Aukce na podporu týraných a opuštěných zvířat

Platí.
Kdysi to byl i můj sen, ale já bych se nedokázala se zvířaty loučit a udávat je.

Ale dokázala. Když budeš vědět, že jsi kočce zajistila dobrý domov, když budeš v kontaktu s lidmi, kteří si kočičku vzali - tak ano. Jistě - první kotata umístěná do nových domovů jsem obrečela, letos jsme našli domov pro 38 koček, kocourů a kotat, a už to tolik neprožíváme. Je fakt, že do nových domovů je dovezu, zjistím tím nejlépe, jaké budou mít podmínky, domluvím se s majiteli o tom, co je zapotřebí udělat (kdy vykastrovat, kdy event. naočkovat pokud kočky nejsou) a samozřejme i, pokud by byl nějaký problém, mě zavolat a domluvit se. Dostávám fotky z nových domovů, vím jak se jim daří a mám přehled.
Není v mých silách si nechat každého nalezence. to prostě nejde.

Ale náročné to je - někdy vezeme kočičku až do Prahy, do České Lípy, vezli jsme i do Plzně, někdy se podaří umístit kočku v místě bydliště nebo v blízkém okolí.
a někdy musím taky říct zájemcům, že jim kočku nebo kotě nedám - pokud mi napíší že nechtějí kastrovat nebo že kočka by měla být výhradně venkovní s tím, že max. někam do kotelny

Každý útulek občas pořádá nějakou charitativní akci, ale pokud vím, akorát Vrbičany jezdí na bleší trhy, kde právě mohou prodat ty cennosti z půdy nebo vyřazené, co už doma nejsou potřebné.

Reaguji na Adka: Můj sen to nebyl nikdy, až v posledním roce, plus mínus.. rve mě za srdce, jak se i v útulcích někdy chovají ke zvířatům a jak se o ně kolikrát starají lidé, co k tomu nemají absolutně žádný vztah.. Jsem zatížena hlavně na psy, jeden pohled do očí a jsem naměkko, pro mě je krásnej i ten pes, co se nikomu nelíbí.. Je mi jasné, že to není a nikdy nebude v mých silách, ale přála bych si dát milující domov úplně každému pejskovi na světě )

Já mám spíš strach, jak budu reagovat na to, v jakém stavu se občas pejsci do útulku dostávají.. zubožení, týraní, nemocní a podobně...

Reaguji na eva60:
Evi, děkuji, krásně napsáno, máš pravdu.
Já jsem kdysi vypiplala koťátka, která měla skončit jako potrava pro sovu a když jsem je udávala, brečela jsem jako želva, ale to jsem byla na ZŠ.

To já také.

Já jsem v tomto hrozná cíťa, jsem schopná se rozbrečet v akvaristice, když vidím ty krásné potkany a vím, že jich většina skončí jako krmivo. Raději tam nechodím, protože je pak kupuji a zachraňuji.

Já jsem takto před sedmi lety přišla k fretce, v brněnské ZOO je používali jako krmení.

To jsem dělala v dětství.. chudák moje maminka, ta těch zvířat doma musela přetrpět... a nikdy stejně neměla jistotu, že nepřitáhnu další ) to bylo koček, psů.. všechno toulavé, nechtěné, to muselo k nám domů ))

To je hrozný! To jsem netušila, že krmí fretkama.

Přesně tak. To byli potkani, zakrslý králík, kočky, křečci...

To je můj sen už odmalička

Já finančně přispívám jenom občas k nám do útulku, kde lidi znám, jinak spíše vozíme materiální dárky - třeba boudy, deky, krmení .. většinou se ošetřovatelek zeptám, co se jim hodí nejvíc a to jim dovezu. Nejvíce tady v psím útulku frčí piškoty když jedeme kolem, dovezeme a sami jim je dáme. Já jsem mezi psama vždycky jako v nebi

Reaguji na Adka: Řekla bych, že na svůj pokročilý věk vypadá spokojeně

Nevím, jak je to aktuálně, ale tehdy se ke mně dostala petice Petry Neradžičové, která je autorkou mnoha knih o freťulích (já jsem tehdy živou fretku neviděla) a to mě nakoplo.Jednu fretku "na zkrmení" jsem jim tehdy (při předávání petice) ukradla a mám ji doma.A stydím se jen za to, že jsem jich nevzala víc.

To rozhodně. Je krásný!

Stydět se nemusíš, udělala jsi dobrý skutek. Ani jsi fretky neznala, nevěděla jak se o ně starat a co to obnáší, tak je to obdivuhodné.

Reaguji na Adka: Já si ji přinesla domů a šla na net, kde jsem byla celou noc, ptž fretka má hodně specifickou životosprávu a někdy kolem půlnoci jel můj muž do Avion shopping parku koupit vše potřebné a dodnes je u něj ve firmě legendární, jak úřadoval s fretkou v kanclu.

Reaguji na Lauritta: ta je krásná,rozhodně se nemáš za co stydět,naopak,člověk by je chtěl zachránit všechny,ale téměř nikdo na to nemá prostředky a místo

To je sranda.

Fretky u nás dříve nebyly tak známé. První fretku jsem viděla asi před 19 lety, koukala jsem jako blázen, když ji holčička venčila na kšírech. Dají se bezvadně ochočit.

Reaguji na Lauritta: Je krásnej je to náročný na péči? U nás na sídlišti jsem jednou někoho viděla, jak venčil fretku na kšírkách a vodítku, vypadalo to roztomile