Dospělý pes dělá loužičky

Reaguji na monca114:
Já sice rozumím slovu složité, ale.... no nic, je to jen o tom jak si to zařídíte.

Reaguji na Veselka10: Jinak to zařídit nejde. Jedině babičku odstěhovat. Jak bys to tedy zařídila ty?

Reaguji na monca114:
Narušitel v rodině při výchově je věc nemilá,nicméně i s ním se lze dopracovat výsledků, jen je to složitější.Proto bych to nesváděla na babičku,pes sám pozná,u koho mu něco prochází a u koho ne.Co se týče občůrávání,tak to určitě neschvaluje ani babička a z toho bych vycházela.Chápu,že se starým člověkem se těžko hýbe,musí se na něj se lstí,jako na pejska .

Reaguji na monca114: Já si to zařídila tak, že jsem prostě mamince řekla, tohle dělat nebudeš. Bez debat.
Jsem vstřícný a komunikativní člověk, ale jsou věci přes které vlak nejede.
Jinak jo v začátku jsem zkusila, nedělej to prosím, no tak apod., když jsem zjistila, že domluva se míjí účinkem, prostě jsem přestala domlouvat, oznámila jsem, že to bude takhle a hotovo.
Víš, ono to platí ve spoustě situací v životě, každý si dovolí jen tolik, kolik mu dovolíš Ty. K čemu jsou domluvy? Když "protistrana" ví, že zase se budeš jen zlobit... no tak se vykecáš, babička si to stejně udělá po svém a je to.

Domluvy občas praktikuji ve vztahu k lékům apod. Je to život mojí maminky, já jí můžu říct, co by měla, ale jestli to neudělá..její věc. Ovšem týká-li se to přímo mě, tak když nepomáhají domluvy, prostě oznámím a basta.
Na poprvé nepochopila, tak jsem čičáky nechala ve svém pokoji. Maminka si mi pak stěžovala, že ty chudinky tam byly samotné a tak. Tak jsem jí řekla, jo holka, já jsem Ti řekla, že to a to dělat nemáš. Ignorovala si to, tak se nediv, protože na Tebe není spolehnutí, nemám jinou možnost.
Od té doby je klid a dnes, když dávám čičáky mamce "na prázdniny", tak vím, že se můžu v těch důležitých věcech spolehnout, že bude respektovat má pravidla...hlavně se to týká stravování a zákaz chodit na stůl, linku. Mamce by to nevadilo, ale copak já potom s nimi, jak jim jako mám vysvětlit, že tam smí a doma ne?
Ostatní si řídí podle sebe.

Reaguji na Veselka10: Jenže ji to nezajímá. Ona mi tvrdí, že to nedělá a když jí řeknu, že jsem to viděla, tak to prostě zapírá. Náš předchozí pes měl pronblémy se žaludkem a když dostal něco, na co nebyl zvyklý, tak měl okamžitě průjem a ani tam si nedala babička říct. Pak nakonec teda přestala, protože pes to jídlo od ní i odmítal, ale kdyby to neodmítal, tak ho krmí furt. Pes měl větší rozum, než ona. Jedině zavírat je v mém bytě, ale tam by to zase bylo celý dochcaný. Proto je máme na chodbě, když nejsme doma. Už nevím, jak jí to říct... Ona prostě zastává názor, že na takovým malým psovi není co pokazit... A že je prostě milounkej a atd. atd.

No já to docela chápu, také máme doma narušitele - řekla jsem jí 100x slušně, proč nechci, aby dělala to a to, měla to i s vysvětlením. 100x jsem jí řekla důrazně a vztekle, že si nepřeji, aby to a to dělala. Stejně to udělá po 201, takže já snažím alespoň minimalizovat kontakt pesana s tou osobou. Dělá to problémy všem, ale jiné řešení jsem nenašla.

No právě. Problémy to dělá všem a také jsem jiné řešení nenašla.Nechápu, jak si někdo může nechat pořád nadávata upomínat na něco,co musí být každému jasné a logické, ale jak vidíme, tak takový lidi jsou. Nechápu ještě to, že si ten dotyčný řekne "sejně se to nedozví" ale já se to dozvím, protože se psama chodím ven a zbírám bobky a z toho je kolikrát jasné, že něco porušila. Dojalo mě, když měl pes v hovínku burák!

Reaguji na monca114: Chápu je to těžké, no jenže co z toho, řekneš to tisíckrát a znova a znova a nic se neděje. Tak si holt v tomhle musíš vybrat. Buďto tedy budeš mít pejska kaženého babičkou a nebo ne.
Ale když to tak čtu, tak bych řekla, že proč to dělá, je docela jasné, "vyhazujete" ho z bytu, tak to naschvál udělá, abyste věděli, že on to prostě dělat bude, jen k tomu nebude mít tolik příležitostí.

No my ho ale z bytu nevyhazujeme. Na to bych neměla srdce, protože by plakal za dveřma. Jen když nejsme doma. Proto jsou na chodbě a tak se jich "zmocní" babička a už vesele kazí dál. Mamka je z toho nešťastná, protože je to její pes. Je mi jí líto a snažím se jí pomoct, protože ona babičku seřvat nechce, protože je to její tchýně a problémů s ní má už tak dost a navíc kdyby jí to řekla mamka, tak ona to bude naschvál dělat ještě 2x tolik. Ale můj čivavák se zkazit nenechá, to nechápu (možná proto, že tráví víc času se mnou a s přítelem) On by si nedovolil něco pomočit, i kdyby mu měl prasknou močák. On mě vždycky i třeba v noci vzbudí, že chce čůrat a to dělal automaticky už od miminka. Je hrozně čistotný, po příchodu z venku si hned čistí nohy a šulinka. I tomu jorkovi to dělá

Reaguji na monca114: Jen pro úplnost, já to vyhazování nemyslela doslovně, ale tak jak on to podle mě vnímá.

No jo no, tak to s těmi zvířátky bývá. Abych ze sebe nedělala "dokonalou", tak jedna má číča chodí takhle čůrat do postele. Vím přesně proč to dělá, manžel se nárazově hodně potí, takže převlékám často, ale ne vždy to stihnu včas a číča je prostě rychlejší. V čisté a voňavé posteli neudělá nic týdny, pokud jí peřina nevoní...tak to udělá.
Protože je jinak čistotná, tak jí nemám důvod za to trestat. Přijala jsem opatření, aby se neničila matrace a to ostatní...prostě vyperu.
Takže tak

Jo a pro úplnost..návštěvy mají extra povlečení i peřiny s polštářem.

Jojo. Mamka ho jednou vyhodila na "hanbu" a on se jí za to nemile "pomstil" takže tohle na něj nezabírá. Teď jsem přebrala iniciativu a zkouším, co zabere