Smazat

Co dělat když už nemůžete dál?

Ahoj holčiny. Je tu spousta temat kde holky řeší své problémy. Každá má jiné a některé to snáši opravdu špatně. Chtěla jsem se zeptat, co dělat když už nemůžete dál. Kdy už to opravdu nezvládáte. Nemáte k ničemu sílu ani chuť. Je to asi hodně individuální ale co si tak říkate nebo dělate? Aby ste si dodali tu sílu, jít dál? Když se vám stane něco co vás srazí na kolena. Kolem mně se teď událo několik negativních věci,které na mě i tak působí. Nechutná mi jíst, dny bych nejraději přespala,ukryla se před realitou,bolí mně i úsměv. Chci se z toho dostat, opět se radovat ze života ale nevím jak. Nemám kolem sebe moc lidí co by mi pomohli, i tak to chci zkusit sama. Děkuju, za každou radu.




 

Úžasná je knížka "How to stop worrying and start living" - na netu je v AJ zde, ale bohuže to nejde stáhnout. Myslím že vyšla i v češtině. Téma je přesně to, které jsi tu načala - jak uspokojivě překonat "blbou náladu". Jeden z fíglů používám taky. Jde o to, vykašlat se na minulost (protože to co se stalo, už nezměníš), a nezaobírat se příliš budoucností (protože ta se ještě nestala). Když tak si třeba i rámcově nějakou budoucnost naplánuj, ale důležité je žít dneškem. Ráno se vzbudit, naplánovat si celý den, a celý den se věnovat jenom těm věcem v rámci toho jediného dne, než jdeš spát. A další den nanovo. Nestrachovat se z budoucnosti, nerejt se v minulosti. Fakt to ohromně pomáhá.

Reaguji na June:
Děkuju, zkusím se po ni podivat v našem jazyku. Já bych právěže chtěla přesně to, co si napsala. Jenom nevím, asi jsem zvláštní, ja pořád něco řeším. Vím to, i to, že mi to stěžuje život takhle. Nevím co dělat proti tomu. Nedokážu si říct stalo se, kašlu na to, nebo kašlu na ty co mi ublížili, mám vás tady někde,jdu dál prostě.Vždycky jsem myslela že těžké situace zvládnu líp, ale není to tak.

arrow
profile_image
Tears
od 19. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

A co zkusit nějaké psychoterapie? Když kápneš na psychologa, se kterým si opravdu sedneš, naučí Tě, jak k problémům přistupovat, aby Tě nesrazily tolik na kolena a dokázala jsi jít dál.. Pokud by to i nadále pokračovalo, dlouho se nelepšilo, nebo se dokonce zhoršovalo asi bych to řešila třeba s psychiatrem.. (Myslím, pokud bys neměla už vůbec sílu jít dál a rozjely se Ti třeba deprese, s čímž to tvoje vše zaspat, nemít na nic chuť souvisí-vím o čem mluvím..( )

Reaguji na Tears:
Nad tím jsem přemýšlela, že bych si zašla za odborníkem ale chtěla jsem to zkusit sama Nejjhorší je asi to, že já nemám problem který by se mohl vyřešit. Prostě se jenom nedokážu vyrovnat s těžkymi událostmi,které mě teď potkali Taky se bojím že se to zhorší, že se tomu poddám uplně. Ale chtěla jsem to dokázat-bez odborné pomoci, jako třeba někdo jiný.

arrow
profile_image
Tears
od 19. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

V životě mě potkalo hodně věcí, pořád jsem s nimi bojovala, ale po letech, když jich přišlo dalších X si už tělo řeklo dost a nešlo to dál, nebyla jsem ničeho schopna, neustále se nemohla vymanit ze svých černých myšlenek, hubla jsem.. To mě dohnalo k odborníkovi a bylo líp.. On Ti nepomůže vyřešit tvůj problém, dám příklad, dostaneš výpověď v práci a terapeut Ti neporadí, jak to udělat, abys našla jinou, ale poradí Ti, jak to udělat, aby jsi se necítila méněcenná, nepropadala zoufalství, že nebudeš mít z čeho žít, atd.. Moc moc držím pěsti, moc dobře vím, jak tady ta situace člověka zraňuje a uvnitř bolí..

arrow
profile_image
Natalya
od 16. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ty nemáš nějakou kamarádku? Chce to být mezi lidmi.

arrow
profile_image
Diplomka
od 13. 4. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Tears: On Ti nepomůže vyřešit tvůj problém, dám příklad, dostaneš výpověď v práci a terapeut Ti neporadí, jak to udělat, abys našla jinou, ale poradí Ti, jak to udělat, aby jsi se necítila méněcenná, nepropadala zoufalství, že nebudeš mít z čeho žít, atd..

