Ako sa starať o domácnosť bez toho aby to priateľ začal brať ako samozrejmosť?

2) Problém: tento týden je řada na něm, aby myl nádobí, ale už několik dní to "nestihl".

Špatně - několikrát mu to připomeneš, pak jsi smutná, hysterická, otrávená, rezignuješ... a všechno to umeješ sama. Výsledek - oba jste naštvaní.

Správně - připomeneš mu to jednou, zato důrazně (ale milým hlasem). Pokud nereaguje, obrníš se trpělivostí a NIC nemyješ. Protože nádobí brzo dojde, přestaneš vařit (v čem asi), případně mu můžeš ráno podat horkou kávu v papírovém kelímku. On se spálí, asi se i poleje, a pokud je problém nemytí nádobí nakombinovaný s problémem nesbírání si po sobě špinavého prádla, půjde do práce v tričku s Mickeymousem A flekem od kafe. A protože je situace "nemyl jsem nádobí = nedostávám jídlo" podpořená ještě smyslovým vemem - politím horkou kávou - zapamatuje si to do smrti a už se nebude mytí nádobí vyhýbat.

Reaguji na June: haha díky moc! toto bolo perfektné asi to tak skúsim. presne som mala toto na mysli. lenže s vysávaním: on bude vysávať s tým že ked to nespraví pripomeniem raz, dva krát ale mňa ani nehne....buď to spraví on alebo nikto...
inak tí chlapi sú ako domáce zvieratká- čo nenaučís to samo od seba nevie

Já jsem teda vyrostla v rodině, kde dělala všechno máma a táta zaobstarával ty "chlapský věci"... a pak přišla doba, kdy jsme byly se ségrou a mamkou samy, tak jsme se naučily i tuhle práci, a pak jsem měla problém i třeba s tím nechat přítele nýst tašku s nákupem.

Ale k věci - pořád se držím toho, jakou roli má v domácnosti žena a jakou muž. Ale to je jen můj pocit, ve kterým jsme oba s přítelem vyrostli a jak jsem si to zařídila. Domácnost mám prostě na starost já, jelikož mě to baví a mám na to i více času než on. Pokud ale něco nestíhám nebo prostě potřebuju pomoct, bez keců mi ihned pomůže se vším. Bavili jsme se o tom a říkal mi, že sám od sebe na to myslet neumí, že si to prostě neuvědomuje - třeba že si má uklidit oblečení, vysát atd. Tak jsme se domluvili, že mu vždycky řeknu, co potřebuju a je to. Mám ale silnou alergii na prach, takže třeba úklid na chodbě dělá vždy on a myslí si na to. A ještě vynáší koš bez toho, aniž bych mu řekla.

Nedávno jsem se naštvala, že si nevšimne v domácnosti VŮBEC ničeho sám. Např. přijde z venčí s mokrým deštníkem, tak ho roztáhne, ať uschne, ale pak ho po sobě neuklidí. Prostě ho tam nechá třeba dva dny, a pak ho musím uklidit já. Nebo dopotřebuje toaleťák a nechá ruličku na WC.. atd. Tak jsem si s ním promluvila a řekla jsem mu, že potřebuju, aby tohle nepřehlížel. Pže já pak denně strávím dost času tím, že přendávám věci z jednoho místa na druhé místo toho, abych se pustila třeba do žehlení.

Ale je to fakt na každém. Když jsme spolu začínali, tak dělal vše přítel a říkal mi "ty seš tu host, nic dělat nemusíš..." .. pak to bylo "no ale mohla bys mi s tím a tím pomoct" No a nakonec dělám vše sama a o pomoc žádám já jeho.

Jinak žil chvilku sám, takže se o sebe postarat umí - baví ho vařit, umí prát, žehlit, ... Nakupovat chodíme jednou za týden spolu, jinak menší nákupy obstarávám přes týden já.

Celkem mi to takhle vyhovuje. Ještě se mi osvědčilo, když ho pochválím a poděkuju mu za pomoc. On to ocení, a pak ocení i on mě. Třeba přijde dom z práce a řekne mi : "Miláčku, tys tady tak krásně uklidila..." a tak .. no a žijem spolu přes dva roky a funguje to dobře. Alespoň u nás. Ale záleží hodně na vlastnostech chlapa. Třeba u mé mamky a jejího přítele by to tak nemohlo fungovat. Ten když něco udělá, tak o tom mluví ještě rok po tom.

Případů z praxe je nepřeberné množství, ale určitě si je dokážeš domyslet sama . Takže ještě několik rad na závěr.

1) Nejdůležitější je trpělivost. Hlavně vytrvat!!
2) Buď pořád milá a laskavá. Nejsi jeho matka, aby ses rozčilovala kvůli několika špinavým ponožkám na jídelním stole - ty jsi přece jeho skvělá žena!
3) Pokud je smutný/ naštvaný, že nemá jedié čisté ponožky, polituj ho a pomoz mu z těch špinavých vybrat ty nejméně špinavé.

A to nejdůležitější na závěr:
Mluvení chlapy nebere. Nevnímají ho. Jediné, na co reagují, jsou činy! Takže nemluv, ale konej

Přeju ti hodně štěstí, kdybych tohle věděla před deseti lety já, mohla jsem být dávno spokojeně vdaná .

toto hovorí aj ten môj...

hahahaha tak toto bolo super ďakujem ti fakt krásne za rady, úplne si mi pomohla super si to napísala krok po kroku diky

No, to je samozřejmě riziková činnost, protože jeho blaho to nikterak neovlivní, když vysávání na půl roku odloží (pokud tedy nemá alergii na prach). Jestli víš, že vysávání z duše nenávidí a dělat ho nebude, tak se s ním dohodni, že to budeš dělat vždy ty, výměnou za jinou činnost, kterou bude dělat vždy on - např. vynášení odpadků. Aby nezapomínal, můžeš mu sáček s odpadky vždy postavit v předsíni na jeho boty .

