Smazat

Chování partnera k těhotné partnerce

Ahoj,
chtěla bych se zeptat vás těhotných, nebo kamarádek těhotných, jak je tomu u vás.
O co jde - kamarádka je v sedmém měsíci těhotenství a čím dál více jí to s přítelem skřípe. On jí říká, že si dítě přeje, že ji miluje, ale na druhou stranu jí bříško nepohladí, o miminko se nezajímá (prý je to ještě "abstraktní"), začal o to více chodit ven s kamarády, když jí je špatně, nechá ji doma, zkrátka jakoby se snažil užít si poslední volnosti, dopředu moc nemyslí, byt neshání, prostě je laxní až to bolí, a to prý prostě ve všech směrech.
Kamarádku to dost drtí, pořád se s ním hádá, on se přesto nezmění.
Ráda bych jí nějak poradila, jenže já dítě nemám, absolutně netuším jak má vypadat ten "správný nastávající otec", jestli to u ní nejsou jenom rozbouřené přecitlivělé hormony, fakt nevím.
Takže - jak se tedy chová průměrný nastávající otec? Je to výše uvedené chování ještě normální, zlepší se to, jakmile přítel pochová dítě? Jaké máte zkušenosti vy?
Díky moc.




 
arrow
profile_image
Bruce78
od 10. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

VIP

Cituji ibišková: Jako "přítel" je její přítel fajn, ale jako "otec od rodiny"... No... tak na tomhle se to zatím seklo.

No to co tu popisuješ mi tedy nepřipadá jako ,,dobrý přítel,, a to ani z dálky. Myslím, že nejde jen o sahání na bříško, nebo kupování hadříků atd... To může opravdu prožívat s kámoškama, ale to ostatní co píšeš - nechat jí doma s argumentem, tobě je stejně špatně a nikam by jsi nešla...atd. To mi přijde naprosto sobecké a nezralé.. Každý máme priority někde jinde, ale čekat, jak se bude chovat po porodu ? To taky nebude moct nikam chodit ( hned,až se malé narodí ), je to naprostá změna života a s tím ty lidi musí počítat...

Mě z toho co píšeš se chlapec zdá jako naprostý sobeček, který myslí jen a jen na sebe. Kamarádce se nedivím, že to řeší - hormony, nehormony. Myslím, že by takové chování vadilo většině žen.

arrow
profile_image
ibišková
od 7. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Bruce78: Mě z toho co píšeš se chlapec zdá jako naprostý sobeček, který myslí jen a jen na sebe. Kamarádce se nedivím, že to řeší - hormony, nehormony. Myslím, že by takové chování vadilo většině žen.

Podobně jako ty to myslím vnímá i ona, že je to od něj dost sobecký a dost ošklivý a taky se hodně stresuje, jak to bude pak.

Jenže - jak to řešit? Může na něj ječet, může na něj být milá, on je pořád stejný. Po scéně se chvíli chová jak ona chce (to zní děsně..), ale pak jsou to opět staré koleje. A rozcházet se, teď? To je ještě ukvapený.
Jenže jak z toho ven? Já sama nevím, co jí poradit, fakt ne. A dost mě to deptá, protože by ona jako matka měla být "posazená na lotosovém květu" a láskyplně vyvíjet dítě (nadneseně řečeno) a vše by mělo být krásné. Jenže není.

arrow
profile_image
Bruce78
od 10. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

VIP

Tak o tom, že se musel jistým způsobem projevovat již dřív - je asi zbytečné debatovat. Jen se jí to tolik nedotýkalo a možná si i říkala, že se změní...

Řešení v této situaci ? Není snadné, ale je otázka zda to pro ní není jen přítěž...Vím, že to není snadné zůstat sama v sedmém měsíci, ale taky jak vidno on se o nápravu, řešení situace - další společné budoucnosti, příliš nesnaží...
Hádky to jistě nevyřeší... Jak sama píšeš, na chvilku je klid ( aby měl klid ) a pak si zase jede dle svého, jak to vyhovuje jemu.
V tomhle jí bohužel moc neporadíš - musí ona sama se rozhodnout co je a není pro ni přijatelné. Já bych s takovým člověkem nežila těhotná, netěhotná, protože mi není přínosem do života, jen mi ho znepříjemňuje a komplikuje...

