Naučit malého pejska na kočičí WC?

pokud se pes jednou naučí venčit venku, doma potřebu nevykoná (až na krajní případy samozřejmě).. bojím se, že pejsek nepochopí, že doma se čůrá jen na jedno místo a jinam se nesmí, to je jako snažit se ho naučit, že venku může občůrat jen jeden patník, ale ostatní už ne...nesmysl

dospělý pes zvládne přestávky mezi venčením i 10h, i když to samozřejmě není ideální.. spíš, než štěndu motat hlavu tím, že se může vyčůrat i venku, i doma, ale jen na určitém místě, bych si vzala třeba na střídačku s přítelem měsíc dovolenou a pejska co nejdříve naučila venčit venku, aby pochopilo princip....samozřejmě, že se pak stane, že udělá loužičku i doma, ale bude to "nehoda", že prostě nevydrží, a ne ledabylé čůrání kdekoliv ho napadne, protože nezná pravidla...

no já se právě spíš bojím, že vydrží a pak tu bude trpět (zatím je to časově v pohodě, ale nevím, jakou budu mít třeba za rok pracovní dobu) - v mém dětství měla babička trpasličího pudlíka a on to doma neudělal nikdy, uprostřed pracovní doby jim chodila venčit i prababička, jednou se stalo, že jsme měli autonehodu a díky tomu přijeli domů opravdu hodně pozdě, chudák už se úplně klepal, ale neudělal to

taky myslím, ikdyž třeba známá má naučeného psa, že nesmí do postele když je čerstvě povlečené a pak už ano, pes to kupodivu chápe.

my zvažujeme psa opravdu malého - něco velikosti čivavy, a ti myslím tak dlouho snad nevydrží - to mi přijde nemožné.
A ani si nedovedu představit psa nechat tak dlouho samotného - mě i těch 6 hodin přijde, že mu tu bude třeba smutno.

Štěňátka po určitou dobu ven nesmí, a v tomhle období se právě učí na plínku, tak asi přítele rovnou napadl ten kočičí WC, stejně tak pro nějaký krajní případ - třeba on na služebce a já byla nemocná

to je hrozný...ale ber to tak, že pes to má stejně jako člověk, jen z oddanosti pánovi a poslušnosti by si taky nenechal prasknout močák, pokud by to fakt nebylo k vydržení, prostě by se vyčůral, protože by nebyla jiná možnost..

já mám malého německého špice a jednou, když mě náhle přepadla žaludeční viróza a já šest hodin ležela na záchodě a zvracela a pak se dobelhala do postele a nemohla se dál ani hnout, fenka vydržela bez venčení asi 16h, než přijel kamarád a vzal ji ven....je to samozřejmě krajní případ, ale důkaz toho, že vydrží dlouho...

to je příšerná hloupost...
štěňata nesmí ven do prvního očkování, ale to jsou ještě u mámy, takže po odstavení, v době, kdy si vezeš štěně domů, je zpravidla očkované 2x nebo už 3x a ven bez problému může... i v mrazu, samozřejmě ne na túry závějema, ale počasí skutečně není překážka venčení venku.. neznám nikoho, komu by pes doma nejdřív čůral na plínu a až po několika týdnech začal chodit ven...

vážně i v 8 týdnech? A i v mrazu? Kamarádka má z tohohle důvodu pro psa i botičky (větší než čivava, ale měl nějaké problémy s nastuzením), ty čivavy mívají i šatičky, (ale na štěňata je prý vše moc velké)

A myslela jsem, že nějakou dobu po očkování doma právě z důvodu, že ho některá štěňata špatně snášejí

Ještě bych se chtěla teda zeptat na to venčení - jak často je to optimální? Někde jsem četla, že někdo venčí co 2-3 hodiny, no a to právě o dopoledni, když by nikdo nebyl doma, bude problém...
Jestli není pro psa lepší jít 1 - 2 x denně na nějakou dlouhou procházku, případně třeba cvičák, agility (a mezitím může pes vykonat potřebu kdy chce) než chodit co 2 hodiny jen před barák kvůli potřebě?

štěně se má co nejdříve je to možné začít seznamovat s okolím a socializovat se..
samozřejmě v mrazu není ideální jít venčit 3x denně na půl hodiny, ale radši 13x denně na deset minut.. štěnda čůrají pořád, takže to by bylo, aby se to nepovedlo venku

individuální případy vyžadují individuální řešení, takže pokud je pes náchylnější k nemocem, je třeba se podle toho chovat, ale u zdravého psa nějaké botičky a oblečky jako nutnost nevidím..

to ale zpravidla ne z toho důvodu, že by jim nestačila vlastní srst, ale že z nich paničky/"maminky" dělají lidský mládě, a ne psa aniž bych se mínila kohokoliv dotknout..

