Ahoj holky,
zajímal by mě Váš nestranný názor, případně zkušenost s následující situací.
Rodiče jsou již nešťastní z bratra. Začalo to tím, že začal chodit za školu - naši nezvládali z práce kontrolovat, kdy ve škole je a kdy není. Vždy prvotřídně lhal, že ve škole byl. I když to prasklo, nebral rodiče vážně, nedělal si nic z jejich rozčilení, nebral vážně jejich zákazy, výhružky a dále ve svém chování pokračoval.
Poté, co již podruhé propadl a měl opakovat 4. ročník došla taťkovi trpělivost a řekl mu, aby se vystěhoval, že šancí měl již dost. Bratr si skutečně protestativně sbalil věci a odstěhoval se o pár domů dál ke kamarádovi. Mamka to nesla těžce a vnímala ho jako synáčka, kterého chudáka otec vyhodil z domů (i když v jádru věděla, že to svým způsobem bylo oprávněné). I když už tedy bydlel jinde, chodil k nám tajně za mamkou na jídlo, vyprala mu, předávala mu zásoby jídla.. později už ani ne tajně. Otci se to nelíbilo.
Po nějaké době přišel bratr oznámit, že ukončil na vlastní žádost studium stř. školy a jde pracovat. Během té doby onemocněl příušnicema a jelikož měl těžké příznaky a vysoké horečky, mamce se ho zželelo a chtěla, aby se vrátil domů. Nejprve nechtěl, ale jelikož sám zjistil, že v rámci spolubydlení s kamarádem nemá takový komfort, vrátil se (za hlasitých protestů taťky).
Po tomto kroku již otec stagnoval a dál se nehodlá bratrovými problémy zabývat, nechce se kvůli němu rozčilovat a stresovat a tak ho přestal řešit. Mamce vyčítá, když jsou teď s ním problémy, že má co chtěla, že má synka zpátky a on už nemá zapotřebí se s ním rozčilovat.
Bylo domluveno, že bude chodit do práce a přispívat na nájem a jídlo. Během půl roku však vystřídal 5 zaměstnání a nikde nevydržel. Buď skončil pracovní poměr sám, nebo jej vyhodili za nespolehlivost. Na nájem dal jednou, jinak nepřispívá. Sedí do noci u počítače, vodí si domů návštěvy, vyjídá lednici, chová se jako by byl doma pánem on, aniž by projevil sebemenší snahu jakkoliv přispět, pomoct, zapojit se do domácnosti.
K mamce i taťkovi začal být arogantní, nebere je vážně, dělá si co chce, manipuluje s nimi. Lže, že chodí do práce. Naposledy pracoval u mého známého. Když jsem si po dlouhé době zajela k našim na návštěvu, měli podezření, že do práce nechodí, ačkoliv denně někam mizí mimo domov, proto jsem se rozhodla známému napsat a potvrdilo se jejich tušení. Našim do té doby denně tvrdil, že odchází do práce, byly to lži.
Další věc je, že je zadlužený. Vzal si půjčku od kamaráda na nový telefon, dluží na nájmu v bytě, kde chvíli bydlel, dluží za 3 měsíce na zdravotním pojištění a kdo ví kde ještě.. Práce mu však nevoní, raději vysedává u počítače, vyspává a tráví čas venku s kamarády.
Co s takovým klukem? Jak na něj? Po dobrým to nejde, říká, že nechce pořád dokola poslouchat ty řeči a domluvy. Mamka neví, zda mu má půjčit na dluhy, aby se mu nenavyšovalo penále, ovšem ony peníze by již nikdy neviděla a dluhy by byly časem další. Když ho vyhodí z domu, tak nyní nemá kam jít a kdyby se někde výrazně zadlužil a došlo k exekuci, tak trvalé bydliště má u nás. Dokonce už došlo k tomu, že tajně vzal tátovi z peněženky 1000,- Kč.
Další věc je, že má stavební spoření a mamka mu ty peníze nechce přenechat, pokud takhle dále bude jednat. Je zde nějaký možný krok, jak mu stavebko zrušit, aniž by mu připadl nárok na peníze? Případně mu účet zamrazit, dokud se nevzchopí a nezačne mít smysl pro zodpovědnost?
Lže, je sprostý a arogantní, nepracuje, nepřispívá, zadlužuje se... mamka se ho nechce zřeknout, v jádru je to vážně dobrý kluk, ale to není vše, tímhle jeho činy nelze obhajovat. Navíc pro ni nepřipadá v úvahu, že by situaci řešila soudně, jelikož tam sama pracuje, všichni se tam mezi sebou znají a neunesla by to psychicky.
Jak na něj? Máte třeba podobnou zkušenost nebo nápad na nějakou metodiku?
Poslat SZ
