arrow
profile_image
Toka
od 5. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Holky co dělat, když jsou ve vztahu oba parteři dominantní a oba si myslí, že ten jeho názor je ten pravý ? Jsme s partenerem dva roky spolu, ještě, když jsme spolu být nemohli, mysleli jsme, že jsme jedno tělo, jedna duše, stejné názory, přání atd.Nyní, když spolu žijeme, přijde mi, že se neshodneme už skoro na ničem. Hádáme se kvůli zbytečnostem i důležitým věcem jako je výchova atd. Už jsme zkoušeli být i pár dní od sebe, ale stejně se k sobě zase vrátíme. Někdy mi to přijde jak nějaká závislost, nedokážeme být spolu, protože neumíme komunikovat a přijmout jeden druhého. Ale bez sebe také ne. Je to jak začarovaný kruh. Když si chceme sednout a rozuzmně promluvit, skončí to zase hádkou a výčitkami. Hrozně si v těch hádkách slovně ubližujeme a nějak už mi pak nejde dělat, jako že se nic nestalo a je to prostě v nás. Přemýšlela jsem už o nějaké poradně, ale nevím jestli by nám pomohla. Nejhorší je ten šok, kde je to krásné čo mezi námi bylo, ty sny a plány co bude až budeme moci být spolu ? (Jsme oba rozvedení a máme děti s bývalými partnery. Myslím, že to bude hodně taky tím, není to jako, když se dají dohromady dva mladí a svobodní lidé. Člověk se těžko přispůsobuje, když má něco zajetého, myslím výchovu, chod domáctnosti atd. Ale přece jsme to chtěli, tak proč to teď nejde ?)

Cituji Toka: Přemýšlela jsem už o nějaké poradně, ale nevím jestli by nám pomohla

myslím si, že by vám to určitě pomohlo, minimálně by vám poradili, jak se při hádkách třeba chovat nebo by vás mohli naučit, jak diplomaticky hádky zvládat, teda alespoň tak posuzuju dle rodičů

arrow
profile_image
Parma
od 20. 2. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Toka
dost mi to připomíná můj případ.S partnerem jsme oba dominantní, oba přesně víme, co chceme, hlavně, co nechceme a ještě jsme oba dva blíženci. Jsme si strašně podobní, máme stejné nápady, zájmy, stále si máme o čem povídat, soutěžíme spolu, hecujeme se ,diskutujeme... Ne, že bychom se přímo hádali, napadali, ale dokážeme kvůli blbosti-třeba, že někdo nezavolá nebo pozdě reaguje na SMS, nepřijatý hovor, si zkazit celý den, kdy jsme mohli být konečně spolu.
Oba jsme též rozvedení, máme každý své děti, oba ve své péči a každé děti jsou jiné a jinak vychované. Snažíme se najít čas a trávit ho spolu, ale je to těžké.
Už jsme se jednou rozešli, byli 5 měsíců od sebe. Ale stále jsme byli v kontaktu, občas se potkali, zašli na kafe, večeři. Oba jsme se pokoušeli chodit s někým jiným, ale asi jsme se stále nosili v srdci a nemohli se zamilovat do někoho jiného a nakonec se k sobě vrátili. Na začátku druhéhé vztahu vše vypadalo idilicky, nadějně,. Teď ale někdy pochybuju, jestli se nám může povézt v budoucnu spolu žít....Jsme jak na houpačce, někdy nahoře, někdy dole. Přitom, když jsme spolu, nikdy se nenudíme, pořád něco vymýšlíme, podnikáme.
Vám se ale asi podařilo spojit své životy a být spolu, ne? Naše problémy spíše pramení z toho, že spolu jsme málo. Mám pocit, že když jsme spolu, problémy nejsou.

