Mám přes rok a čtvrt kluka. Absolutně si nerozumíme, ale já se s ním neumím rozejít. Už se navzájem známe i s našimi špatnými vlastnostmi, prožili jsme si spolu mnoho. Ale vztah s ním, to je jedna pěkná chvilka a deset hrozných. Neustále se hádáme. Já jsem samotářka, která má ráda spíše klid a jistotu a on extrovertní mladík, který potřebuje pořád nějakou akci, adrenalin. Oba dva jsme tvrdohlaví jako mezci, ale on víc, ačkoliv podle zvěrokruhu mám na to větší nárok já, hihi. Neumíme se dohodnout ani na maličkostech, natož na větších věcech. Už hodněkrát jsme se rozešli, hádky jsou skoro na denním pořádku. Z mé i jeho strany dokonce došlo už i na vulgarismy. Já ho nazvala hroznými jmény, on mi nejhůř řekl asi "krávo", což zabolelo, ale vzhledem k tomu, že když jsem naštvaná, tak se uklidním jen tím, když mu vynadám, tak si za to můžu tak trochu sama. Beru to tak, že já jsem mu vynadala a tak i on má právo mi vynadat, i když to samozřejmě hodně bolí.

Ten vztah mě vysiluje tak, že mě to dohání k šílenství. Jemu jako by to všechno bylo úplně jedno. Ptáte se, proč se s ním nerozejdu? Nedávno mi našli jednu nemoc, ne sice vážnou, ale život to omezuje. A on mě i s tímhle bere a má rád. Taky se hodně bojím budoucnosti. Tento rok mám maturovat a on jediný mi může pomoct s některými předměty, protože je dost chytrý kluk. Na nějaké doučování někým cizím nemám. Teď to vypadá, že jsem s ním jen ze zvyku a zištnosti, ale není to tak. Miluju ho. Moc. Ale prostě s ním neumím vycházet, žít. Neustále se o něco přeme. Zároveń mám na něm ale ráda to, jaký má striktní názor na nevěru a vím, že tenhle kluk by byl z těch posledních, kteří by mi takhle ublížili. Jsem na vážkách. Ty naše hádky trvají asi už půl roku. Vždy jen chvíli pauza a pak se to zase rozjede. Na jednu stranu jiného kluka si vedle sebe neumím představit, ale na druhou stranu s ním nejsem šťastná tak, jak bych měla být. A nevím, jestli je chyba ve mě. Je pravda, že já jsem výbušný beránek, ale jsem to stále jen já, kdo se mu uzpůsobuje. O víkendu si s ním nemůžu nikam zajít, protože on se věnuje svému koníčku, dokonce se mě třeba ani nezeptá na moje problémy a strasti, dokud mu sama nezačnu vyprávět (Jedná se o problémy, o kterých ví a které mají pokračování, takže po něm nechci aby věštil z koule, ale jen se mě prostě zeptal třeba na to, jak dopadlo vyšetření v nemocnici a tak). Je tvrdohlavý a vždy musí být po jeho. Nelíbí se mi některé jeho jednání. Neviděla jsem ho od pátku (jel na brigádu s kamarádem), tak jsem mu dneska cinkla jak se má atd.., ale nebyl moc výmluvný a byl protivný, tak jsem telefon ukončila s tím, že se omlouvám, že jsem si chtěla pokecat se svým vlastním klukem. Pak jsme si řekli "čau" , já zavěsila a po chvilce mi přišla sms "Já pracuju a ještě dlouho budu, nemám čas, už to jednou pochop. Měla by sis najít práci, aby ti to došlo." ..Pěkná smska za to, že ho chcete na malou chvíli slyšet, co říkáte? Na to jsem mu napsala, že ho teda už nebudu obtěžovat a on mi odepsal (To jsem koukala, že mi teda vůbec odepsal a zareagoval) : "No jo, slečinka se urazila." ..
Myslim, že to byla přehnaná reakce. Spíš by měl mít radost, že jsem mu cinkla(on mi nezavolá ani nenapíše první nikdy).
Připadám si jako vysátá houba. Na jedné straně je to někdy strašně fajn kluk, který vám dokáže dát krásně najevo, že vás miluje, že jste pro něj ta nejkrásnější na světě. Na straně druhé z vás dokáže kolikrát udělat blbou husu a vnutit vám pocit, že za všechno můžete vy, i když je kolikrát chyba na jeho straně. Zkoušela jsem se od něj odpoutat, ale nikdy to moc dlouho nevydrželo. Maximálně pár dní. Kolikrát jsem byla schopná ho i prosit, aby nám dal ještě šanci. Hodně jsem se ponížila, ale věřila jsem, že to má smysl. Teď čím dál častěji pochybuju, ale nedokážu být bez něj. Strašně by mi chyběl, opravdu láska je slepá. Ale já nevím, co s tím mám dělat.