Může se snažit hodit do klidu a čekat co po porodu, ale to se líp říká, než dělá ..A můj ohad je, že se to o moc víc nezmění.. Ale taky může - neznám ho..Je to jen můj pocit...

arrow
profile_image
ibišková
od 7. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Bruce78: Jen se jí to tolik nedotýkalo a možná si i říkala, že se změní...

Jojo, přesně, tohle mi taky řekla, že dokud to bylo takové jakože vlastně nezávazné, tak to bylo ok, ale teď najednou vidí ty chyby a vidí, že příště by si dala na výběr otce od dítěte větší pozor a kladla důraz na jiný vlastnosti.

Jinak máš asi pravdu, těžko cokoliv radit. Jen mi to rve srdce, známe se od dětství, teď pořád vidím to mimčo, říkám si, kdovíjaký následky to na něm může zanechat tyhle stresy... Jenže tohle prostě nevyřeším já, a to ani radou.
Můžu ji vyslechnout, ale to je asi tak vše.
Nojo, no

arrow
profile_image
juki
od 13. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

No,tak to je smutný příběh a dle mého názoru také smutně skončí...a jak je vlastně možné napřed zplodit děcko a až posléze shánět byt?No a jestli se nastávající otec v úvozovkách opravdu chová jak píšete,nevsadila bych ani centík na to že spolu zůstanou,je naprosto nezralý a vlastně nepřímo už odmítá přítelkyni a nenarozené dítě,i když ještě nedostal odvahu se vyjádřit.Vím že to zní tvrdě,ale je lepší se podívat pravdě do očí a nějak se podle toho zařídit...tak hodně síly!

arrow
profile_image
ibišková
od 7. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji juki: a jak je vlastně možné napřed zplodit děcko a až posléze shánět byt?

Tak to je myslím jedno, to přehození pořadí, to se stává i v lepších rodinách

Cituji juki: nevsadila bych ani centík na to že spolu zůstanou,je naprosto nezralý a vlastně nepřímo už odmítá přítelkyni a nenarozené dítě,i když ještě nedostal odvahu se vyjádřit.Vím že to zní tvrdě,ale je lepší se podívat pravdě do očí a nějak se podle toho zařídit...tak hodně síly!

No, tohle teda moc fajn nezní. Snad to dopadne jinak

arrow
profile_image
lentilkah
od 19. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já bych teda o rozchodu kamarádce ani nenaznačovala. Ještě budeš za špatnou ty. Ať vyčká, třeba se po porodu věci urovnají-nevím sice kolik mu je let, ale pokud nebyl na dítě připravený, může mu trvat déle, než si zvykne na to, že se bude muset starat o rodinu-a to mu dojde až když to dítě uvidí. Když ne, může na něj trochu zatlačit.Znám hodně lidí co se srovnalo až když hrozilo, že o toho druhého přijdou. Ale nejít na to přes dítě-to by bylo vydírání. Prostě a jednoduše říct:nejsem s tebou šťastná, bude mi lépe bez tebe. Dítě můžeš samozřejmě vídat, na tom se dohodnem.
Pokud mu na ní bude záležet, začne sekat dobrotu, pokud ne klidně jí nechá jít a tím pádem jí nestojí za nějaké trápení

arrow
profile_image
ibišková
od 7. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji lentilkah: Já bych teda o rozchodu kamarádce ani nenaznačovala. Ještě budeš za špatnou ty.

Jo, jasně, to vůbec, nechci "stranit" ani jedné straně, přítele znám, je to celkem fajn kluk. KLUK - právěže... to je to slovo.
Jenže uvědomuju si taky, že kamarádka mi pláče na rameni a já nevím jak reagovat, co jí říct, protože fakt nevím, co je u nastávajících otců ještě v normě a co mimo ni. Tak se tu radím

Cituji lentilkah: může mu trvat déle, než si zvykne na to, že se bude muset starat o rodinu-a to mu dojde až když to dítě uvidí.

Jo, bylo by super, kdyby to tak dopadlo

Cituji lentilkah: Pokud mu na ní bude záležet, začne sekat dobrotu, pokud ne klidně jí nechá jít a tím pádem jí nestojí za nějaké trápení

To je taky fakt

arrow
profile_image
lentilkah
od 19. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji ibišková: kamarádka mi pláče na rameni a já nevím jak reagovat, co jí říct

Já bych jí nestresovala nějakým hororovým scénářem, prostě jí uklidnit že se to urovná a takév to doufat. Ať teď myslí hlavně na miminko, že se musí hlídat a být v klidu.

arrow
profile_image
nnada
od 28. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Já to taky vidím jako normální situaci, partner za tím bříškem nevidí žádné miminko, je to jen bříško. Navíc za chvíli ho čeká porod, je to jedna velká neznámá, takže se snaží si užít společnosti přátel, aby na to nemyslel, a navíc asi tuší, že až bude prcek na světě, bude mít útrum s večírky. Pokud není nějaký jiný problém, řekla bych, že kamarádka je přecitlivělá a že je třeba ji uklidnit a zabavit v dámské společnosti - posezení v čajovně třeba.
Málo se o tom mluví, ale spousta chlapů ani k miminku nezískají vztah automaticky, chvíli to trvá než se seznámí a vztah se vybuduje. Většinou přijde zlom kolem roka dítěte, když s ním začíná být sranda. Nemusí to ovšem být jejich případ.

arrow
profile_image
bobkova
od 13. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

ono taky chlapům mnohem déle trvá, než si zvyknou, co to vlastně znamená mít dítě. a taky si to trošku představují jak hurvínek vojnu. a po porodu to možná bude ještě horší, protože dítě je strašný stres do vztahu. je pravda, že ten můj by mě samotnou doma, když mi je špatně, nenechal, ale zase trvalo mu asi tak rok, než si uvědomil, že máme dítě. (a to jsme mezitím zplodili i druhé) a že prostě některé věci se změnily. a teď už je jako otec úplně super.

Taky si myslím, že to bude v pohodě...však on roztaje jak to malý uvidí

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji ibišková: Když přítel dorazí, tak jí řekne "my bysme stejně spolu nikam nešli, protože tobě je furt blbě

A co tedy bude dělat, až se mimčo narodí? Doma bud nepořádek, prcek bude brečet a ona bude v prvních týdnech pro vše nepoužitelná.
To místo aby jí pomohl, shrne to slovy že s s ní teď není žádná zábava a půjde se bavit jinam? A nedivila bych se, kdyby i za jinými.
To bych raději byla na vše sama, než mít doma takového ubožáka!

Oni se lidi málo znají, pořádně spolu ani nebydlí, neřeší žádnou budoucnost a najednou je ona těhotná a oba pak zírají jaký ten druhý je.
Nikoho neodsuzuji, kamarádce miminko přeji, ale měla svého partnera pořádně poznat, než se rozhodla s ním založit rodinu. když ji nepodrží při nevolnosti, jak se bude chovat při daleko vážnější problémech které jim společná budoucnost a miminko určitě přinese?

arrow
profile_image
chameleonek
od 17. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tak já jsem neplánovaně otěhotněla, s přítelem již víceméně bydlím. Ale že by se nějak zajímal o moje břicho ... to rozhodně ne. Taky se chodí bavit sám.Dost se bojí, že bude kvůli mimču odložený na druhou kolej. Ale zároveň už planuje pokojík a jak si s nim bude hrát. Ale o tom se zmíní jenom když jsme sami. Před kamarády dělá jako by žádný dítě na cestě nebylo. Jakmile na mě přijde nevolnost tak mizí pryč, protože je mu pak taky špatně. Nějak jsme se v tomhle "propojili" smajlík (ještě mi nejdou vkládat)

Já myslím, že chlapi to prostě tolik neřeší. Hormony se jim nebouří- to mimi ve vašem bříšku prostě vůbec nevnímají. Spíš záleží, jak se k dítěti postaví, až se narodí. Mám 2 děti (každé má jiného tatínka) a každý se k tomu postavil jinak. Jeden se nezměnil ani po porodu- akce, kamarádi, nezájem, nikdy nevozil, nechoval, nebřebalil....Můj druhý manžel těhotenství extra neprožíval, měl radost, že bude mimi, ale asi málo který chlap dává ty city najevo. když se malý narodil, tak byl nadšený, ale měl strach si ho vzít.....Teď jsou klukovi 3 roky a mají úžasný vztah. Všude si ho bere (někdy i do práce) ,strašně si rozumí, dělají blbosti....Já myslí, že chlapi si to dítě začnou užívat mnohem později, než my. Ale každopádně když chlap čeká rodinu, měl by se starat ,kde budou bydlet, jak budou fungovat.....

 

Téma Chování partnera k těhotné partnerce je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené