Máme se rádi, přesto to nejde dál

podle mého,když člověk ztratí důvěru k tomu druhému,je konec.Něco podobného jsem si zažila s bývalým přítelem po šesti letech a nějakou dobu jsme spolu setrvávaly po tom co jsme k sobě ztratily důvěru a po 2 měsících jsme se rozešly,nemělo to smysl..

Nejspíš to tak bude hodně to bolí, mám toho člověka ráda. Doma mi pomáhá, snesl by mi modré z nebe, vždycky jsem měla všechno co jsem chtěla. Ale nejspíš to opravdu nemá cenu. Je mi ho líto nechat ho tady samotného v bytě a vím, že bude mít problém si někoho dalšího najít. Já jsem mu vyhovovala na 100% ale bohužel, on mě ne. Moc to bolí, ale budu to muset překoustnout.

Nejraději bych s ním zůstala z lítosti....ale to by asi nešlo...

jj,těžké to mít budeš asi hodně,ale takhle by jsi se trápila stokrát víc.A neblázni z lítosti s ním určitě nezůstavej,pro Tebe by to taky nikdo nedělal.Nevím,možná je ten člověk schopný se změnit,ale tomu já moc nevěřím.Ale když si to tak vezmu,u Tebe se alespon´snažil pak ,aby jsi mu znovu důvěřovala u mě to tak nebylo...

Hele já to nějak nechápu! Napřed píšeš, že už k němu nechováš žádné city, že mu nechceš dát ani pusu a pak píšeš, že to bolí a že ho máš ráda. Asi by sis měla udělat pořádek napřed ve svojí hlavě... Abys časem třeba nelitovala. Píšeš, že jsi v něj ztratila důvěru, i když on se teď hrozně snaží. A co to tvoje prohrabání historie a mobilu - to je v pořádku? Taky by o tobě mohl pochybovat....

Víš on se moc snažil, abych mu znovu důvěřovala. Ale tohle není už jen o ztracené důvěře. Po tom, co jsem tu důvěru ztratila jsem si začala uvědomovat jak vlastně žiju. Že nemám žádný koníček (měla jsem, ale kvůli němu jsem se ho zřekla), že se vídám s kamarádkou tak jednou za měsíc a v podstatě jsem jen zavřená doma a buď se učím, nebo jen tak lenivím a čekám až on přijde domů. Přijde, sedne si k počítači a hotovo. Jednou za čas nějaká procházka ale ani to už mě s ním nebaví. O sexu ani nemluvím. On byl v tom vždycky jiný to já byla ta která ho o to prosila (je mu 25 let). Teď už mě ani nepřitahuje. Pořád si jen stěžuje jak je mu zle v práci....prostě už mě dlouho štve ale pořád ho mám ráda....

No je to tak, mám v tom sama zmatek. Půlka mi říká zůstaň s ním, druhá mi říká uteč dokud to jde. Mám ho moc ráda ale nepřitahuje mě. Mám ho ráda spíš jako dobrého kamaráda. Z toho mám největší strach, že toho potom budu litovat Ano, on se sice snaží, ale vždy jen pár dní a pak zase všechno při starém, pak se o tom bavíme, brečíme, a pak zase na pár dní dobrý a pak zase špatný. Takhle už to je rok v kuse...zkoušela jsem všechno možné ale už prostě dál nemůžu...jsem strašně unavená....i přes to ale mě to tak moc bolí mu ublížit. Nejradši bych mu tady nastrčila nějakou jinou holku a smazala mu paměť ať na mě zapomene.

On ti tvůj koníček zakázal? On ti zakazuje stýkat se s kamarádkou? To snad záleží na tobě, jestli se ti někam chce, nebo ne.. Jestli on dřepí u pc tak oukej, ať si dřepí a ty se vydej třeba mezi lidi - to by ho snad začlo hlodat, že je něco špatně, ne?
A že nemá náladu, tak já nevim, ale jestli to má v práci nějaký hektický a ty na něj býváš ošklivá - jak si napsala výše, tak to pro něj neni taky asi úplně jednoduchý. Nechci se ho nějak zastávat - neznám jeho, ani tebe. Ale tak prostě, abys časem třeba nelitovala. Já jsem měla s přítelem úplně stejnou krizi - byla jsem na něj hnusná, viděla jsem na něm jenom chyby, on se vždycky hrozně snažil, já si toho nedokázala vážit. Dvakrát jsme se rozešli... Ale dneska nám je spolu fajn.

No tak jestli to vidíš takhle, tak si dejte pauzu. A uvidíte - třeba vám bude líp bez sebe a třeba se vám začne stýskat. Placát se ve vztahu, ve kterém nevidíš perspektivu zlepšení je nesmysl.

Už je rozhodnuto. Stěhuju se tento týden k mamce a říkala jsem mu, že je možné, že si něco uvědomím a třeba za měsíc to budu chtít zpátky. Že chápu to, že už by mě mohl odmítnout. Ale taky je možné, že spolu můžem zas začít jen randit a uvidíme.

Držim palce. Ať se to vyvine ke tvé spokojenosti.

Snad ano...

Tak za sebe si myslím, že to jak žijete se dá změnit, ale to co popisuješ - sms s holkama, na netu atd ... To je věc, kterou bych v žádném případě nesnesla... Jste spolu 3 roky a to je doba, kdyby jste měli být do sebe zamilovaní, těšit se na sebe, co budete dělat atd... A né se zajímat o jiné holky - i když třeba jen virtuálně ( a pozor mnohdy je to nebezpečnější než v praxi ) a chtít testovat sex po telefonu, tvrdit, že ty neexistuješ atd...
Tohle je vě, kterou bych netolerovala v žádném případě. Partner má být milenec a především přítel, člověk ,na kterého se můžeme spolehnout a zároveň tu být pro něj..Po 3 letech tohle ?
Jednoznačně dávám palec nahoru - udělala jsi dobré rozhodnutí.Hodně štěstí !

Docela mě pobavilo, že mu šmejdíš v soukromí a napíšeš že TY jsi v něm ztratila důvěru. A pak mě ještě pobavilo, že se robrečel poté, cos mu vykopila že mu lustruješ mobil. No, tady je každá rada drahá.