Co dělat když Vašeho manžela balí 18letá dívka

ono mu je to jedno jestli si budu dělat co budu chtít, je jako počasí, jednou jsem sladká, milá, hodná a jednou jsem blbá a trapná.. hrozně se doma mordujeme, jsem lev, jsem na vyšší pozici, on je štír a je zvyklý z domova, že žena prostě bude poslouchat, tak jak to bylo u nich doma. jenže jeho maminka se z toho dostala do blázince a to já opravdu nehodlám..

Jak jste spolu dlouho?

Holky podle mě je to hlavně jeho vina, ta holčina nemá žádnou zodpovědnost, ale on ano. On je ve vztahu! Doufám, že se na mě nenaštvete, ale podle mě šťastnej chlap nehledá nic jiného (pokud v tom něco víc je). Ale znám i přídady, kdy si chlap vezme první a po deseti letech si stěžuje, že si nic neužil a tak. Nevím v jaké jste situaci, jak jste spolu dlouho, jestli máte děti atd.

to se není čemu divit, že se chová takhle. Viděl to doma a tak se bude chovat i k tobě a časem to bude ještě horší.

my jsme spolu tři roky, jemu je přes 30 a mne táhne na 30, oba máme za sebou vztahy, takže nejsme svoji první.. Přítel má pořád otevřená vrátka a nehodlá je nějak zatím zavírat, já bych třeba ráda už aspoň slyšela něco o naší společné budoucnosti, ale u nás se z jeho strany pořád jede jen sám za sebe a občas je místo i pro mne.. Nevím, jestli toto "skypování" je jednou z jeho zábav nebo to bere vážně. Já skoro ani nevím, kdo je ta holka zač..

Přesně.

No, tak úplně to není. Letitý stereotyp, nuda, příležitost a možnost, davová psychoza při pánské jízdě,... Tohle všechno jsou věci, které zlomí i štastného chlapa, který nic nehledá. Ale pravda je, že v tom případě to bývá většinou bez následků na rodinu.

Janina11
Víš Jani, nezlob se na mě, ale tohle opravdu nevypadá perspektivně. Dítě může třeba dotyčného umravnit do role zodpovědného otce, ale v tomto případě tomu nevěřím. Ten rodinný základ tomu nenasvědčuje. A už je ve věku, kdy se mu žádný zažitý status q nebude chtít měnit.

to jo, ale 3 roky to je ještě romantika...

Taky si myslím, že nemáme ještě dobu na nějaký stereotyp, navíc jsme oba dost aktivní, podnikáme spoustu věcí, ale zase, právě jen někdy, když se zasekne a chytne ho to jeho "dělání si co chce" tak mne z toho svýho života rychle zase vyžene, občas si myslím, že je mu 15 let a neví co chce a nemůže se rozhodnout.. Popravdě nevím, jestli bych s ním to mimčo chtěla mít.. Zatím jsem se obrnila trpělivostí a snažím se nebrat si jeho nálady a výstřelky tolik k srdci a trápit se s tím.. život mne natrápil až kam..

nel
Měla by ještě být
Taky záleží na tom, jak je chlap ovlivnitelný - když pak do něj chlapi začnou v hospodě hučet : hele,nebud pod pantoflem, kokej na tamhletu kost, ta by si dala říct,... k tomu nějaký ten alkohol a už to jede.
Nechci tě strašit, všechno je to strašně individuální, jen že se hýbu celý život mezi muži a znám tyhle jejich reakce z trochu jiného úhlu než se prezentují třeba partnerkám.

Přesně!
Když si nejsi jistá, tak je něco špatně. Možná by bylo rozumné poohlédnout se po někom, kdo si tě bude vážit a nosit tě v náručí. Ono neustále dohadování, když nevíš na čem jsi, strašně vyčerpává. Zlatej klid, důvěra a harmonie ve vztahu!!!!

Janina11 - Já jsem si chatovala se starším chlapem taky nějakou tu dobu, ale podotýkám, že mně bylo víc než 18. Nakonec jsme si navzájem říkali všechno, on byl ženatý a měli malou holčičku. Svěřoval se mi a já jemu, jiskřilo to mezi námi převelice, ale oba jsme to ukočírovali a nakonec se mi i přiznal, že to naše tlachání mu pomohlo v intimním životě. Svou ženu miloval a se mnou žertoval Dodnes si dovolím tvrdit, že to byl jeden z nejlepších kamarádů, které jsem poznala. Během našeho tlachání jsem se seznámila se svým současným manželem a tehdy jsem měla velké osobní problémy a on mi velice pomohl. Nedám na něj dopustit. Setkala jsem se s ním asi 3x sama, ale samozřejmě ve vší slušnosti. A potom jsem ho i seznámila s manželem. Možná, že "štěstí" bylo i to, že bydlí 150 km daleko, ale věřím, že by svou ženu nikdy nepodvedl. Už jen proto jsem si ho tak vážila. Ovšem je pravda, že chlapi jsou nevyzpytatelní!
Držím palce! Já být na tvém místě, tak si ho podám. To bych nestrpěla. Když si s kočkou tak rozumí, tak ať jí pozve na kafe k vám domů, že si chceš taky pěkně pokecat

Žádné iluze si nedělám, moc dobře vím, jak to chodí... Sám manžel mi vypráví, co slyšel od známých.

Tak, jenom ta cesta k tomu je trnitá.
Jsem vdaná 26 let (nesmějte se), a vlastně až když jsem si prošla všemi různými peripetiemi, jsem se dostala do duševní vyrovnanosti a pak už bylo všechno O.K.

Já bych asi volila cestu - vypadat co nejlépesolárko, zdravá výživa, pěkné vlasy, pleť..cvičeníale to by se vlastně mělo dělat i bez 18ctkyAle když cítím nebezpečí, tak tohle začnu dělat jako první., protože si říkám - já ji trumfnu!)možná..ale s mládím se asi bojovat nedábohužel...

Taky jsem měla tohle období...
Jak zpívala tuším Bílá : někdy bych kradla a tak radši dávám.. Ale tohle je naopak.