Iamsorry
Tady je hodně podobných témat ve kterých se vyjadřuje mnoho holek. Jestli za ně můžu alespoň trochu mluvit, alespoň za většinu, tak má (naše) rada zní: Když cítíš, že to není to pravé ořechové a nebo se cítíš vysátá, jak píšeš, no zkrátka, že tušíš, že to není On, tak odejdi. Záleží jen na Tobě, jestli chceš být šťastná, nebo se jen trápit ve vztahu, který nemá budoucnost.

Romísek

Cituji Romísek: Když cítíš, že to není to pravé ořechové a nebo se cítíš vysátá, jak píšeš, no zkrátka, že tušíš, že to není On, tak odejdi.

No to právě nedokážu, protože ho strašně moc miluju, ačkoliv si to třeba nezaslouží. Je to tak. Nechci si nechávat dobrovolně ubližovat, ale nešťastná budu jak s ním, tak bez něj.

Ty ho miluješ, ale jsi si jistá, že on miluje tebe? Nevyužívá tě jen? Není možné, že je s tebou ze zvyku, jsi "přestupní stanice" od bývalé? Nebo je mu to prostě jedno.... a vůbec tohle neřeší? Pokud tě má rád a dává ti to najevo, tak třeba budete mít italskou domácnost a bude to klapat. Jen, aby ses ty pro něj neroztrhala a nebyla víc a víc houba bez života

arrow
profile_image
Zanet96
od 26. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Iamsorry
Naprosto souhlasím s tím co napsala Romísek .Osobně nechápu,proč chceš být s někým,s kým nejsi šťastná a víš to a to,že ho miluješ je hezký,ale ne argument,proč s ním nadále zůstat,pokud víš,že se budeš trápit.
Ovšem pokud od něj nechceš odejít ,tak potom asi není moc rad pro Tebe,jelikož si myslím,že jiné řešení není.
Bez něj nějaký čas budeš smutná,to ano(ale chce to jen čas,se s tím vyrovnat),ale s někým jiným pak štěstí najít můžeš.

Iamsorry
No coment!!

Zanet96
To jsem ráda, že jsem se v názoru většiny holek nespletla!

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

VIP

Iamsorry
Proč se tak trápíš a proč si tak ubližuješ? Na světě je chlapů, kteří tě můžou milovat, ať jsi nemocná, či ne.
Tady evidentně nejde o lásku,ale zvyk.
Podle mě, pokud si uvědomuješ, že on není nic pro tebe, tak ho ani už moc nemiluješ, jen si zvyklá, že vedle sebe někoho máš.
Netrap se a vybodni se na něj

arrow
profile_image
Elanesse
od 10. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Hm.... Já si hlavně myslim, že to neni láska, to co k němu cejtíš. Znám spoustu takovejch případů, že když tam byly hádky a různý up and down, tak právě to způsobovalo pocit, že holky měly pocit, že ty kluky tim víc chtěly. Ale bylo to jenom kvůli tomu, že je vlastně v klidu nemohly mít. A ještě zníš, jak kdybys měla pocit, že si nedokážeš představit, že bys vůbec mohla bejt s někym jinym. Nesmysl. ohle co tu popisuješ vůbec neni hezkej vztah. Zní to spíš jak přežívání od jedný chvilky ke druhý. A hlavně přestaň s tím, že někdy udělá nebo řekne něco hezkýho, když je víc toho nehezkýho. Tohle dělá strááášně mc holek Že maj partnery, se kterejma to neklape, ale vždycky to začnou omlouvat "no ale před měsícem byl strašně jeden den fajn". Nechci znít negativně, ale... Musíš se k tomu postavit čelem. A ne čekat, že se to nějak samo zlepší. Jeho nezměníš nikdy. Vztah je o dvou lidech a každej je zodpovědnej jen za tu svoji půlku. Takže když ti nevyhovuje něco ve vztahu, musíš změnit těch svejch 50% a jenom tak se něco může zlepšit celkově. Ale ve výsledku to zní jakoby to byl tvůj první vztah, nebo první "vážnější" a mohla ses tak dostat do pozice, kdy k němu cejtíš nějakou "lásku", protože máš pocit, že nemůže bejt líp, že už nenajdeš někoho jinýho, že ti nikdo jinej nepomůže s maturitou, apod. Hlavně nebuď ve vztahu, kdy jedna hezká věc převáží deset hroznejch. Tohle je opravdu strašnej zlozvyk. Ale taky jsem to dělala. Furt jsem si nechtěla přiznat, jak je to blbý, protože tehdy cosi. Pak jsem se dostávala do nepohody, to se přeneslo na druhýho. Načež jsem se s nim furt chtěla rozejít, ale ne a ne to udělat, protože třeba řekl jednu hezkou věci a já hned jupíííí bude to dobrý. No nebylo. Nakonec se rozešel on se mnou. Což si myslim udělá i ten tvůj... Z toho co píšeš ho spíš váš vztah štve a je v něm, i když by evidentně radši nebyl. Ale brzo přijde něco novýho. Pro vás oba... Nějak mi o nejde napsat pár větama a jednoznačně, taže snad z toho aspoň něco kloudnýho vypadne Ty se k tomu ale co nejdřív postav čelem a přiznej si, že tohle fakt ne. Přestaň na tom vztahu bejt "závislá" a rozejdi se s nim... Kolem je spooousta kluků, se kterejma můžeš bejt a kór teď, kdy budeš končit střední. Takže... Vem to jako hezkou zkušenost, hezkej vztah, že si s někym mohla bejt a běž dál. Neni to žádná fatální tragédie, což ti ovšem docvakne až s odstupem času

