Jsem rozvedená a jsem nebo nejsem samostatná?

jojo, tohle je smutý téma, mohla bych povídat... Jak říká moje kamarádka (narozdíl ode mě má manžela) - ještě že máme ty děti. A někdy mi závidí, že jsem sama. A já jí říkám, ty jsi osamocená, ale sama nejsi. Máš někoho, kdo ti pomůže při opravě plotu, při sečení zahrady, při vymalování obýváku. Taky jsem měla. A byla jsem osamocená.... a podváděná. Tak jsem teď sama. I na ty ploty, zahradu atd. Někdy je mi tak líp, ale někdy hůř. Ale dny, kdy je mi líp, těch je víc. Takže: lepší být na všechno sama a samostatná, než osamocená ve vztahu, kterej nestojí za to.

irinka - obývák si vymaluji, řemeslníci jsou naopak ochotní, když vidí nepraktickou trosečnici, nepodvedou mě.A na posunutí metrákové almary je tu ochotný soused.Četly jste ten smutný výzkum ženské spokojenosti v manželství v jedné z posledních Marianne?Bylo to dost tristní počtení, co se často skrývá za dlouholetým manželstvím.Smutek, ztráta vlastních tužeb, obětování se pro rodinu, rutina, přehlížení...A vyhlídky na změnu nulové.Pokud už se stalo, že se nám rozpadlo manželství, zbyly nám děti, kterým se můžeme plně věnovat a je tu prostor pro splnění našich tužeb a snů. Třeba i jíst celý rok suchej chleba , ale potom vyrazit s partou a báglem na zádech třeba na Nový Zéland.Klidně v padesáti.Jak jsme o tom snily celý život.Vdaná padesátnice, pokud nežije s doborodruhem se srdcem kluka / kolik jich je ?/ má na doživotí pravidelnou víkendovou chalupu, sekačku na trávu a nekonečné točení okolo sporáku.I kdyby si chtěla na ten Zéland vyrazit, tak to neudělá. Za prvé rodina nebude chtít sdílet ty suché rohlíky a za druhé, pustit ji samotnou...nevím, nevím.A je otázkou, zda ona sama tu touhu v sobě pořád má, po těch letech...

Já jsem se vdala až na prahu 40 tky. Chvil, kdy mně to mrzelo, bylo MOC málo. Žila jsem si super, byla jsem mladá...A teď je to znovu fajn, s mužem.

Maria - když to vyjde, tak je to moc fajn.Vydařené manželství, kde jsou oba šťatsní a mají se i po letech rádi, to je krásná věc, to je dar. Já se však snažím ve svých příspěvcích naznačit, že když už se rozvod z nějakých příčin přihodí a zůstaneme samy, pak má nově nabytá svoboda i nemálo stránek příjemných.A leckdo časem zjistí, že mu singl život vyhovuje prostě více. Může porovnat, pokud zažil obojí.

vinokava
Spousta ženských je vdaných a cítí se také samy, ne jenom ženské rozvedené. Jsem rozvedená spoustu let a tak vím o čem píšu. A měla jsem stejné pocity jako Ty. Někdy mi bylo hrozně smutno, někdy jsem si to, že jsem sama vyloženě užívala. Vztahů jsem pár měla, ale nebylo to ono. Po letech jsem poznala chlapa, o kterém mohu opravdu říct, že je to chlap do nepohody.
Ono právě nestačí mít vedle sebe jenom chlapa, ale je potřeba, aby byl takový, že bude řešit společné věci a nebude jenom pasivně přihlížet. Spousta z nich nechávají starosti akorát na ženské.
Znám pár vztahů, kde to dlouho fungovalo tak jak mělo, ale přišlo určité období a najednou je všechno jinak. Nikdy si nemůžeme být ničím jisti a měli bychom si všichni vážit toho hezkého co kolem sebe máme, protože vždycky může být najednou všechno jinak. Stačí se podívat kolem sebe co se děje. Spoustu věcí neovlivníme, ale to co ovlivnit můžeme, tak tam bychom tu energii vynaložit mohli.

