Jak se mám zachovat po nečekané žárlivé scéně?

pěkně mu ruplo v kouli ...de..bil

Ano. A smutné na tom je to, že jí ho všichni záviděli, protože si mysleli, že má milujícího a pozorného přítele, který si jí hledí. A ona to byla z jeho strany jen kontrola - přepadovka v práci, volání, kdy přijde domů...
Bylo to smutné, byl z ní uzlíček nervů. Srazil jí sebevědomí na nulu.

Přála bych si, aby se vzpamatoval. Ale zase mám něco v hlavě a myslím, že už to nechci. Takovou bolest a ponížení mi dlouho v životě nikdo nepřipravil.
Je pro mě strašně ponižující poprosit o pomoc lidi, které znám. Ale je pravda, že za důvěryhodnou osobu mě považují

Reaguji na exmanželka:
Můj názor je, že on rozchod nebude chtít, cítí se nesmyslně dotčený. Až přijdeš domů pro věci, tak se velmi rychle vzpamatuje..
Teď záleží,co chceš ty..

ještě bych chtěla říct, že mě by taky vadilo, kdyby si psal s nějakou holkou. že svým způsobem to chápu, jenom ta reakce mi připadá zcela nepřiměřená k člověku, kterého miluje. plus moje chyba byla i pak ten hysterák, kterej jsem dostala.

Víš, oni to často dělají, aby měli ženu jistou a pod kontrolou. Za tím nemusí být láska.

To mu nedává právo ji urážet. Normální chlap by to v klidu rozebral.
Promiň, ale při první maličkosti partnerku vyhazovat z baráku a hrubě ji urážet?!
A navíc neprojevuje žádný zájem a strach, kde je a co dělá.
V jejím vlastním zájmu, pryč od něj!

kdybys byla tam, kde bydlím já, tak bych tě ubytovala u mě Strašně mě to mrzí v jaké jsi situaci, ale ho určitě nepros o to abys u něj mohla být. nezapomeň, že tě vyhodil a řekl, že v jeho domě nebudeš. já bych se tam teda nevracela!

Je mi to opravdu líto.

Myslím, že jeho chování bylo dostatečným varováním, takto začíná psychické a občas i fyzické týrání, pokud by to nebylo ze strany žen přehlíženo a přecházeno, ušetřily by si v budoucnu spoustu bolesti a trápení.

Reaguji na Adka:

A já někde napsala, že ano? Samozřejmě, že ne.

?? Však jo, napsala jsem to stejné.

Slivanko, já bych chtěla, aby se to nikdy nestalo... Dětinské, já vím.
Také si myslím, že až se vrátím, bude se to snažit napsavit. Vím, že je správné odejít na ubytovnu, že když si tohle nechám líbit, bude se to určitě opakovat, ne-li stupňovat. Nechci být v situaci, kdy můžu být kdykoli na ulici, protože to není můj dům... Jenom se bojím, že nedokážu být dost tvrdá po dvou letech štěstí, abych to dokázala tak nekompromisně uskutečnit. Obzvlášť až ho uvidím.
Strašně bych tu potřebovala opravdovou kamarádku, který by mi to pomohla řešit... Je strašný být někde úplně sama.

Někdo to dělá, někdo ne, těžko můžeme soudit..

Děkuju moc za podporu.
Prosit nebudu v žádném případě. Miluju ho, ale že bych se mu dneska ozvala, to mě ani nenapadlo.

Reaguji na Slivanka:
Promiň, ale asi jsem si to špatně vyložila. Tvůj příspěvek mi přišel, že ho trochu omlouváš.
Tato část.

Je mi to moc líto co se ti stalo.
Zítra po práci bych asi šla k vám domu a pokud by tam byl, zkusila bych si s ním znovu promluvit, pokud by nechtěl, vezmi věci a odejdi. (Ale myslím, že určitě vychladnul a rozleží se mu to v hlavě a nenechá tě jít).
Mě by taky hodně vadilo kdyby si přítel psal se svou bývalou. Ale zase není omluva proto jak tě nazval a jak začal šílet, ale každý řeší vše jinak. (to jak tě nazval bylo v tu chvíli, třeba mu to ujelo, nevím jestli jste někdy měli hádku a jak se choval dřív).
Určitě se to vyřeší, přála bych ti, aby se přítel omluvil, promluvili byste si..a vše vyjasnili.
Budu držet palce