se štěňaty se chodí častěji, protože potřebu dlouho neudrží...
jakmile pejsek pochopí princip venčení a je schopný nevyčůrat se ihned, jakmile pocítí, že potřebuje (moje zkušenost je cca 4 měsíce), tak je myslím optimální chodit třeba 3x denně na delší procházky...

já už si to nemyslím, oni jsou a asi i právě tou velikostí, náchylné na nastydnutí, v zimě se klepou a tak. Jinak taky nemusím ženy, které čivavě lakují drápky, voní je a podobné nesmysly, ale ten obleček v zimě docela chápu. Babičky pes ho taky v mrazu nosí, předtím nenosil a měl problémy s močovým měchýřem, čural krev. Oni ti menší jsou prostě moc u země i bříškem, tak pokud to pes snese dobře, je lepší prevence, než aby mu byla zima nebo něco bolelo.

hm...tak do oblečku bych ho normálně asi nedávala, ale ty botičky mi přišly nadmíru praktické - jsem myslela, že by měl aspoň čisté packy doma

Já bych s pejskem chodila co 2-3h ze začátku. Teď s nim mimo práci chodí mamina tak po 3,5h stejně. My to tak také dělali i když pejsek ze začátku stejně čůral doma, ale aby se naučil, že ven prostě půjde. Jinak na počůrané koberce doporučuji buničitou vatu z lékárny. Pejsek po nějaké době venku uviděl pejska jak zvedá nohu o strom, tak šel a zopakoval to po něm a od té doby jinak nečůral. Což i právě proto bych s ním chodila vícekrát ven na kratší procházky ze začátku. Našemu psovi už je teď 16let , je to menší pudlík a bydlí teď s maminou, která mu ven dává kabátek. Přeci už je to děda, a měl moc mokré bříško. Jinak po vyvenčení doporučuji pořádně psovi umýt packy, obzvlášť v zimě, kdy jsou posolené chodníky, protože jinak psům praskají polštářky a ta sůl je může bolet. Máti když jsou tyhle "solné stavy", tak maže psovi i packy krémem.

Reaguji na gumisek: Z vlastní zkušenosti vím, že to jde. Máme fenku Čínského chocholatého psa - labutěnku, 3,7 kg. Je zvyklá se venčit normálně venku i na "plínku" ( savou podložku ), přímo kočičí záchod jsme zamítli kvůli hodně dlouhé srsti. Měla jsem strach,že mi na srsti bude roznášet ty krystalky po celém bytě. Ale u psa s kratší srstí by to nemělo vadit. Nemá s tím absolutně žádný problém, je pravda, že upřednostňujeme venčení venku, ale pokud se např. zdržíme v práci, nebo se mi ráno, prostě nechce v 7 z postele ,vím, že se pejsek nikde nekroutí. Nevidím v tom žádný problém.................

Tak my to tak dělali..ale to proto, že malá měla silný zánět průdušek (už při koupi), při dýchání se dusila a tekla ji rýma, neustále brala antibiotika a chodila na injekce, takže nesměla do zimy (bylo okolo vánoc)..doma čůrala na plínku a ven se učila až po uzdravení, takže cca až za 2 měsíce po po koupi.. vpohodě se to naučila.. chodila ven, ale plínku měla vždycky na několika místech, postupně se plínky ubíraly až zůstala jen jedna a nakonec i ta jedna zmizela a malá vpohodě chodí ven..když nikdo není doma, plínka se jí vytáhne a ona ví, že když se jí chce, tak to vpohodě udělá tam a nedělá loužičky po bytě.. máme shih-tzu, už má rok a půl a vpohodě tak fungujeme..

Botičky, šatičky, kočičí záchod? I když je to čivava, tak je to furt pes . Ano, nějakej obleček na zimu je u těchto malejch plemen asi nutnej, ale botičky? Maximálně pro psa, kterej má problémy s tlapama, nebo po zranění polštářků, jinak ne.

A na kočičí záchod bych ho teda neučila ani náhodou. Pes si ve svým teritoriu nenadělá, a šest hodin v pohodě vydrží i čivava. Stejně celou dobu prospí, pokud ji dobře naučíš na samotu. Začni hned od začátku s učením venčení venku, vem ho každý dvě hodiny, po jídle, po spánku, po hraní atp. ven, a za chvíli to bude umět... s nehodama se do půl roku cca počítá, protože nemají dovyvinutý svěrač. A klidně může jít ven hned, jak si ho přivezeš, stačí se vyhýbat místům, kde se můžou pohybovat nemocný zvířata (pochybný městský parky, atp.). Teď bych s nim stejně chodila jen kolem baráku, na chvilku.

A hlavně si vyber nějakou dobrou chovatelskou stanici, ideálně s nějakými zdravotními testy rodičů, ať si domů nepřivezeš nějakýho mrzáčka .

Promiň, ale to je nechutný

V tom případě sis neměla pořizovat psa.
Pes přece není kočka.