Existuje ještě věrný chlap

Existuje ... Já takového měla, nekoukl se na žádnou holku a viděl vždycky jen mě. Ale byly tam jiné zásadní chyby..

Teď to bude znít strašně šovinisticky, ale chlap není nastaven k tomu, být monogamní. To, co tu píšu, je léty ověřený fakt - ne tedy přímo mnou, ale repre vzorkem mužské populace. Působím dloooouhé roky jako "vrba," a k mým uším se dostane spousta věcí
Chlap může být věrný, ale až od té doby, než:
1) ho to přestane bavit, protože něco - už se mu ty baby blbě loví, už stárne, už do toho musí víc investovat (úsilí, peněz, keců...)
2) najde tu, u které se mu všechny tyhle věci dělat nechtějí.
Není vyloučeno, že bod 2 přijde až dlouho po bodu 1

Reaguji na ShoesManiac2:
tak já už jsem ve svých 18 letech asi u bodu 2, můžu si gratulovat jsem sice žárlivá jako prase, ale stejně mu věřím, že by nepodvedl. On prostě není ten typ. Jsme spolu 3 roky, před půl rokem se přestěhoval z 300 km vzdáleného města, jen proto, aby mohl být se mnou. Vzdal se všech koníčků, kamarádů, sebral se a prostě přijel...
A můj bývalý byl podobného ražení.

Takže pro zakladatelku - ano, existujou, ale je asi dost o štěstí na nějakého narazit

Ano to opravdu existují Mám takového přítele

Taky nad tímto tématem přemýšlím, ale nemá to asi smysl. Těžko říct jestli existují, u chlapa především záleží, jaké má morální hodnoty a zodpovědnost, potom je schopen domyslet následky nevěry a snaží se ji vyhnout, pokud tyto vlastnosti chybí, tak je mu to jedno (toto samozřejmě platí i u žen) zajímalo by mě spíše slečny/paní, které tady tvrdí, jak mají věrného muže, jak dlouho s ním jsou?? Já jsem sice s přítelem teprve 3,5 roku, z toho se známe cca 5let, téměř veškerý volný čas trávíme spolu, přijde mi, že jsme spokojení a klape nám to, věřím mu a to hodně, ale rozhodě bych si teď nedovolila tvrdit, že mám doma věrného chlapa. Nedávno jsem zrovna byla svědkem u jednoho dokonalého páru, který vypadal naprosto ideálně, manželé cca 25let, manželka si naivně myslela, jak ji věrný a bohužel nebyl a ještě se na to přišlo hodně nešťastným způsobem.

Existuje, ten můj, 100% mu věřím a jsem si jistá, že jsem pro něj ta jediná, celkově to náš vztah ulehčuje a odpustíme si takové ty ošklivé scény, podezírání, máme v tom jasno, až jeden z nás toho druhého už nebude chtít, probereme to a ten jeden z nás odejde.
sama jsem zastánce i toho, že nejde úplně skrýt nevěru, když se ti dva dokonale znají, poznala bych to a byla bych nelítostná, protože jsem hrdá a v našem vztahu jsem alfa, a on to ví...

upřímně těm co mají šťastný vztah, těm tedy vážně závidím, také bych si takového přála najít

Reaguji na Kosheeeenn: A podle čeho vybíráš ty své?

Reaguji na Terez16:
?? No a, že ty si netroufáš tvrdit? Holt jiní svým partnerům věří, laskavě neházej všechny do jednoho pytle.. Každý podle svého, tak se tu do ostatních přestaň navážet.
Myslím, že za těch více než 6 let, co se známe, jsem ho stihla poznat dost na to, abych mu mohla věřit. Nehledě na to, že s jeho upřímností by se ozval hned, jak by se mu něco nelíbilo, a kdyby to bylo něco neřešitelného, holt bychom to ukončili, ne každej musí hned hledat jinde..
Ale podle sebe soudím tebe, že?

Ano, existují.

Taky jsem 100% věřila, dala bych ruku do ohně a bum..sice nešlo úplně o nevěru, ale pro mě to podvod byl. A teď mám, co dělat, abych zase začala věřit, i když spolu trávíme téměř všechen čas a když ne, tak si píšeme, voláme, znám rodinu, plánuje budoucnost apod. A bývalý se zas v opilosti líbal s cizí holkou, ale ten se přiznal, i když nemusel..nevěděla jsem o tom a trápilo ho to děsně dlouho..byl z ciziny a věřící.

Reaguji na Vokounka29:
Já jsem se do tebe navážela? Jak prosím? Jen jsem se slušně zeptala - a nebylo to myšleno nějak zle, jak dlouho, ty které si jsou u svých partnerů jisté, s nimi jsou toť vše. A vyjádřila jsem svůj názor, že já bohužel vůči chlapům a nevěře zatím tak optimistická nejsem a to díky chlapům a zážitkům s nimi, přítelovi v současnosti věřím, ovšem nikdo nemůže vědět, co bude za týden, za rok nebo za 10 let. A hlášku podle sebe soudím tebe nechápu - tím myslíš jako co?

Existuje znám jich dokonce několik...ale o tom to není, je to o pocitu ženy, která buď podezírá a nebo je vyrovnaná sama se sebou a nepodezírá...samozřejmě bych žádného nevěrného nebrala a okamžitě ho vykopla, ale na druhou stranu se na věrnost tolik neupínám, nedělám žárlivku, kontrolorku a stíhačku, ona by případná nevěra stejně vyšla najevo, tak co...užívám si života, toho, že mám super chlapa a na tyhle věci nemyslím, věřím mu a nemám důvod dělat cokoliv jinak