Ela
Je to přesně tak jak píšeš.Já se ve svých 16 zamilovala do svého skoro prvního.kluka,(já byla také jeho první),v 19 jsme měli postavéný barák,vzali se měli,děti a 17 let jsme opravdu šťastně žili.Každý říkal,že jsme vzor šťastného manželství,že jsme jeden pro druhého stvořeni.No,pak postupně jak děti odrůstaly,měli jsme každý své jiné zájmy,naše cesty se oddělovaly, až se manžel(takový kliďas,pomalu pecivál) najednou "trhnul".Kdyby mně to někdo řekl ještě před rokem řekl,že se to stane,nevěřila bych.
Nikdo opravdu neví,co ho může v životě potkat.Každý se během svého života vyvíjí a mění.Někdy je to těžké,ale měli bychom se ze svých chyb poučit a posunout se někam dál.

Maria: to je moc hezké, já se vdala hrozně mladá... no, a nebylo to zrovna dobré.... Ale zase mám dítě, už velké, a život začíná teď. Proto jsem na omlazení.cz, abych se zase dala do formy...

Ela: tohle přesně prožívám dnes a denně. I když v poslední době je mi i dobře bez chlapa. Mám asi velké požadavky, chci aby byl citlivý... jenže citlivý chlap?
To, že sis našla muže, je moc dobře, je docela obtížné potkat někoho fajn, lidí je spousta, ale porozumí si jen opravdu někteří....

Slunece
Jak máš velké dítě?Já mám děti 17 a 14 let.Jsem strašně ráda,že je mám.Od té doby,co jsme samy,jsou spíš moji parťáci než děti.

zase zoufaly prispevky zoufalych ....

Parma: moje má 19, studentka. Prožívá první lásku. Je to jak se říká: malé dítě malé starosti, velké dítě velké starosti.... Tu lásku prožívám s ní.
Jsem taky strašně ráda, že ji mám, a neměnila bych.
Ale už se taky těším na svůj další život, ani nevím, jak do něj "vstoupit".

denisse: nikdo není imunní proti všemu v životě co se stává...

Ela
také mám asi velké požadavky.Myslela jsem si,že už nikdy nikoho takového chlapa jako byl manžel nikdy nepotkám.Stalo se to,že jsem potkala ještě lepšího,chytrého ve vysokém postavení a přitom úplně normálního,citlivého,100% spolehlivého.Já jeho měla(ještě mám)moc ráda,on mě asi také,ale dělila nás od sebe velká vzdálenost,on je hodně vytížený a najednou jsme zjistili,že se náš vztah nemá kam vyvíjet.Rozešli jsme se a já vím,že už nikdy žádný chlap mu nebude sahat ani po kotníky,nikdo mi nebude dost dobrý.A tak to také je.Když o mě někdo projeví zájem,není to prostě ono.
Nevím,kamarádka říká,že tu pravou lásku potká člověk v životě jen jednou.Já potkala dvě a jestli to mám všechno už za sebou,je to smutný a mám z toho depku.

Chavo,
já naprosto souhlasím! A mám super muže, při něm jsem VÍCE svobodná, než předtím!
Třeba v práci, však víš. Uděláš scénu- jo, chudinka, nemá muže...A teď-
situace zcela jiná.
Tedy ne že by na tom záleželo...Já sama jsem vychovaná emancipovanou ženou, bez muže. Takže s Tebou naprosto souhlasím.
Ale, Chavo, neuvažuješ že prece jenom...včera jsem koukala na Nemocnici a bylo to krásné- Sova a MUDr. Fastová- vyšili to jako gobelín...
Tím nechci říct, že jsi stará jak MUDr. Sova!!!
Víš, já jsem byla apoštol singlovství. Z různých důvodů. A mám muže a změnila jsem názor v některých věcech o 100%...Nemohla jsem nikdy spát s mužem. No a dnes nezaspím bez něho...Život tropí hlouposti...
Maria

Haha. Před sebou.
A to s tou pravou láskou je to blbost. Aspoň u mně. Těch pravých lásek jsem měla...