Mimořádná fyzická přitažlivost - jak dál?

Prosím, pomozte mi, jsem beznadějně zamilovaná do svého kolegy, je mi už přes 40, když jsem ho poprvé viděla, sevřelo se ve mě všechno, nebyla jsem schopna s ním navázat sebemenší koleg. vztah, např. pozvat na kafíčko do kanclu atak, jelikož jsem měla jen při té představě vlhké ruce, rychlý tep a dech. Nutno podotknout, že by to rád přijal, ty indicie tomu nasvědčovaly.Nikdy jsem takto silnou fyzickou přitažlivost necítila, jsem jak v pasti. Podotýkým, že kdybych luskla prstem, mám ho tam kde chći. Žárlím na něj, na jeho ženu, na jeho milenky-dozvěděla jsem se o dvou starých případech. Dost možná se stane i mým nadřízeným, prosím, co mám dělat? Mám odejít,?jak se chovat? říkám si, že nechci umřít aniž bych se s ním aspon jednou nepomilovala. Jsem mistr přetvářky, vím, že nic z tohoto netuší, myslí si, že právě já ten zájem nemám, trvá to jíž čtyři roky a já se celou tu dobu trápím. Přitom nejsem schopna s ním normálně mluvit, jakoby jsem zamrzlá a mám hroznou trému. Kdybych z té práce odešla, tak bych sebrala odvahu a zavolala mu, zda se nechce vidět, ale zde v práci nemám nejenže odvahu, ale jak jsem se již zmínila, ale hlavně, když je někde poblíž mně, tak mám takové sevření, tlukot srdce, že bych ani nebyla schopna ze sebe něco vykoktat, proto si hraju na paní odměřenou, je to pro mně jednodušší. Vím, že je to problém, jak v pubertě, alel je to tak jak to je ...jak dál?

hallina

Trvalo mi to, než jsem se rozhodla to téma založit, alel vy jste šikulky, snad mi něco poradíte, moc prosím

MagdaA

hallina
Čtyři roky to v sobě dusíš? To je šílený! V tomhle těžko radit, třeba je to jen představa, že bude úžasnej a realita může být jiná a budeš hned vyléčená, ale taky pozor na to, že to opravdu úžasné být může! A co potom, je ženatý, že?

nissel

...co k tomu dodat,myslím,že by si s tím měla začít něco dělat,jinak se ztoho opravdu zblázníš..

hašlerka

A co jeho osobnost? K tak silnému zamilování asi nestačí jen fyzis?
Jinak máš přece ještě možnost hledat někoho jiného, když se budeš upínat jen na tohoto a živit v sobě všechny ty představy, tak se s tím samozřejmě hned tak nevyrovnáš a kus citového života Ti proteče mezi prsty. Ale časem budeš muset začít žít svůj reálný život, určitě to jednou přijde...
Samozřejmě, máš-li pocit, že by stačilo kývnout prstem, můžeš to udělat, ale také bys třeba mohla narazit na odmítnutí, uvažovala jsi, co by to s Tebou dělalo? No a když bys do toho šla a promítla do něj všechny svoje romantické představy (a Ty romantička spíš budeš), tak co potom? On by to mohl brát jako záležitost na jednu noc, ale u Tebe o tom opravdu pochybuji, i když to píšeš, vyvážila by ta noc všechno to následné trápení?

denka

hallina

Podotýkým, že kdybych luskla prstem, mám ho tam kde chći

hallina sup do postele,na co cakas

nissel

Můžu se tě zeptat,co na něm tak miluješ?co tě na něm vlastně tak moc přitahuje?cítila jsi v životě už někdy něco podobného?

irinka

já ji asi chápu. Jednou jsem něco podobného zažila, totiž tu obrovskou přitažlivost. Zapadali jsme do sebe jako puzzle (myslím teď osobnostně). Nádhernej večer, nedošlo k ničemu fyzickému, ale věděli jsme o sobě všechno (i když jsme se viděli poprvé). Bohužel, na něj doma čekala přítelkyně, dlouholetá, tak nic... Ale to souznění, ta přitažlivost... fakt jsem nic podobného nikdy nezažila. Pro jistotu jsem ale hned druhý den vymazala jeho číslo. Je to už půl roku, ale kdyby kývl, letím za ním a neohlížím se.

nissel

taky jsem měla podobné scénáře,jen jedno je okouzlení a poblouznění a ta druhá věc je čas...čas po kterém člověk zjistí,že to byl buď naprostý omyl a nebo to hezké a krásné souznění duší pokračuje dál
..vždycky radím ,jdi si za hlasem svého srdce

Majda

hallina
TAky jsem jednou takovou pritazlivost zazila, i kdyz me vetsinou sex moc ani nebavi a na chlapy nekoukam jako na objekty fyzicke pritazlivosti, s nim to bylo jine (dosahovala jsem orgasmu jen pomyslenim na nej). No a jak to skoncilo, samozrejme jsme se spolu vyspali (rozhodne ne jednou, trvalo to nekolik let a porad to bylo stejne silne jako na zacatku).
No tezko radit, nenavadim nikoho k nevere, ale docela te obdivuju, vydrzet to 4 roky, to je tedy neco.

hallina

jasně, že jsme oba zadaní, ženatý, vdaná. Mrzí mě, že na něho praskly ty dvě nevěry, které měl v práci, myslím si, že toto by se mělo uhlídat, mám mu to trochu za zlý, a mám z toho taky popř. strach, že by se to zde provalilo...když jsem sem nastoupila a byla s ním seznámena, věděla jsem, že je zle, hned druhý den jen myšlenka na to, že je někde v mém okolí mi způsobila infarktový stav, nemohla jsem fakt vůbec dýchat, úplně jsem funěla jak po sportu a srdce mi tlouklo.Proto jsem s ním žádný vztah /rozuměj kolegiální kamarádský/ nenavázala, protože bych tu konverzaci s ním vůbec nezvládla...jinak je to fešný chlap, ale těch je plno a žádná reakce, jednáním příjemný, kultivovaný...sama jsem z té své reakce špatná, ale což už...nyní po těch 4 letech už je to lepší, ale vnitřní nervozita z jeho možné blízkosti trvá, p.s. je na jiné pobočce, takže dennodenní setkávání není