Kattenka
Jsem jeho první holka se vším všudy. První delší vážný vztah. Jestli mě miluje. To už nedokážu říct s jistotou, i když on tvrdí, že ano. V mnoha hádkách mi ale řekl, že neví, co ke mě cítí. Když jsme se usmířili, zase mi řekl "Miluju Tě."...Asi jako tečka za větou.

Zanet96 a Romísek
Máte pravdu. Snad jen potřebuju nakopnout. Miluju ho nebo alespoň mám ten pocit. Nevím ale, jak mám teď přes všechny ty hádky poznat, jestli je to opravdu láska nebo si to jen nalhávám. Věřím, že si to nenalhávám, jinak bych s ním už dávno nebyla.

tyweee
Kéž bych tak dokázala vidět do budoucnosti. Věřím, že je to láska. Je to můj druhý vztah se vším všudy. Ten první netrval ani půl roku no a s tímhle druhým klukem už jsme si prožili všechno co se dalo.

Elanesse

Cituji Elanesse: Znám spoustu takovejch případů, že když tam byly hádky a různý up and down, tak právě to způsobovalo pocit, že holky měly pocit, že ty kluky tim víc chtěly.

Tohle mě zaujalo..proč je díky tomu ty holky vlastně chtěly víc a víc? Co je k tomu vedlo?

Cituji Elanesse: Neni to žádná fatální tragédie, což ti ovšem docvakne až s odstupem času

Bojím se to ukončit právě teď. Teď bude nadmíra stresu a já se bojim, jak se zvládnu v kombinaci s maturou a nemocí vypořádat s koncem něčeho, čemu jsem dlouhou dobu věřila.

arrow
profile_image
Elanesse
od 10. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

A ještě jeden přístup - přestaň jako první psát, volat, vymejšlet ňáký společný aktivity. Ne tejden, prostě furt. A buď se on začne snažit, nebo ten vztah pomalu vyšumí. Hlavně měj svůj program nabitej a užívej si čas pro sebe. Pak ti bude dobře a potká tě něco fajn.

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

VIP

Iamsorry
Umíš si představit s tímhle přítelem společnou budoucnot, děti, svatbu? Pokud ne, tak akorát strácíš čas.
Do budoucna nevidí nikdo, bohužel.

arrow
profile_image
Kacrum
od 24. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Možná to bude znít jako klišé - ale promluv si s ním o tom. Pěkně v klidu, začít mírně, hlavně, aby to neskončilo hádkou, ale důležitý je mluvit. Říct mu, co ti vadí, ale zároveň si třeba uvědomit vlastní chybičky, hlavně se to snažit brát co nejvíc objektivně. Je to náročné, nemusí se to povést na poprvé, ale mluvení je to hlavní. On si sám třeba neuvědomuje, v čem je problém. No a jestli nepomůže ani to, tak pak proč se trápit, když jsou na světe i jiní kluci

arrow
profile_image
Elanesse
od 10. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

To je právě to, tys tomu věřila Teď ani nejde o rozchod konkrétně s nim, ale o ukončení vztahu, něčeho, co sis představovala, že ještě bude, něčeho, na co sis zvykla. Neměj vůbec strach. Opravdu na tebe čeká něco lepšího, tomu věř na 100%. Ale vždycky to je tak, že aby mohli začít něco novýho, musí se to starý ukončit. Tomu doposavadnímu poděkuj (třeba jen v duchu) za společnej čas, protože nic neni dobrý nebo špatný. Všechno je tak jak je, ve svym dobrym i špatnym. Přemejšlej nad tim, co ti to dalo, těš se na to, co bude a měj se co nejlíp to pude.

arrow
profile_image
petuliinka17
od 18. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Hmm já tu slečnu chápu.... mám něco podobnýho, prostě jsem začla chodit s klukem, se kterým to bylo hrozně moc hezký, navíc to byl první člověk co o mě věděl úplně všechno....ale postupem času se to začalo kazit....nedokázala jsem si představit že by to skončilo...tak jsem tolerovala to, že mě nemiluje, i když při společných chvílích se ke mně choval tak jako bych byla jeho jediná...pak řekl že to nemá smysl, dva měsíce byla pauza...už jsem si docela odvykla...ale on se pak ozval a já neodolala tento víkend jsme byli spolu, choval se ke mně jako bysme spolu chodili ale vím že mě nemiluje....nevím co dělat,život bez něj mi přijde nemožný, protože za tu dobu jsem si na něho zvykla a vím že je svým způsobem úžasný a jiný než jiní kluci...ale i když je to šíleně těžký vím že to budu muset ukončit pokud se nechci trápit

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené