Alternativa antidepresiv

Ahoj Marketo,
Myslim, ze antidepresiva jen tak neco nenahradí natož akupunktura apod. Někdy je těžké najít takova, který ti dobre sednout apod. Zkus se o tim jeďte poradit s psychiatrem. Jsk psaly holky urcite bych nic nevynechavala bez lékařského dohledu. Moje znama to tak udělala a na základě hormonální nerovnováhy v mozku, se pak pokusila o sebevrazdu:/. Myslim si, ze pokud se budes cítit dobre a nebudeš mit zádné velke propady, tak neni důvod vzdávat se vidiny vlastní rodiny...zase bych to konzultovala s lékařem. Jinak by ti mela také pomoci dobra psychoterapie. Terapeuti jsou různí...někteří vice mluvi a "řídí" sezeni, jiní opravdu pouze poslouchají...mozna by stalo za to zvážit zmenu terapeuta...abys mela k ruce cloveka, který ti svym stylem práce bude vyhovovat. Držím ti palce! Radka

Kikulina

Reaguji na Potkan: účinnou látkou Prozacu je fluoxetini hydrochloridum, ten v kešu ořeších není a nic v kešu ořeších stejný účinek prostě nemá (tuky, sacharidy, bílkoviny, vláknina, betakaroteny- vitamíny skupiny B (např. B1, B2, B5, B9-kyselina listová), vitamin D a E, železo, zinek, hořčík, draslík, fosfor), ať si ekobiosluníčkoví mag.ři vykládají co chtějí, nejsem příznivcem bezhlavého braní medikamentů, ale rozhodně též jsem proti bezhlavému ekobiosluníčkovému nahrazování potřebných léků bez opravdu důkladné znalosti problematiky, jen na základě agentury JPP na internetu

mv_Marketa

Opět chci všem moc poděkovat za názory... Já jsem posledního půl roku relativně v pohodě, jen sem tam na mě něco padne... Ale mám třeba i hrozné problémy v intimním životě. S partnerem se mi nechce trávit ONY chvilky. Ještě před dvěma měsíci mi to přišlo vyloženě nechutné, hnusné atd. ted je to zase lepší, ale do sexu se bůhví jak rozhodně nehrnu. Byl se mnou také u psychiatričky, tak nám poradila a díky tomu je to o kapku lepší.
Já jsem člověk, kterého málo co rozhodí a je fakt, že si hodně věcí nechám líbit (mám strach otevřít pusu a také se mi říká špatně slovo NE). To se snažím také napravit.
Ale ony se asi ty problémy kupily a kupuly, až jsem musela začít brát právě léky.
Ale vesměs ty mé deprese jsou hlavně kvůli jedné obrovské myšlence, která se rozvětvila v dalších několik otázek a problémů, které jsem si stále promítala v hlavě a přemýšlela nad nimi. Až to přešlo do takoých stavů, že jsem byla hrozně neštastná, pocity úzkosti, že mě nikdo neocení, že nežiju pořádný život (chodila jsem jen do práce a pak spát, do práce a spát...)... Ale myslím, že jsem už udělala velký pokrok... A hlavně, když kdokoliv zjistil, čím trpím, tak tomu nemohli uvěřit (ani psyholog, psychiatr), protože prý zářím jak sluníčko, pořád se směju, i když v duši je smutek... No asi jsem dobrá héérečka