Tak v tomhle případě mu vyrob na každý týden "check list" - odškrtávací seznam. Pěkně velkými písmeny na A3, u každého úkolu boxík na odškrtnutí splněného úkolu.

Aby seznam nezůstal opomenut v koutě, připni ho magnetkou na ledničku, pro lepší přivábení pozornosti můžeš seznam doplnit o vkusný obrázek lepé polonahé děvy, stažené z netu. Tak si jistě všimne. A protože si myslím, že je lepší pozitivní motivace, než nadávání, můžeš mu určit vždycky o víkendu odměnu za to, že jsou všechny úkoly ze seznamu splněny. Upečeš mu dort, namasíruješ záda, událáš orálek
Fantazii se meze nekladou a budete spokojení oba!

Reaguji na June: ty máš teda nápady ! super.
ako možno smiešne že sa pýtam na takú vec ale idem s ním bývať 1x sa dá povedať a nechcem žiť v typicky chlapskom prostredí kde sa upratuje raz za rok a riad sa umýva vtedy keď už nie je z čoho jesť a zas nechcem pôsobiť ako sekera alebo zlá ženská

U nás je to tak, že jsme k sobě celkem otevření, takže tohle si bez problémů řeknem. My ženský víme, jací ti naši chlapi jsou a já tohle respektuju. A vím, že chlap nebude myslet na to, že zrovna teď jsou potřeba vyměnit ručníky, převlíct postele nebo zalít kytky. A já to po něm ani nechci. Spíš by mi vadilo, kdyby se mi do toho montoval a kytky by buď vysychaly, kdyby je měl na starost on a měl by si na to myslet, nebo by naopak byly furt přelitý, kdybych je zalila já, a pak ještě on.

Chlap taky potřebuje vědět jasné a stručné instrukce.. takže mu neřeknu "prosím tě, dnes vysaj, umej chodbu, pověs prádlo atd." .. Počkám si, kdy má čas a sedí jen u pc a nic důležitýho nedělá nebo přepíná kanály na tv a neví, na co by koukl. Tak v tu chvíli mu zadám JEDNU práci. On je naštěstí té povahy, že mi neřekne "za chvilku" ... můj bejvalej zas takovej byl.

Nebo třeba co se týče s (ne)posloucháním, tak můj přítel má tuhle blbou chlapskou vlastnost extrémně vyvinutou. Takže když ho o něco prosím a on sedí u pc, tak ho nejdřív oslovím, počkám, až se na mě začne koukat, a pak mu teprv něco říkám. Je to sice stupidní, ale osvědčilo se mi to a už mu tak nenadávám za to, že mě věčně ignoruje. On to totiž nedělá naschvál, on se prostě na něco soustředí, mě sice slyší, ale mozkem mu to jen proletí.

No to je to nejtěžší, najít správnou míru. Ale kuj železo, dokuď je žhavé - tj. navykni ho na uklízení, dokud je ještě v počáteční zamilovanosti.. To se bude třást na každou tvoji pochvalu. Takže hodně chválit a oceňovat co udělá dobře, a ignorovat, co udělá špatně... Jsi určitě chytrá ženská, přijdeš na to

No prostě nejdůležitější je uvědomit si, že jak si to uděláš na začátku, tak to budeš mít po zbytek života, pokud spolu zůstanete.

To je taky pravda, multitasking nezvládají Takže jen jeden pokyn najendou, případně jen jeden úkol za den.

Tak tak ... souhlasím. Mně třeba řekl, že nesnáší žehlení. Je pravda, že mu to trvá hodně dlouho. Takže prostě vím, že tohle po něm chtít nebudu. Mě to sice taky nebaví, ale aspoň je to rychlejší a bez těch keců plných utrpení.

Já třeba taky vím, že když mu zadám umývání nádobí a je toho hodně, tak že se u toho bude vztekat, že už tu půl hoďky umývá nádobí a neubývá toho, a že to nemá kam dávat atd.atd. Takže nádobí je moje a po něm chci max. utírání nebo umýt málo nádobí.

Ženská si to holt musí vychytat a to pozná zkušenostma. Taky každá zná toho svýho chlapa nejlíp a ví, co na něj funguje. Někdo pomáhá bez keců, někomu to musí ženská říct, někomu se osvědčila práce napůl.

preto píšem tu, inak by som sa to učila na vlastných chybách a to ja si radšej nechám poradiť
ako u nás to bude asi jednoduchšie lebo budeme bývať v 1 izbe to znamená že tých povinností nebude veľa....jedna izba sa zvládnuť dá.
viem že odpadky vynáša z vlastného záujmu, ale odkedy býva v tom byte tak vysával asi 2x býva tak zo 2- 3 roky takže tak, ja ako niesom extrémne prehnane zameraná na poriadok ale tak zase v bo.rdeli nebudem

ja od neho viem že budem vyžadovať len to aby nesedel celý čas za pc a spravil niečo aj on. teda stačilo by povysávať, umývanie nádobí sa striedame v tom problém nie je, odpadky robí on...uvidíme ako to pôjde za chodu ale viem že veľmi ho zaťažovať nechcem....to nie, môj zámer je len ten aby prispel niečím aj on