arrow
profile_image
Toka
od 5. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tak to jsme na tom opravdu hodně podobně. Ano žijeme spolu dva roky, předtím jsme byli oba zadaní a dost dlouho trvalo než se nám podařilo spolu být. Nechápu proč teda nejsme šťastní. Myslím, že si toho neseme hodně z minulosti, výčitky svědomí vůči bývalým, děti. Není to lehké. myslím, že by jsme potřebovali nějaký kurz sebeovládání nebo tak něco. Mnohdy to jsou opravdu blbosti, jak jsi říkala i ty, telefony a tak. Taky mi vadí, když partner něco udělá kvůli mě, jako že mě má rád a pak mě to vyčte, to ať to nedělá vůbec. Nebo ve výchově je hrozně důsledný a vyčítá mě, že já ne, nejsem dokonalá, vím to. Taky si myslí, že upřednostňuju děti, někdy na ně až žárlí. Potřebuje 100 % pozornost, jak ji nemá, myslí si, že na něj kašlu. Te´d jsme na tom tak, že jsem tak nějak rezignovala na to co bude, jen už nechci hádky a stres. To so partner vysvětluje tak, že už ho nemiluju. My se naopak hádáme, když spolu jsme, těšíme se třeba na společný víkend a vždy si ho pokazíme, nemůžeme nic plánovat dopředu, protože je potom všechno jinak, tím, že se pohádáme. Když pak spolu nejsme, je nám to líto a stýská se nám.

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Toka

když máte děti, je to vždy těžké....a zkoušela jsi se někdy omluvit, nezvyšovat hlas,pohladit ho, že tě to mrzí a nebo i ustoupit? že taky nevíš jak dál? hmm?

arrow
profile_image
Toka
od 5. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Hádej ? To mi teda moc nejde. Ze začátku ano, ale když se děje pořád dokola to samé, tak už se mi ani nechce. Není přece malej kluk ? Většinou jsem tak vytočená, že to ze mě prostě nejde. Vím, že na to čeká. On to umí, já ne, ale zase si myslím, že se omlouvá jen proto, že mě má rád, ale stejně si myslí něco jiného a je nespokojený a vždycky to něčím vyplave.

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Toka

já vím že je to moc těžké,ale někdy je to lepší...vztah není o tom, kdo na co čeká a někdy, je lepší,když to čeká, tak to udělat...třeba má fakt dojem,že už ho nechceš a bojí se...tím nechci říct,aby jsi to tak dělala stále,ale víš jak...aby jsi pak nebyla za hádavou uštěkanou a aby pak nelitoval toho, že se rozvedl a šel za tebou...vždyt ty pro něho máš být nejlepší...ale jako uhádaná, co se nedomluví a tvrdohlavá, toho nedosáhneš...nemyslím to zle, chápu,že je to těžké, ale zkus se nad tím zamyslet, popřemýšlej, jetsli nemůžeš udělat večeri a nic neřešit, udělat si hezký víkend, tak si jednou za čas vyŕažte jen spolu, bez dětí, ty dejte protějškům a nebo babičkám a užívejte si jeden druhého....ono to taky pročistí vzduch a on pak nebude taky tolik žárlit...

arrow
profile_image
Toka
od 5. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

rattty
Vím, že máš pravdu, vím, že moudřejší je ustoupit a obdivuji všechny ty klidné a chápající ženy. Jenže on je taky hádavý a někdy štěká jak ženská, když se do toho pustí a každý jedeme tu svou. Chtěla bych se změnit. Každý druhý víkend jsme sami, ale jak už jsem psala, vždy si to zkazíme. Jinak je skvělej, pomůže, poradí, hodnej, ale jak se v něčem neshodneme, už to jede a je to někdy Itálie nevídaná. Já mám problém, že si všeobecně asi nevážím chlapů, potřebovala bych to nějak překonat.

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Toka: moudřejší je ustoupit a obdivuji všechny ty klidné a chápající ženy. Jenže on je taky hádavý a někdy štěká jak ženská, když se do toho pustí a každý jedeme tu svou. Chtěla bych se změnit. Každý druhý víkend jsme sami, ale jak už jsem psala, vždy si to zkazíme.