Můžeš, prosím napsat, co Ti poradil. Myslím, že bez práce je nás více, také občas propadám panice.

arrow
profile_image
Diplomka
od 13. 4. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji June: How to stop worrying and start living

Pokud se nemýlím, tak je to kniha od Carnegie Dale s názvem Jak se zbavit starostí a začít žít.

Cituji Natalya: Ty nemáš nějakou kamarádku

Bohužel už ne, proto jsem napsala že nemám kolem sebe moc lidi co by mi pomohli.

Cituji Tears: To mě dohnalo k odborníkovi a bylo líp.

Zkusím to, ať to nezajde do horšího stádia. Sama si poradím asi jen těžko. Když vidím že Tobě to pomohlo, tak do toho půjdu co nejdřív, chci aby mi bylo taky líp..protože opravdu mám posledné dny pocit že snad i omdlím..Děkuju Ti moc

arrow
profile_image
Venuše
od 8. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na nessa09:
No, hezky.
V tomhle se patlám už delší dobu, a okolnosti jsou proti mě. Jedno souvisí s druhým. Začarovaný kruh.
Taky nevím, jak z něj vystoupit. Dělám všechno možné i nemožné, a stále padám dolů.
Není to ani o lidech kolem Tebe (ikdyž potěší jejich snaha a láska), je to o tom jak se vnímáš Ty sama.

Přeji Ti, ať cestu ven najdeš dřív než jsem ji našla já.
Vyhledej odbornou pomoc, sama to nezvládáš, nečekej na nic.

arrow
profile_image
AndyT
od 28. 10. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mít dobré přátele, to mi pomáhá v těžkých chvílích nejvíc. Taky pohyb a příroda.

Reaguji na Venuše:
Děkuju ti! Je to tak jak si napsala. Je to hlavně jak to vnimám já. Třeba mamka se mi snaží pomoct ale ono to nejde. Myslím že i 100 lidí by se mohlo snažit a bylo by to stejné. Určitě si hned zítra začnu vybavovat pomoc odborníka.Protože je možné že zase příjde něco dalšího a můžu se z toho sesypat. Ty si nezkoušela odbornou pomoc, nebo zkoušíš a nepomáhá to tak jak by mělo?

arrow
profile_image
vosmajda
od 1. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na June:
To přesně píšou v jedné léčivé knížce, kterou jsem si po ztrátě práce půjčila. Žádná minulost, žádná budoucnost, žít "v denních přihrádkách". Nebo třeba mnohé věci vyřeší čas, řekni si: bude mě to ještě trápit za dva měsíce? Ono se mi to říká, ale prožívám teď nejstrašnější období v životě. Ztratila jsem práci, když jsou dvě děti na VŠ, žiju pod strašným tlakem rodiny, abych si něco našla, jsem teprve 3 dny na ÚP a už jsem toho prošla docela dost. Pochopení nemá nikdo, protože takovéhle doprošování nikdo ze širokého příbuzenstva nezažil! Jsem šťastná, když mi někdo v zaměstnání, kam se jdu ptát, podá ruku, to opravdu není běžné. Nesla jsem to strašně, doslova jsem byla celá rozbolavělá, co se mluvilo o propouštění, měla jsem dlouhou, silnou menstruaci, rány se mi nehojí, mám vyrážky, modřiny, z pochůzek po městě mě bolí záda, v noci se mi zdá o hřbitovech. Všude radí nestranit se v takové situaci lidí, ale ta rada se mi zdá pěkně pitomá, když vám s pracujícími příbuznými není dobře.
Teď jsem si uvědomila, že jsem si půjčila tu knížku, o které píšeš Ty, jen je v češtině.

arrow
profile_image
vosmajda
od 1. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na Tears:
Co mi pomůže nebát se, že nebudu mít z čeho žít. Já totiž potřebuju právě mít z čeho žít.

 

Téma Co dělat když už nemůžete dál? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené