Jak "přežít" ve společnosti kuřáků?

Mě právě taky hodně zarazilo, že by mě měli moji přátelé, se kterými sedím u stolu, žádat, ať si jdu zakouřit ven. Sotva přijdem do restaurace, řadíme se kuřáci nekuřáci podle toho, jak jde průvan, k jídlu bych si samozřejmě nikdy nezapálila, kouř se snažím vždy foukat do nějakého volnějšího prostoru. Ano... odcházíme všichni smrdutí. Ale myslím, že kdyby to někomu z mých přátel nekuřáku vadilo, tak by s námi prostě nechodil/nepřátelil. Přijde mi absurdní jít do restaurace, kde se kouří a pak nadávat na to, jak jsou kuřáci bezohllední, že si dovolí kouřit v restauraci, kde se kouří a mě proto načíchly šaty.

Kdyby ty a všichni co ničí plíce dětem a ostatním tyto rizika věděli a brali vážně, tak by to do pusy už nikdy nevzali.. bohužel, vy toho začnete litovat až ve chvíli, kdy budete vykašlávat plíce plné tekutého dehtu a to pak bude pozdě bycha honit.. mezitím ale zařídíte rakovinu dalším nevinným

Reaguji na Marki86:
To sis ale pořád nevyřešila Tvůj problém, jak nesmrdět po návratu z nenekuřácké restaurace. Btw. jak, prosím pěkně, ničím plíce dětem?

Kouření v hospodách je sice hnusné, ale horší je dýmající sousedka, kvůli které se člověk bojí jenom vyvětrat v pokoji.
Do hospody si beru vždycky speciální oblečení, co může nasmrádnout, včetně podprsenky. Vlasy co nejvíc stáhnout, hlavně ne rozpuštěné. Před příchodem domů se co nejvíc venku procházet, aby vyčuchla aspoň bunda. Doma všechno rozvěším na topení, fakt to pak rychleji vyčuchne. Vlasy taky během druhého dne vyvětrají.

A vyřešila... hned zpočátku diskuze. Ty prostě nikam nechodíš. No ano... taky řešení.

Tak neznám tě, tak nevím, jestli kouříš i ve volném prostranství..pokud kouříš jenom v hospodě, tak tam děti nemají co dělat, pak OK..pokud kouříš venku, tak to pak dětem opravdu plíce ničíš.. ten kouř totiž nemizí do stracena, pouze se rozptýlí do ovzduší..

Reaguji na Marki86: Přijde mi, že to přesouváš do dost hysterické roviny. Berryblue založila tenhle topic s dotazem, jak se vyvarovat smradlavého oblečení, abych tedy odpověděla, já ho dávám ven nebo na topení, nebo do hospod, kde se kouří, prostě nechodím.

Je to každého volba, kam půjde, a přitom zvažuje všechna pro a proti (být s přáteli kuřáky X smrdět z jejich cigaret a riskovat zdraví). Stejnětak se můžeš s kamarády dohodnout, že jednou se půjde do kuřácké, podruhé do nekuřácké a oni holt budou chodit ven. To, že se v hospodě kouří, není problém kuřáků nebo nekuřáků, ale člověka, kterému hospoda patří.

Co je podle mě skutečný problém, je kouření na opravdu veřejných místech jako jsou zastávky mhd, nebo ti sousedi, jak psala siminči, protože tam nemáš možnost volby a trpíš bezohledností takových lidí.

No ano, přesně tak to dělám taky. Jednou za ty tři neděle, měsíc, mě to nezabije.

jo, to máš pravdu..my ale nemusíme ani větrat, k nám se to dostává i do uzavřeného pokoje přes stoupačky

Což je v porovnání s výfukovými plyny, továrnami aj. jen taková legrácka, že? A kam mizí ten kouř z té hospody? Doufám, že taky neletí rovnou za dětmi a necpe se do jejich plic stejně jako ten kouř z cigaret, které vykouřím ráno v půl sedmé na parkovišti, než vejdu do práce.

To jsme zažili na jednom privátě. Po návratu po víkendu jsme museli větrat, protože se tam táhl smrad z cigaret a starého chlapa přes stupačky a digestoř, nechutné.

tak proč tomu ještě nenasadit korunu nikotinovými výpary..když už, tak už .. zbytečné se hádat..ty moc dobře, i ostatní kuřáci víte, co si tím i ostatním způsobujete, ale nejde vám s tím přestat, takže tě neobviňuju, spíš lituju .. co se týká hospod, jednou za čas to vydržím, nepotřebuju, aby kamarád chodil ven kvůli jedné cigaretě..to se přežít dá.. co nesnesu je kouření venku, na procházce, v zoo, při jídle v restaruaci, na zastávce atd.. a už s tím končím, stejně z tohoto tématu víc nevyždímáme

Reaguji na wmichaela:
Chápu, že kuřáci se svého zlozvyku těžko vzdávají. A i když bych byla mezi prvními, kdo by loboval za protikuřácký zákon, tak je mi neřest někoho jiného ukradená- pokud druhým nevadí, že se zásobují dehetem a smrdí na sto honů, prosím. Co mi ale vadí je to, že si nejsou schopni připustit, že ne každý je ochoten ten smrad čichat. Teď vůbec nemluvím o restauracích a hospodách, ale zapálit si při čekání na autobus v hloučku čekajících, to je prostě na facky. a to říkám, že mi je ve dvaceti letech zatím hledisko zdravotní celkem jedno, ale nevidím důvod, proč bych to měla fetovat.
A ozvat se? No, to mě při nejlepším kuřák pošle do háje, že on si přece může dělat co chce, ne? To v rámci mezí my všichni, ale normální člověk by měl mít tolik slušnosti, že nebude jakýmkoliv způsobem omezovat druhé.

A proč např.v Anglii či USA nedělá problém to, od slušných lidí počínaje až těmi největšími primitivy konče, si jít prostě zapálit někam mimo a tady v té naší zemi to pořád lidem nedochází?

Já jako nekuřačka ještě přežiju sezení v hospodě, kde se kouří tak nějak normálně..počítá se s tím, i když bych byla stokrát radši, aby si ty lidi vedle šli zapálit jinam a nehulili mi přímo pod nos nebo ještě líp k jídlu...mezi přáteli mám samý nekuřáky, takže z takový blízkosti to zase není ten kouř, ale i tak se z toho dusim, ale jo fajn musim s tim počítat, když jdu do restaurace, hospody.... co mi ale fakt vadí a přijde mi to i jako bezohlednost je kouření na zastávce nebo když jde ženská, před sebou těhotenský břicho, kolem sebe ještě dítě a v ruce má cigáro, jeden by z ní opravdu zvracel...jediný čemu se divim je, že jim nevadí, že oni sami smrděj kouřem až je to na pozvracení, kort když je to ženská