Ahoj holky, s přítelem žiju 2 roky v bytě v Plzni, jsme spolu 4 roky. On má rodinu 100 km odsud, já 450 km. Nemám moc kamarádů, ale mám práci, která mě baví, i když jen jako zástup za mateřskou. Nicméně k problému.
Poslední dobou (cca 2 měsíce) mám pocit, že mi něco chybí. Přijdu domů - prázdnej byt. Přítel přijde o cca 2 hodiny dýl z práce a pak se jdeme projít nebo lup k televizi. Nemáme společné zájmy. Ráno zase přítel odchází dřív do práce, já jsem tedy doma pořád sama. Na rozdíl u mojí rodiny, která je tak daleko, je to jiné. Tam mám malé sourozence, kupu práce, ale tady prostě nic takového. S přítelem chceme stavět dům, ale když nadhodím, že bysme se tedy měli vzít, tak to zasejc ne. Stavba ano, ale svatba ne. Vůbec to nechápu. Navíc, všechny naše plány do budoucna vždycky nějak vyšumí, zkrátka se nikdy nezrealizují.
Mám tedy pocit, že jsem se ocitla na mrtvém bodě. Každý den je úplně stejný. Necítím se špatně, ale ani dobře. Je to prostě neutrál. Nemám prostě pro co žít, z čeho se těšit. Chápu, že pro někoho je to možná malichernost, ale já cejtím neuvěřitelný prázdno.