Ženy, které nechtějí mít děti

Reaguji na blackberry: No a to je to, co si právě myslím i já. Že tím, když se nedodržuje návod - se právě až pak to číslo posouvá níž...

Reaguji na Janča92: To je přesně ono, přes těch 99% to je v případě - že se dodrží vše... A to 1% připadá právě na případy - kdy je na vině pouze selhání antikoncepce a ne lidského faktoru. 99% je číslo žen, které rok berou antiko a neotěhotní. Takže stále bez vlastní chyby otěhotní 1 žena ze 100. Takhle je potřeba to brát. Nicméně myslím, že jsme již zaběhly mimo hlavní téma...

Hlavně proto, že je rozdíl mezi "neplánuji" a "nechci".
To je pak ve stylu "nejsem si jistá, jestli dítě už ano nebo ještě ne; nicméně už si ho můžeme dovolit, tak jsem přestala brát HA a jen počítám plodné a neplodné dny a v plodné dny používám kondom". V podstatě lidé, kteří se nemůžou rozhodnout, tak to nechají na náhodě.

Jinak tu přerušovanou soulož bych do "tak se chráním" moc nepočítala.
To je tedy druhá možnost, že někdo věří nějakým bludům.

A jak už bylo řečeno, potom selhání antikoncepce (i když většinou je to spíše selhání uživatelek - tam si také říkám jak moc velké nedopatření to bylo).

Takových žen je spousta. Mezi známými jich mám dost, a taky velká část to cítí jen jako určitou životní povinnost.
Dle mého je to naprosto normální. Já taky děti nechci.

O ženách, které nechtějí mít děti si asi nemyslím nic. Je to jejich volba, jejich život, jejich věc. Neodsuzuju je, ale nedělám z nich ani něco extra. Je to jako když někdo chce jedno dítě a někdo jiný chce tři nebo víc.

Reaguji na Lucyluck:

Nepřijde mi to sobecké ani trochu.

Sobecké by bylo pořídit si dítě z nudy, protože jak k tomu to dítě přijde?
Jenom nemít děti, to nikomu neubližuje.

Tak to je od něho podle mě nefér.. Je to tvůj život a je jenom na tobě jak s ním naložíš - to ty budeš to dítě nosit a rodit, ty se o něj budeš starat víc než on..
Nevím kolik ti je, ale v dnešní době není divné mít první dítě po třicítce nebo dýl (pominu teda zdravotní hledisko).
Je pravda, že mně je ještě celkem málo, ale i tak jsem zatím neměla touhu být matkou a podle mě ani mít nebudu. Když si vzpomenu na dětství tak jsem si vlastně nikdy nehrála s panenkama ani s barbínama, nikdy jsme si s kamarádkama nehrály na "mamku a taťku".. A prostě se nedokážu rozplývat nad miminkama v kočárkách, nemam k dětem žádný vztah..
Někdo holt chce zasvětit život sobě, svému vzdělání a kariéře a někdo si bez plínek a šišlání nedovede představit den. Já dovedu, takže tě plně chápu.. Neříkám že to takhle budu cítit navždy, ale okolí mě od mateřství nepřímo odrazuje už jenom tím, když vidim to jak jsou některé kamarádky-matky uplně hotové a nejedna mi řekla, že to bude znít hrozně, ale že kdyby mohla vrátit čas tak by děti prostě neměly nebo by nějakou chvíli ještě počkaly (a to měly děti kolem 30let, takže žádné mladé nevyspělé pubertačky)
Občas taky mívam pocit, že přece jenom bych to dítě chtěla, ale velice brzo to pomine a uvědomim si, že mě v budocnu čeká hodně věcí a prostě se k dítěti nechci uvázat..
Hodně lidí mí říká, že pak toho budu litovat, až budu sedět sama opuštěná v domově důchodců, ale ono ani to mít děti není jistota, že jednou neskončim sama ...

Reaguji na Janča92:

jj, to je pravda, ze ti přece nikdo nezaruči, že se o tebe děti ve stáří postaraji....a navic mi to přijde dost ulitlé, chtit děti proto, aby se o tebe někdo ve stáří postaral.....dítě přece není "důchodové připojištění"....
No a s tím přítelem je to těžké no...on by už děti chtěl, já ne. Když hlídáme jeho synovce, tak pro mě to je zkažený víkend.....ano je to i pár hezkých chvilek a srandy, ale jinak od rána do večera křik, hádky, vaření, mytí, převlíkání....připadá mi, že pak člověk žije život někoho jiného a ne svůj, a na to prostě nejsem připravená a nechci to to jsem teda zvědavá, jak se to vyvrbí, protože přítele mám moc ráda a navíc máme dům na hypotéku....

Přesně
Hlavně si myslím, že je dobře že si tohle člověk uvědomuje a nenechá si do tohoto rozhodnutí kecat.. Ženská sama dobře ví, kdy je připravená a kdy bude lepší ještě počkat.. Pořídit si dítě jenom proto, že se to od ženské očekává je naprostá blbost - ale mnoho lidí, i v dnešní době, mají zažité že ženská má rodit děti a být u plotny.. Bohužel
A věděl o tomhle tvým názoru přítel když jste spolu začínali?
Moje vztahy defacto ztroskotaly právě na tom, že jsem řekla že pravděpodobně děti nikdy chtít nebudu.. Řešili jsme to vždycky na začátku vztahu, jelikož je tohle dost důležitá otázka pro budoucnost.. Jen by mě zajímalo, proč se říká, že jsou to převážně chlapi, kdo si chce užívat života a nechtěji se vázat k rodině, kdežto já jsem na žádného takového ještě nenarazila
Každopádně hodně štěstí, poradit ti můžu maximálně to co jsi už asi zkoušela - opravdu vážně si s chlapem promluvit aby pochopil proč se na to ještě necítíš

No problém trošku je, že jsem to asi rezolutně neřekla, že děti moc nechci. Jak jsem psala- jednu chvíli jsem si myslela, že asi děti mohou být smyslem života, ale teď docházím k názoru, že jsem to říkala v době, kdy mě práce nebavila a bývalý přítel by hrozný pařmen a bohém, takže vedle něj jsem si připadala jako "domácí typ", protože jsem nikde nelítala každý den jako on, ale třeba jen obden. A teď přicházím na to, že oproti jiným vrstevníkům (28 let) jsem vlastně hodně aktivní - mám hodné zájmů, jsem ráda mimo domov....a taky teď bydlím úplně mimo rodiče (i rodiče přítele), takže bych se od toho dítěte fakt nikdy nemohla nikam hnout prostě mám zatím pocit, že deti jsou jako koule u nohy...
a přesně jak někdo psal, chlap chce sice děti, ale on je nenoso v břiše, on je nerodí, on s nimi není zavřený doma na mateřské, on pak nemusí znovu hledat práci, není několik let mimo svůj pracovní obor, zato specialista na plíny a kašičky....
Na co jsem studovala těžkou VŠ, dělala a učila se spoustu koníčků, na co vydělávám....jen proto, abycho to všechni mohlá dát dětem? abych teď všechno učila děti? to jsem se na všchno mohla vyprdnout, školní léta proflákat a místo sportů a hudby se válet doma na gauči a dělta kravinky, který pak bavěj děti....protože jak vidím u ostatních matek, už nikdy na to není čas, chuť, ani energie....

Reaguji na Lucyluck:
jsou ženský, které s díttem normálně dál pracují. jasně, můžeme pochybovat o tom, zda je to pro to dítě nejlepší, ale mají dítě a dál pracují. Dítě nemusí být jen koule u nohy, a když, tak maximálně 3 roky, víc ne. Potom už je dostatečně staré, aby jsi lecos mohla podnikat i s ním. jasně, asi s ním nepojedeš autostopem do indie, ale fakt nemusíš být méně aktivní než jsi zvyklá. Naši s náma žili naprosto stejně jako předtím. Brácha byl ve 5.5 letech schopen ujít cca 25 kilometrů a zvládal to v pohodě. Vše je jen o přístupu.
Možná máš kolem sebe špatný vzorek matek, fakt to není tak, že by všechny byly doma a na nic neměly chuť.......
Tím Ti nechci říkat, že máš mít děti když je enchceš, každá žena má právo se rozhodnout dle svého. Ale u tebe mi přijde, že je nechceš mít jen proto, že máš pocit, že by Tě omezovaly, což fakt nemusí.
Jinaks e připrav na to, že pokud Ty děti chtít nebudeš a přítel ano, tak nejspíš vztah dřív nebo později krachne. Chlap může mít děti až do smrti, takže i kdyby Ti teď tvrdil, že je smířený s tím, že je mít nebudete (což ale u Vás to tak nevypadá), tak mu může něco dojít ve 40, 50 a odejít za 20 letou holkou, co dítě chce........
Jo a pokud je Tvůj přítel do děti tak žhaví, tak máš lepší výchozí pozici. nevím, co děláte a jak jste na tom s financema, ale s dítětem může být doma i chlap, stejně tak Ti ho může pohlídat a Ty můžeš vyrazit třeba cvičit, na kurz cizího jazyka nebo i do práce. Chlapi fakt nejsou neschopní a když je k pomoci povedeš už od začátku, tak obvykle není problém.....Jediné co, že to dítě nenakojí, ale i to se dnes dá řešit......
Prostě chci tím říct, že to, nakolik Tě dítě omezí, je do velké míry otázkou toho, jak ty sama se omezit necháš....

No to jistě existují ženy, které normálně pracují, ale záleží také na tom, v jakém oboru a za kolik peněz....já se musím neustále vzdelávat, jezdím na služební cesty....s dětma bych na toto neměla čas ani sílu a šla bych dolů....a všechno o co jsem se snažila by přišlo vniveč

Reaguji na Lucyluck: kamarádka je podniková právnička za hodně slušné prachy.
Jako těhotná zůstala sama, s přítelem se rozešla.
Na mateřskou šla místo ní její maminka, která v tu dobu přišla o práci a o mimčo se starala.
Kámošce stačilo doma být 3 týdny a byla z toho na prášky Ted už chodí kluk na gympl, ona si postavila nový barák a nedovede si představit že by syna neměla...