Co obnáší studium práv + uplatnění

Reaguji na pettite94: Studium se zvládat dá. Mně třeba už na základce řekli, že jsem vyloženě studijní typ, takže školu zvládám (ťuk ťuk) naprosto v pohodě. Učím se jen nárazově o zkouškovém, ale jsou to vždycky strašné nervy naučit se ta kvanta materiálů. Nejtěžší je podle mě letní semestr ve čtvrťáku a pak samozřejmě celý páťák. Ty první 3 roky mi přišly v pohodě, ale znám i lidi, kteří to prostě nezvládají. Uplatnění ještě nemůžu posoudit z vlastní zkušenosti, jsem v páťáku.

podobné téma https://www.omlazeni.cz/co-obnasi-studium-67-306815 -0.html

Hodně záleží, na která práva chceš jít - Plzeň a Olomouc předpokládám ani nezvažuješ, takže Brno nebo Praha - Brno je normativistická škola, Praha pozitivistická - je dobré si před podáním přihlášky uvědomit, jaký náhled na právo máš ty, aby ses tam pak netrápila. Dále Brno má takový středoškolský způsob výuky - na některých předmětech se dost řeší docházka, píší se průběžné testíky...Praha je naopak hodně individualistická, docházka se neřeší skoro vůbec, v průběhu semestru nikdo nic nechce, o to drsnější je pak ale zkouškové.
Já jsem vystudovala pražská práva souběžně s prací nejprve na poloviční úvazek, od třeťáku na full-time, a dá se to. Jen je třeba připravit se na to, že je toho objemově opravdu hodně. Záleží také, jaký máš druh paměti - já teď studuju medicínu a vzhledem k tomu, že se mi dobře pamatuje terminologie, čísla a schémata, učí se mi na zkoušky na medině výrazně lépe než na ty na právech, kde bylo třeba pamatovat si (někdy) přesně celé věty.

Nejtěžší v Praze je ústavko ve druháku, klauzury ve čtvrťáku (Brno je možná ani nemá?) a pak závěrečné státnice - narozdíl od jiných škol se totiž v Praze na právech u závěrečných státnic opravdu hodně vyhazuje a objemově je toho strašně.

Ještě jsem zapomněla na to uplatnění - je dobré si uvědomit, že je to běh na dlouhou trať - na advokacii potřebuješ po škole ještě praxi a advokátní zkoušku (která je těžká), podobné je to, pokud chceš dělat notáře (na ten je numerus clausus, takže buď musíš mít přímluvu na správném místě, nebo čekat, kde který umře - a i tak to bude chtít přímluvu ), pokud chceš nedejbože dělat soudce, znamená to dělat napřed justičního čekatele, pak další zkoušky, psychotesty...
Takže po škole můžeš dělat max tak "řadového" právníka buď v nějaké firmě, nebo třeba ve veřejné správě (tam je míst pořád dost). Ve firmě si přijdeš na slušné peníze, ve státní správě je to o dost horší (tabulkové platy).

Reaguji na Jully: Plzeň zatím ne, tam stejně neberou nové studenty. Ale proč ne Olomouc? Nebo se tady zase má rozjet nekonečná diskuze, jaká práva jsou nejlepší/nejtěžší/nejprestižnější/atp.? Uplatnění z jakékoliv veřejné právnické VŠ je dobré, jen hloupí zaměstnavatelé řeší školu, ti normální ví, že záleží na tom, co člověk umí.

Reaguji na pettite94: Pokud půjdeš na práva, tak ti doporučuji nezanedbat studium jazyků a hledat si aspoň nějakou praxi během studia. Uplatnit se můžeš jako advokát, notář, soudce, podnikový právník, referent na různých úřadech aj. Nebo taky jako novinář nebo klidně cokoli jiného.

Uplatnění z Olomouce je dobré, ale z Prahy a Brna je rozhodně lepší - o tom se snad nemusíme bavit. Slečna přece pak nebude u pohovoru vysvětlovat zaměstnavatelům, že jsou hloupí, jestli si myslí, že Olomouc je horší - prostě je to takto dáno v povědomí celé právnické obce (evidentně s výjimkou studentů a absolventů olomouckých práv, což je přirozené). Olomoucká práva byla už několikrát na odpis kvůli nedostatku kvalitních pedagogů, naposledy se dost váhalo s udělením akreditace. Tohle se prostě v právnickém světě dobře ví. Taky se ví, že do Olomouce jdou ti, kteří se nedostanou do Prahy nebo do Brna (jedině snad s výjimkou lidí, kteří žijí kolem Olomouce, ti tam někteří možná jdou dobrovolně), tzn. rozhodně tam nestudují ti nejlepší. Taky je všeobecně známo, že na dostání se do Olomouce je třeba mnohem méně bodů než do Brna a do Prahy. Prostě fakt si myslím, že o tomhle se nemusíme bavit.

a o tom to právě je - olomoučtí obecně umí méně (jsou na ně kladeny nižší nároky, protože tam šli ti, kteří se nedostali jinam, je to hezky vidět už na učebnicích, které jsou mnohem méně nabité informacemi než ty brněnské a pražské, často jsou i o dost tenčí).

