Byla jsem nevěrná/byl jsem nevěrný

Pokud ti ve tvém nynějším vztahu je dobře, nikam nechoď. Neodoláš, dříve nebo později podlehneš. Pak příjdou výčitky, bude tě žrát svědomí, ale přejde to... Pokud ten chlap bude aspoň trochu stát za to, přejde to v mnohem více, už nebudeš mít výčitky, že spíš s jiným, ale budeš chtít být s ním, žít s ním, usínat vedle něj, probouzet se vedle něj... A pokud máš děti, bude to ještě horší, nebudeš chtít bourat rodinu, ale budeš se hrozně trápit. Rozejdeš se s ním, ale v éře mobilních telefonu, stejně jeden z vás napíše aspoň smsku a ten druhý odepíše a za den, dva, týden už zase budeš v jeho náruči, v jeho srdci... A vyléčit se z té drogy není vůbec jednoduché....
Takže pokud si chceš užít potěšení, jdi do toho, pokud jej ale dokážeš oddělit od lásky, pokud ne, dostaneš se někam odkud není cesta zpátky....

martinam
přesně tak. Na nějakou chvíli se vyhýbat tomu druhému a s odstupem času už to nebude tak strašné.

Natálie_v
život ale není jen o sexu, co až si s milencem přestaneš rozumět? Jestli si myslíš, že pro život je lepší ten první, tak s ním buď. Z milence se může vyklubat příšerný partner, nebo také ne, ale podle toho jak píšeš, tak si také nejsi moc jistá. A co kdyby milenec zůstal jen milencem? Když to nepraskne, tak bude spokojenost na všech stranách

renataD: Já jsem tenhle problém řešila v lednu, takže už je to poměrně dlouhá doba a od té doby se toho dost stalo. Tak možná to sem můžu napsat, až si to bude číst někdo další, kdo má stejný problém...

S bývalým přítelem jsem se rozešla, ačkoliv to byl rozhodně chlap do života. Byli jsme spolu přes 8 let, hodně toho vybudovali, měli toho hodně společného. Ale ta chemie nám prostě nefungovala tak, jak bych si představovala. Bylo to pro mě těžké rozhodování, protože vím, že vztah není jen o sexu. Ale myslím si, že je to hodně důležitá součást a nakonec by nebyl spokojený ani on, protože já jsem od té doby, co jsem se začala vídat s milencem, nebyla vůbec schopná fyzického kontaktu s bývalým přítelem, prostě mi to nešlo. Nechtěla jsem s ním spát, navíc jsem byla do milence zamilovaná, ale bylo to dost komplikované, takže jsem hodně zvažovala, co udělat.

Nakonec jsem se rozhodla od přítele odejít a zkusit to s milencem, což byl další risk, protože v tu dobu nebylo vůbec jisté, jestli s ním nějaký vztah můžu mít. S tím mi hodně pomohla Romanka_S tady z diskuse, protože mi řekla pár zásadních věcí, co mi pomohly. Bohužel těžko říct, jestli nám ten vztah vydrží. Stát se může cokoliv. Ale momentálně jsem s ním šťastná, určitě je to stejně jako bývalý přítel chlap, se kterým bych si uměla představit budoucnost a kromě toho nám funguje i ta chemie, takže zatím svého rozhodnutí nelituju. Naopak jsem ráda, že se to takhle sešlo, protože bych asi v tom původním vztahu byla dříve nebo později nešťastná. Takže takhle to nakonec dopadlo u mě. Jestli to bylo dobře, to asi ukáže čas. Já doufám, že to dobře bylo..

Jasně že alkohol neomlouvá. Člověk sice jako opilý nemusí být při smyslech, ale na druhou stranu to do sebe nalil sám!

Ahojky,
ráda bych obnobnovila toto téma, protože poslední dobou mě hrozně žere svědomí x(
Jsem s přítelem přes dva roky, začala jsem s ním chodit, když mi bylo 16, jemu 19. Nebyla to láska na první pohled, spíš se mi jen hodně moc líbil a tak to bylo i z jeho strany. Já byla v té době ještě hloupá puberťačka, kdybych ho poznala tak o rok déle.. ..x( no nic, tak ted k tomu hlavnímu.
Na první schůzce jsme se spolu vyspali, myslím, že ani jednomu nebylo jasné, jestli spolu teda chodíme, nebo ne. Já jsem taky v té době měla "vyhlídlého" ještě jednoho, neuměla jsem se rozhodnout, no a tak jsem po týdnu, co jsem už tedy jakoby byla s tím mým současným, s tím druhým líbala na jedné akci..jenže po třech měsících se to líbání opakovalo..je mi špatně už jen z toho když to píšu, protože ten kluk za to vůbec nestál, sama sebe prostě nechápu, ted už vím, že přítele bych NIKDY a za žádných okolností nepodvedla, miluju ho, ale bohužel jsem si to uvědomila pozdě x( mám hrozné výčitky, snad mi tu někdo poradí, jak se s tím nejlíp vypořádat, možná jsem se chtěla jen vyzpovídat x(. Říkat to příteli nechci, nechci mu tím ublížit a hlavně vztah nechci ohrozit. On udělal taky hodně prohřešků, ale to bylo taky spíše na začátku vztahu. Né fyzická nevěra, ale taková ta virtuální a tak. Čím víc stárnu, tím víc mě to tíží x(
Děkuji za případné odpovědi holky.

Reaguji na Zabka1:
hlavně to neříkej příteli,bude ti to vyčítat a už nebude mít k tobě důvěru..něco jsem zažila a lituji že to prásklo,mám to věčně vyčtené a dělá nám to problém ve vztahu..mysli že sis jen užila a nech to být,toho se stejně nezbavíš,taky lituji co jsem někdy provedla ale bohužel vymazat to z mozku nejde...a byla to horší věc než líbání...dej si pozor i na svou kamarádku které bys to chtěla říct,klidně to může vyzvonit a tím ti více ublížit..

Přímo nevěrná jsem nebyla ale za to jsem spala s dvěma zadanýma klukama. Takže se toho vlastně taky přímo účastním.
Ale když jsem chodila s jedním bývalím a měly jsme období kdy byl na mě fakt hnusnej, tak už jsem to málem udělala. Tenkrát jsem jednou v prosinci potkala ve městě prostě kluka asi do devíti do večera jsme spolu běhali v tý zimě po městě. Hotovej elegán, fakt se k holce uměl pěkně chovat. Na konci jsem si nechala jen dát takovou tu dětskou pusu na pusu. Ale kdyby tenkrát bylo kde, nebo by aspoň nebyla taková zima, tak bych to fakt udělala. Toho prostě lituju Vždycky lituju těch věcí který jsem neudělala.

Za mě rozhodně ne...i když, bývalému jsem nevěru odpustila, ale udělal to znova . Já sama jsem nevěrná nikdy nebyla. Hnusí se mi to a řídím se pravidlem: "Co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ty jim." Jestli mi byl přítel nevěrný nevím a doufám, že ne, moc by mě to mrzelo.

Také jsem byla nevěrná- 2x, přítel mi to odpustil....Lituju toho do dnes, protože přestože to jsou už od první nevěry 4 roky, tak mi to přítel čas od času připomene a já na to nemám nervy....
Mrzí mě to o to víc, když vím, že přítel mě nikdy nepodvedl....Neměla jsem to nikdy udělat a ještě k tomu s klukem, který mi za to rozhodně nestál.

On to totiž nepřekonal a to je špatný. Musí to překonat a ne se tím trápit. A ty taky ne

Překonal to (teda myslím), jen když prostě něco udělá a já mu za to nadávám, tak mi hned připomene moji nevěru, abych prostě ztichla....Proto raději to nechám plavat, než zase poslouchat jeho výčitky....

Reaguji na Zabka1: Přiteli to neříkej a ani radši nikomu ze svého okolí. Ber to tak,že prostě se to stalo a tím sis uvědomila,že miluješ jen svého přítele a víš,že už to nikdy neuděláš....

Reaguji na Klariska1241: Kdyby se s tím vyrovnal, nevracel by se k tomu. A že po 4 letech se s tím nevyrovnal není moc dobré. Musí se s tím prostě vyrovnat.

Myslíte, že nevěra lze ututlat, že se to nikdy nikdo nedozví?