
Říkáme si jménem.

A někde na veřejnosti přítele oslovuješ jak?Já totiž používám odvozeniny od jeho jména,ale jménem ho neoslovuju.A ty odvozeniny nejsou moc pro ostatní..

Občas si říkáme "lásko" nebo "miláčku", jinak ale nijak. Prostě se oslovujeme jménem, sem tam máme nějaké přezdívky, většinou odvozené z nějakých vtipných situací, tak si řikáme týden a pak nás to přejde

Taky tak

Já taky a myslela jsem si, že jsem divná Asi to vzniklo tak, že přítel mi nebyl představen jménem, ale přezdívkou, a když jsme se dali dohromady, bylo mi blbý ho tou přezdívkou oslovovat, tak jsem si začala vymýšlet svoje vlastní přezdívky, ale mám nějaký blok najednou mu začít říkat jménem. Přítel mě taky moc neoslovuje. Jsme asi nějaký ujetý

Já si myslím, že co nejvíc potěší na duši, je vyslovení mého jména milovanou osobou pěkným tónem. Přece jen k tomu jménu máme každý vztah a je pro nás důležité. Taky se oslovujeme i lásko, kocourku, tygříku, ale to spíš v intimních situacích, jinak ho nejčastěji oslovuji jménem samozřejmě zdrobnělinou. Ale je to i tím, že partnerovo jméno je hezké a použitelné. Když měl můj bývalý šíleně dlouhé jméno cizího původu a všechny zdrobněliny zněly fakt divně, moc jsem ho neoslovovala. Ale přišlo mi to divné ho neoslovovat. A přítel mi často říká miláčku, broučku (což nemám ráda, připadá mi to na chlapa), kočičko, lásko, ale nejradši a uplně se blahem tetelím, když mi řekne hezky jménem A když mi řekl na ulici prdelko, tak jsem mu řekla, ať mi tak na veřejnosti neříká
Pokud to jde, přijde mi jméno nejhezčí variantou a nikdy neomrzí.