Reaguji na Jully:

dovolím si trošku oponovat, co se týče Olomouckých práv - studoval tam přítel, který má obrovské ambice. A studoval tam proto, protože neměl moc peněz na to, aby byl v Praze nebo v Brně, platil koleje apod. Do Olomouce mohl dojíždět. Možná tam kdysi byla horší výuka, teď to tak ale určitě není. Lidi se tam hodně nadřou, přítel se na zkoušky drtil opravdu hodně. Bylo to pro ně náročné, u státnic chtějí každou prkotinu a je to opravdu náročné na psychiku. Ti učitelé v Olomouci se totiž snaží to víc a víc zlepšovat, asi kvůli tomu, jaké pověsti o té škole kolují.. Nyní pracuje v Praze jako koncipient ve velké advokátní kanceláři, má slušný plat (na začínajícího koncipienta) a rozhodně věřím, že je schopný to dotáhnout daleko. Mimochodem u pohovoru byl s několika lidmi z Prahy či Brna a ani jeden nenapsal tak skvělou žalobu, jako on. Protože v Brně je to prý ani pořádně neučí. Navíc u státnic v Brně mají povoleny zákoníky či co. To v Olomouci neexistuje.

Takže nezáleží na škole, jakou vystuduješ, ale na tom, jak to dokážeš zvládnout a co v sobě máš. Právnické školy chrlí spousty a spousty absolventů - ale ne všichni mají na to pohybovat se v tomto světě.

s tím souhlasím, angličtina už je nutnost a kolikrát chtějí i francouzštinu, ruštinu...

Reaguji na Jully: To s těmi knížkami je pravda. Já jsem z těch "slavných" plzeňských práv (už mám rok hotovo) a nejčastěji jsem používala pražské nebo brněnské učebnice plus zákony a další materiál.

to je snad vtip, nevěřím

Ano, ale stačí se podívat na percentily u přijímaček - do Brna a do Prahy je potřeba mnohem vyšší percentil než do Olomouce. Proto do Olomouce jdou většinou ti, kteří nedosáhli na Prahu a Brno. Tvůj přítel je výjimečný případ v tom, že se pro Olomouc rozhodl proto, že na Prahu a Brno neměl finančně a ne proto, že mu nic jiného nezbývalo.

Tomuhle bych i věřila, Praha i Brno kladou obrovský důraz na vědomostní základy a počítají s tím, že praxi se absolvent naučí až "za chodu" - drtivé většině advokátních kanceláří to tak i vyhovuje, protože si mohou koncipienty vychovat podle svého.

není to vtip Praha je určitě jednička, ale o Brně bych už polemizovala...

tak samozřejmě, je asi snažší se tam dostat - jenže je to během 5 let hodně velký síto..udrží se jen ti nejlepší z nejlepších, ve 3. ročníku dělají něco, jako bakalářské zkoušky, akorát že titul žádný nedostanou ale jedou dál až do 5. ročníku.. nevím, proč by ta škola měla být horší jen proto, že je tam snažší se dostat o to horší je to pak vystudovat.
O té praxi toho moc nevím, jen říkám, jak to chodí v Olomouci a vidíš - vyplatilo se mu to mimochodem tu žalobu psal na více pohovorech.

Olomoucká práva dobře věděla jakou měla u právnické obce pověst, proto své nároky stále stupňují do enormních výší, aby si tam napravili svou reputaci velmi kvalitními vystudovanými právníky......viděla jsem to při studiu, jak nároky šly rok od roku nahoru....klauzurní práce se tam dělají snad ze všech oborů práv, což jinde prostě není (v Brně vůbec, v Praze ve 2/3 rozsahu), nutnou součástí jsou i náslechy na soudě, vypracování žaloby, odvolání, dokonce trestní obžaloby ...jsou tam dost vysoké nároky na praktickou stránku studia, což je pro tebe neskutečnou výhodou pro praktické uplatnění....pražští právníci tohle musí dohánět praktickým uplatněním v advokátce při studiu (v olomouci máš víc času užít si ještě studentského života), v olomouci jsou tzv. studentské poradny, kde člověk přišel do kontaktu se skutečnými klienty a skutečnými případy, aniž by na něj byl kladen obrovský tlak advokátky....při hledání uplatnění jsem měla, co se praktických znalostí týče, často překvapivě velmi navrch právě i nad pražskými právníky, ale může to být samozřejmě dáno i mým zájem o problematiku (ikdyž si myslím, že jsem byla naprostý prototyp studenta - co nemusím nedělám a co musím udělám a to poctivě, protože jinak mi to stejně neprojde ) naši profesoři byli postrachem u zkoušek i v Praze, kam občas někteří jezdili učit a zkoušet....jistě je tam ale víc mladých profesorů (což osobně považuji za výhodu, protože jsou mladí pro učení nadšení a rádi vše velmi krásně vysvětlí X řada zkostnatělých starších právníků, kteří se zabývají vlastními publikacemi na tebe nikdy nebudou mít čas, aby ti něco vysvětlovali)

nikdy se mě nikdo neptal, kde jsem práva vystudovala, ale když iniciativně řekneš, že jsi vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, tak to jistě zní líp...a co se týče nákladů na existenci, tak o tom se fakt bavit nemusíme, v Praze člověk často musí sáhnout na priváty, což tam fakt není levná záležitost....propó mě zkoušky do Prahy přišly nejjednodušší ze všech právnických fakult, dělala jsem všechny...protože to byl seznam tisíce otázek, ze kterých prostě bylo v den zkoušky vylosováno, takže jsem si je dopředu mohla vypracovat...ale dnes už se prý všude dělají jen testy studijných předpokladů (alias spíš psychotesty, testy analytického logického myšlení)

svatá pravda!

Reaguji na Fashion victim:

Ono se to časem roznese, že se Olomouc pořád zlepšuje