já vím, je to hrozně moc těžké...ale my to s nima musíme umět, jinak to nejde...přeci si nebudeš kazit jinak hezký vztah...někdy to chce zatnout zuby, odkývat a pak si to udělat po svém a nebo ho nasměrovat....víš jak...a když bude křičet, řekni a není to zbytečný? nebudeme se hádat, pojd se projít, vyřešíme to po procházce zítra ráno a bńebo v neděli a nebo ho nech vypovídat a pak řekni, že má pravdu, to taky na ně platí...a pak se uklidní...a pak na to navazej třeba po víkendu...ale já vím, je to někdy dost o nervy .-) musíš mu ukázat, že dělal dobře, že je s tebou....že jsi nejlepší a že jsi největšíá štestí,co ho potkalo....ale když se budeš hádat, tak to ho přesvedčíš o opaku...dnes máet volno? překvap ho, napust vanu, rozdelej vínko, udelej večeri, zítra si poležte v posteli, milujte se a bežte do kina a nebo se projít....vyčistí to vzduch, uvidíš...

arrow
profile_image
Toka
od 5. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Díky moc za rady, je vidět, že Ti "Tajemství" opravdu pomohlo. Taky jsem knížku přečetla, ale nějak mi to pořád nejde. Samozřejmě jsme opět pohádaní, takže dneska usmiřování nebude určitě.

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Toka

tak to mě mrzí...hele zkus ještě knížku Jak žít s muži a nezbláznit se....ta je vůbec superní....

tak zkus usmíření navrhnout...řekni že si napustíte vanu,že si nebudete přeci kazit víkend...

arrow
profile_image
kalkulka
od 19. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahojte, já jsme s přítelem přes 4 roky, oba jsme taky dominantní, máme svou hlavu, ani jeden nechce ustoupit. Už milionkrát jsem si říkala, ať blbosti nechám plavat, neřeším je, jenže stejně pak přijde chvíle, kdy můj pohár trpělivosti přeteče a hádka je na světě.Většinou je to tak, že se pohádáme, každý si stojí za tím svým ...no a druhý den ustoupíme, jenže oba a ani jeden zase nechceme, aby se něčeho vzdal ten druhý... pořád dokola. Já to teď řeším tak, že nechám přítele vykecat,ať si říká co chce, stejně si myslím svoje On už to zjistil, tak to občas okomentuje, že mi to stejně nevysvětlí,že si myslím své a já mu jen řeknu JO. A je klid. On zase někd moc nevnímá, co mu říkám já,prostě někdy vypneme oba Dá se tak žít, jen se musí počítat s tím, že každý máme svou hlavu, že se občas pohádáme a hlavně, že musíme dělat ústupky, kompromisy a podobně, bez toho to nejde... My jsme Kozoroh a Lev, ani bysme spolu raději být neměli,ale po pár krátkodobých rozchodech jsme zjistili,že bez sebe nevydržíme a nějak jsme se "sžili".

arrow
profile_image
Deca
od 30. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

No my když se pohádáme tak oba mlčíme a nic neřešíme a čekáme že to vyšumí ale pak je to mezi náma stejně a kolikrát ještě větší.... ach ta komunikace :-/

arrow
profile_image
kalkulka
od 19. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tak jsem tu napsala "chytrý" příspěvek a vzápětí se s přítelem po telefonu pohádala o víkendu tak, že jsme se málem rozešli a možná k tomu ještě i dojde. Samozřejmě se jednalo o problém v komunikaci, kdy jsem chtěla něco vysvětlit (technicky) a on hnusně zvýšil hlas a nevysvělil vůbec nic. Pak po 2 hodinách hádky mi konečně mezi řečí vysvětlil, co jsem potřebovala. Nechápu, proč to neřekl rovnou nazačátku, nemuselo k tomu vůbec dojít. Takto jsme v rámci hádky zrušili i dovolenou, respektive on a úplně zbytečně. A připadne mi, že jen proto, že se mu jednoduše nechtělo mluvit, děs!! To pak člověka pěkně mrzí, jeden rozhovor a všechno v háji. Samozřejmě si každý myslíme svou pravdu a díváme se na to z jiné stránky.

arrow
profile_image
rattty
od 29. 3. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

kalkulka

někdy to tak prostě vyjde, no....je mi to líto, ale třeba se ještě umoudří....a určitě zrušil dovolenou? Třeba jen straší...

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené