Je deprese dědičná?

tohle sem měla zhruba od věku 16-18

Reaguji na LucaSmuca:
Může se to částěčně zdědit, ale to může být nějaké náročné období, které by se dalo vysvětlit pomocí astrologie.

Reaguji na Dévi:
Eh, tak na to upřímně moc nevěřím....

Jojo je dědičná.
Můj otec má deprese, nikdy si to nenechal diagnostikovat, jestli to je klasická deprese nebo maniodeprese.

Nicméně já a moji sourozenci máme docela těžké deprese(bratr to třeba začal kompenzovat alkoholem). Se sestrou máme endogenní deprese, takže určitě nějaká souvislost s otcem tam bude.

Ahoj,
můj děda měl maniodeprsevní psychózu, můj otec ji má a mi je 23 let a vím, že psychicky taky nejsem v pořádku... Nemusí se jednat přesně o maniodepres.psychózu, ale zřejmě k tomu nějaké předpoklady mám...
Projevuje se to u mě protivností, smutkem často bezdůvodným, všechno vidím černě, nic se mi nechce...Jsem pořád unavená, bolí mě neustále hlava a neužívám si života, tak jak bych si přála...Všechno si plně uvědomuji, ale nedokážu s tím nic dělat...Vím, že tím musím okolí kolikrát lézt na nervy, hlavně teda příteli...On je přesně můj opak, věčný optimista, který si s ničím nedělá hlavu a nemá pro mě moc v tomhle pochopení. Nedivím se mu. Kolikrát jsem podrážděna a vyjedu po něm bezdůvodně...To mám stavy, kdy mám pocit, že mu na mě nazáleží apod...
Nějak jsem si nepřipouštěla, že by mohl být problém v mé hlavě... Mamka mi říká, když jsem doma v depresi, že se nediví, že mě s takovou brzo každý chlap pošle někam...
Mám i světlé chvilky, kdy mám pocit, že se můj život ubírá správným směrem a vše je tak, jak má být a mám radost....Ale takových chvil není mnoho....Převládají ty dny, kdy mám pocit, že nic nemá smysl. V životě bych nepomyslela na to, si nějak ublížit, to rozhodně ne! Spíš mě přepadá taková otrávenost ze všeho, že mě nic netěší....

Ahoj, ja to nemám nejako lekársky potvrdené, ale som presvedčená, že áno. U nás ju mal môj starý otec, moja mama a pravdepodobne aj ja. Keď som bola mladšia myslela som si že som len veľmi náladová, avšak posledné mesiace si všímam, že to už nie sú len nálady ale stavy, ktoré neviem ovplyvniť a fáza keď som na tom úplne normálne a veci nevidím ani extra čierno ani extra ružovo sa skracuje.

Reaguji na LucaSmuca:
Ano, BAP je dědičná, ale ve tvém případě si myslím, že nejde přímo o maniodepresivní stavy, ale o určitou nevyrovnanost a vnitřní nespokojenost se svým životem.