Chování partnera k těhotné partnerce

Ahoj,
já bych řekla,že je to naprosto normální. Těhule jsou hormonama moc přecitlivělé a všechno si tak nějak berou. On chlap to mimčo v břiše prostě nějak moc nevnímá a uvědomí si to,až ho uvidí na vlastní oči. U nás to bylo podobně. Já jako těhule taky čekala nějaké hlazení po bříšku, a "plkání" o prvních pochybech atd...atdd...když jsem koupila nějaký hadřík, byla jsem v sedmém nebi,ale chlap řekl jen "hm, hezký" a bylo poradosti. Doporučuji tyhle starosti probírat spíše s kamarádkama,chlapi na to prostě nejsou. Od okamžiku, kdy se syn narodil, tak manžel otočil o 180stupňů a je z něj ten nejbáječnější táta pod sluncem. Od prvního dne po příchodu z porodnice koupal, přebalobal, v noci vstával k ječícímu uzlíku a když jsem ho vyháněla z ložnice,aby se vyspal, nikdy neodešel vedle do pokoje a u všeho byl s námi. Oni se tak nějak podvědomě ti chlapi bojí toho neznáma, co je čeká...nedokáží si to představit. Ale až mimčo vykoukne na svět, tak se s tím po svým srovnají a uvidíš,že i ten kamarádčin chlap bude príma táta.

Yasmin

Podle mě je přirozené, že chlap je "pořádný otec" až když dítě vidí,pochová. Někteří si třeba sáhnou jak mimčo kope, nebo se zajímají jaké to je, ale prostě nejsou s dítětem propojeni tak jako matka.

To jsem u pár mužů také zpozorovala-asi je to opravdu taková ta potřeba-honem si užít, pak už mě nepustí

To už tak normální není, měl by se o přítelkyni starat, zvlášť pokud jí není dobře.

Těžko říct, jak se má správný nastávající otec chovat-asi nějaká zlatá střední cesta, protože přehnaná péče je také na škodu.

To že jí nepohladí bříško a nepovídá si s ní o mimču a neřeší výbavičku a podobně, to se dá pochopit. Některý chlapi na tohle zkrátka nejsou. Co by mi osobně vadilo nejvíc je to, že se nezajímá o společné bydlení a o přípravu domácnosti na příchod dítěte. A kde budou po narození miminka bydlet?

...já mám zase opačné zkušenosti a to s taťou...když mamča čekala ségru...taťka si to hrozně přál a pamatuji si,když jsme všichni společně(mamka,taťka,brácha a já) dělali těhotenskej test,jak sme čekali jestli se tam objeví dvě čárky...a pak jsme jasáli a řvali po celým baráku......a nebo jak čekal na první pohyby a mluvil s tím miminkem uvnitř...jelikož je kamioňák,tak vozil ze zahraničí oblečení atd...byl s mamkou u porodu..já to znám zase takhle no,ale jak už tady bylo psáno-co člověk,to odlišnej postoj a názor...

Díky holky, docela jste mě uklidnily. Já totiž nevím jak na to reagovat, stojím samozřejmě za svou kamarádkou, protože na ní vidím, že se trápí, ale zároveň ji nechci automaticky podporovat v tom, že její přítel je necitelnej lempl, takže fakt díky!

Je fakt, že s tím bydlením a tak, to je horší, protože i tohle všechno má za hrbem ona, on je prostě ještě takové dítě, které se sice na miminko asi těší, ale zodpovědnost za rodinu mu je zatím teda dost cizí.

Tak snad se to opravdu zlepší, až díte pochová : - )

Ještě: myslíte, že může těhotná "vyžadovat", aby s ní přítel trávil co nejvíce času? Prostě ho k tomu donutit? Měl by jí v tomhle chtě nechtě ustoupit?

Jo, tohle mi taky přijde takové jaksi přirozenější a lepší, ale asi fakt záleží na člověku, jak píšou holky : - )

Myslím že pokud ho bude nutit, stejně z toho nebude mít takový přínos jako by s ní zůstával dobrovolně.
Spíš bych mu narovinu řekla, že je mi doma třeba smutno a že se cítím opuštěná.
Třeba ho to trochu obměkčí a hospodu s kamarádama omezí dobrovolně.

Tak jak píše beliveme tak by to mělo ideálně být. To je fakt hezký. Ale každý chlap to takhle prožívat nemusí a neznamená to že bude horší otec. Co ho zkusit nenásilně zapojit do nějakých předporodních kurzů? Jinak být kamarádkou bych se kvůli postoji partnera zbytečně nenervovala, nic tím nevyřeší a pro mimčo v těhotenství je nejlepší psychická pohoda. Uvidí jak se partner bude chovat po porodu (nejlepší by bylo aby byl přítomen).

To jí říkám pořád, že nejdůležitější je, aby byla vklidu, aby dítě bylo v pořádku, bohužel je to houby platný : - (

To on prý nechce ani za nic.

To zkoušela, ona je dost komunikativní typ, dovede si říct, co potřebuje, horší je, že prostě přesto on udělá pravý opak.
Příklad: on jde nakopit, ale vrátí se za tři hodiny, protože potkal kamarády, jde ven na kolo, ale vrátí se za 4 hodiny, protože potkal kamarády. A ona mezitím sedí doma, sama, na neschopence, těhotná, a má těhotenskou nevolnost. Když přítel dorazí, tak jí řekne "my bysme stejně spolu nikam nešli, protože tobě je furt blbě". A jde na kolo.

Trochu jsem to zjednodušila, ale zhruba takhle mi to kámoška podává a zhruba takhle to teda asi u nich je.

ibišková
Když čekal přírůstek kamarád, tak ho věci kolem těhotenství nezajímalo. To dítě bylo cosi, na co si teď nemůže sáhnout, proto neprojevoval žádné emoce. Ale u porodu už byl a to ho nakoplo tak, že se z něj stal super "fotřík" a na své dítě nedá dopustit. Naprosto mu to změnilo život v kaldném smyslu slova. Podle toho, jak se choval před narozením potomka, jsem očekávala, že to bude takový ten táta z leknutí, ale naprosto jsem se zklamala.

Super! Děkuju moc za tuhle potěšující zprávu! :- )

Pokud toto vše nastávající matka ví,tak se nemá snad ani čemu divit.Co očekávat od mladého "nezodpovědného" kluka?
Buď ho mimino chytne a nebo taky ne a pak nastane krach.Bohužel i toto se děje,když jeden z partnerů není k pořizování potomků ještě zralý.
Každopádně jí držím palce a ať se s tím zkusí nějak smířit a budoucího otce raděj do "lásky k dítěti" nenutí.

Víšco... on člověk ledacos vidí a ví, jenže pak ho to stejně mrzí a stejně dfouá, že to bude třeba jinak... Tak to u ní vnímám.

Kdyby se rozešli, tak by to byla škoda, ale je fakt, že na kamarádce opravdu jde značně vidět to, že většina žen jakmile čeká díte, začne přemýšlet o dost jinak a dospěleji. A to co jim dřív nevadilo, je najednou velkej problém.
Jako "přítel" je její přítel fajn, ale jako "otec od rodiny"... No... tak na tomhle se to zatím seklo.

Jasně,že jí to mrzí,koho by nemrzelo.
Tak snad budoucího otce nestáhnou kamarádi,jak to občas bývá,že nějaký dobrák vysvětlí a doporučí,aby se nevázal a užíval si,když těhule je stejně doma a nikam neuteče.
Je to těžké,fakt držím palce.