Jsem moc vážná

Včera mi přítel (se kterým jsem 10 měsíců) řekl, že jsem poslední dobou pořád vážná a že už se s nim nesměju věcem, kterým jsme se dřív pořád smáli a dělali si z toho srandu.. ted se na polovinu věcí co řekne urazim, i přesto že vim, že to neni něco za co bych se musela urážet... Vím, že to v tom má pravdu, protože si myslim, že jsem se docela změnila... nechci o něj přijít i když mi řekl, že mě miluje a neopustí mě, ale co když mu to začne vadit? Mně osobně to taky vadí, ale nevím co mám dělat... Myslím si, že je to od tý doby co jsem ztratila svojí nejlepší kámošku od dětství (chodim s ní do třídy a ted mam ve třídě peklo..) ... už jsem se přes to nějak přenesla, ale stejně mi přijde, že bych potřebovala nějakou "náhradu" se kterou bych dělala všechno jako s ní a pak bych možná už nebyla tak vážná .. mám sice kámošky, ale to neni to samý... Abyste to nepochopili špatně, nemam deprese nebo tak.. ale prostě mi přijde, že jsem míň veselejší než dřív, přecitlivější a všechno mě urazí, věci si beru moc osobně než abych se jim zasmála...