Studovaly byste obor, který by vás nebavil?

Reaguji na Bublifucekk: Já jsem po roce na český filologii taky usoudila, že to není to pravý, tak jsem dělala přijímačky na jinou vš a tu češtinu zabalila. Ve tvým případě je blbý, že už bys musela platit za studium (minimálně jeden semestr, podle toho, kdy bys na ten jiný obor šla), ale přesto bych se na obor, který by mě nebavil, znovu vykašlala.. nemá to smysl

Vždycky se najde něco, co tě nebude bavit, žádný obor není skvělý od A do Z. Pokud je stále tvým vysněným oborem historie, tak bych být tebou již nepřestupovala. Baví tě němčina a latina, máš chuť číst švabachem? Historie není jen o historii, není to dějepis na střední, opět k ní patří spousta nutného "zla".

Jo stalo, samozřejmě jsem pak šla na svůj vysněný..přece když mám tu možnost, tak nebudu dělat co nechci..a neboj, málokomu se po střední hned podaří trefit obor, který ho uspokojuje .. jinak jestli už teď víš, že tě baví historie, tak se na ní přihlaš a nech si uznat co nejvíc předmětů (předpokládám, když by to měl být podobný obor, tak tam budou i nějaké podobné předměty)..

studuju to dálkově, takže si myslím, že to bude ohledně docházky podobné (je to i stejná fakulta). Mám to 1x za měsíc, což je krásný, jen to prostě není "ono". Estetika je pro mě ještě španělštější vesnice jak matika (a to už je co říct). Kredity nevím, asi ne. Mám to celkem všeobecný - Dějiny divadla, dějiny filmu a na Historii jsou přímo už období. Němčinu musím mít taky na obou oborech. Asi to vážně nemá cenu a takhle mi to akorát ukrajuje z odstudovaných dní. Jinak je mi 23, takže to asi budu platit tak nebo tak :-/

A víš, co by jsi chtěla v budoucnosti dělat ? Třeba ty školy mají podobné uplatnění, já se dívala, že navazující tam třeba máš kulturní management, pokud jsem se dívala správně, a to by jsi pak mohla být manažerka galerie/divadla/ jiné kulturní instituce...to je celkem zajímavá práce, ne? Ale pokud tě to neláká,...

Ono záleží jestli ten celý obor ti nesedí a nebo jen něco....Po střední jsem se rozhodla pro obor o kterém jsem měla určitou představu...nebylo to špatné ale měli jsme dost předmětů + mi některé opravdu nesedly...to bylo ale až ve 3 ročníku....Zjistila jsem, že by pro mě byl vhodnější sousední obor...takže jsem se poprala s tím co mi nesedlo, udělala státnice a jdu na navazující studium ale toho sousedního oboru....a moc se těším

Taky studuji obor, který mě nebaví takže za mě ano....

Za mě radím vydrž a zkoušej svůj vysněný obor. Až se dostaneš na historii, ukonči ten stávající (nebo můžeš studovat dva zároveň, není to nic nepřekonatelného). Jako student máš hodně výhod, ukončit jedno bez návaznosti je škoda.
A ještě hodně důležitá věc - zjisti si možné uplatnění obouch oborů. Nejsem z Tvého oboru, nemohu tedy poradit, ale rozhodně bych se v prvé řadě dívala právě na možnosti uplatnění. Studuješ pár let, ale práce Tě bude živit celý život. Hodně štěstí!

Ne, trpěla jsem celou střední VŠ je možná o něčem jiném, nevím, ale za mě ne

Ne, by mě asi trefil šlak.

Neřekla bych, že mě přímo nebavil můj obor, to určitě ne, ale zato mě nebavila snad polovina předmětů. Což ještě pořád považuju za snesitelný. Ale asi nejhorší byla situace, kdy mi rok před dokončením školy nabídli práci, která se nabízí už vystudovaným lidem, samozřejmě chtěli ať školu dokončím. Studovat s pocitem, že to dělám jen pro titul a že škola mi už nic nedá, protože všechno se stejně naučím v práci, byl dost hrozný. Ale bylo mi jasný, že potřebuju Ing. před jménem, aby mě nevyhodili. To že příprava na zkoušky, státnice a psaní diplomky už bylo v podstatě (z praktického, ne formálního hlediska) zbytečné jsem věděla já, pár mých nejbližších přátel a rodina. Prostě veškeré ty ideály, se kterými jde člověk na školu, jako např. že se naučí spoustu věcí a nechce mít titul zadarmo, chce mít ze sebe a studia dobrý pocit, všechno bylo pryč.
Takže za mě asi ano, studovat obor, který nebaví, proč ne. K práci je stejně potřeba jen titul a pak se dá dělat tolik různých věcí. Škola opravdu není zdaleka tím, co člověku v profesním životě nejvíc pomůže, označila bych ji zčásti za užitečnou a zčásti za nutné zlo.

Jo jo už jsem vystudovala. Byl to naštěstí jen dvouletý navazující Mgr. Přihlásila jsem se a po měsící studia jsem jaksi zjistila, že to není to pravé ořechové. Ale vzdávat jsem to nechtěla (přeci jen, ty 2 roky není dlouhá doba), šlo mi hlavně o ten titul. Takže jsem ty 2 roky nějak přetrpěla (musím uznat, že se našly i předměty, které mě bavily) a státnice jsem zvládla naprosto bez problému, stejně jako všechny zkoušky - prostě jsem se to našrotila, i když mě to absolutně nic nedávalo.
Teď hledám práci a prostě beru to, co je. Rozhodně si nevybírám, aby se to nějak vztahovalo k tomu mému oboru, koukám na všechno - od asistentských a administrativních pozic po IT (jenom ty obchodní zástupce přehlížím)
Ovšem pokud sníš o historii, rozhodně si dej přihlášku, ztracený rok je jak nic

Taky studuju to, co mě nebaví, ale jelikož už mě čekají jen státnice (bakalářské), tak to prostě dodělám. Ale znova bych do toho nešla, učení je pro mě pak těžší..ne že by mi to nešlo, ale než se do toho dokopu, to je mučení..

Jj, studovala jsem před mnoha lety práva, ale ve třeťáku jsem skončila. Nemám problém se naučit sebevětší koninu, když mám motivaci, ale já ji neměla. Nikdy jsem nelitovala. Nebyl to můj sen, byl to sen mých rodičů (asi půl roku se se mnou nebavili). Kariéru jsem si nastartovala již během studia, takže s prací jsem problém neměla.