Jsem rozvedená a jsem nebo nejsem samostatná?

Liz,
to je záhada, cituješ jakoby mně, ale já to nepsala. Vím, že ta Tvoje věc není lehká. Četla jsem, že muži lépe akceptují "cizí" děti, než ženy.
Nevím, kolik Ti je, ale nevidíš to moc černě? Já mám pocit, že ještě vydělám peněz a peněz a co bude na stará kolena, mně nepálí. Nevěřím, že existuje v lidském životě situace " být za vodou", uvidíš, že všechno bude ještě desetkrát jinak. Copak je manžel jednou nohou v hrobě a druhou má na banánové slupce?
Měj se krásně.
M.

Maria,
o akceptování "cizích" dětí mužem bych polemizovala.....vím z vlastní zkušenosti, že některé věci chlap nechápe...tím myslím, že děti jsou u tebe na prvním místě. On si tě vzal a na tom prvním místě chce být on, takže když se motáš kolem nich a všecko pro ně...se mu setsakramentsky nelíbí. Je to vždycky složité...mají v sobě nějakou žárlivost i na děti, které máš...ze začátku jsem to nechápala...taky jsem nechápala, že moje děti zas žárlili na mého nového muže. Připadala jsem si jak pako....janis

Přesně tak, bylo to docela dost hrozné období kolem toho rozvodu, byla jsem na všechno sama a asi jsem citlivka, protože jsem to nesnášela zrovna dobře. Dodnes na to nechci myslet a nerada o tom i mluvím. Já chtěla pro synka to nejlepší, nechtěla jsem aby ztratil tátu, a to se mi podařilo. Nikdy neřekne někomu:"Jsme s mámou sami, rodiče se rozvedli, žiji bez táty.." ale říká:"Tam kde bydlí máma, tam chodím do školy a tam kde bydlí táta, tam mám psa."
No, ale v důsledku jsem mu ublížila, právě proto, že teď nemáme nic
Dnes už mi nezbývá než se nad to povznést.

Jsme to ale ženský, co? Mě např. v práci každý říká, že jsem byla hrozně hloupá, dokonce i náš podnikový právník. Když někde někdo řekne:"ta ho ale odrbala!" tak nechápu jak to udělala.

ahojky,

já jsem nechala vše s tím, že jednou se syn bude mít dobře, vždyť otec má vše,.....jak jsem byla naivní, má partnerku, která si ho doslova a do písmene omotala kolem prstu, majetek se přepisuje na jeho synovce a přítelkyni, a nenadělám nic,

sraba nedonutím jednat slušně, a soudy ho slušnosti nenaučí.

Tak to ti vysvětlím Tedy nevím jak to bylo u vás, ale u mě můj vlastní otec v podstatě nikdy nefungoval jako otec, jenom s náma žil a občas nám ještě život strpčoval.. Takže jsem až do 14 let byl zvyklá mít mámu jen pro sebe a to pořád! A pak se najednou znovu vdala a už si nevšímala jenom mě! žárlila jsem v tom věku strašně, asi rok.. ale přiznala jsem jí to teda až nedávno a je dobře, že mi řekla, že to ani netušila, zpětně se za to trochu stydím, ale byla jsem prostě jen puberťák, kterému přes noc všechno změnili a překopali dosavadní způsob života.. tak asi tak..

jo to je přesně ono,tady v práci máme jednoho "chudáčka" kterej furt brečí jak jsou všechny ženský strašný,chtěj jen prachy atd...tak to nepochopím.Vím že je takovejch ženskejch hodně,ale proboha snad nejsou takový všechny.Voni totiž chlapy taky nepochopěj jednu věc,že když si vezmou dítě dvakrát do měsíce,tak je to nestojí tolik,jako když ho živíš a šatíš celej měsíc.A čím jsou větší,tím je to horší já ještě nedávno dostávala na kluka 1000,- a to mu bylo 12let....

Holkčičky, já jsem se rozhodla jít ke kartářce, chci se jí na všechno zeptat....jestli ten směr, který já jedu má nějaký smysl...atd

Catty
Ahojky, chceš odejít od manžela?

To neříkám, jen bych chtěla najít tu správnou životní cestu...jsem s mířená s tím, že ten koho mám možná není ten pravý.,,,,,,viděla jsi film HODINY?????

To já jsem se s tím právě nedokázala smířit, ale nevím co je lepší. Kdybych se s tím smířila, tak budu mít klid, budu finančně zabezpečená a syna neodloučím od otce, ale nebyla bych šťastná
Teď jsem spokojená a šťastná jsem víceméně také. Ale klid rozhodně nemám. Vím, že nesmím být nemocná, nesmím selhat, protože by jsme se synem špatně skončili. Musím to táhnout za dva. Zvládám to a z toho mám radost.

ne e. Neviděla

vinokava
takových je nás spousta a jednoduchý to není! Ale pořád lepší než žít ve vztahu, kde to nemá smysl A ta radost, že se to nechá zvládnout, za to stojí .

Liz já ti nevím....ale rychle jsem to přelítla cos napsala, ale prostě dědic je dědic. Mám muže bez dětí minulých i společných a děti své. Kdyby se se mnou něco stalo, tak se prostě podělí a když se stane něco s ním si představ, že má matku, tak i když platím hypo já, tak bude dědit matka. Ale takové jsou zákony, já nevím proč si připadáš jak pes Alík...při dělení by ti přinejmenším zůstalo na dvoupokojáč, tak proč takto žehrat !!!!!!!!
Jako, že nezůstane celé...? No, nezůstane, proč nepřeješ dětem jeho, když on pomáhá nyní budovat majetek pro děti tvé...?
Nechci si hrát na spravedlivou, ale pravda je někde uprostřed, jen to nevidět tak černě.
Holka, v životě nemůžeme mít všechno !!!!
janis

Je to trošku jinak...začala jsem stavět dům sama, asi ve třetině jsem s ním začala chodit a dostavěla již s ním a pak jsme se za 1,5 roku vzali. Takže ta doba do svatby...tu jsem myslela.....Liz, ale takový je fakt zákon s těma dětma, prostě pamatuje na děti v pozůstalosti s tím nic nenaděláš a zbytečně se trápíš. Jasně, že se na tom nepodílely....hele ale vem to za druhou stranu...zůstaneš-li sama, bude mít nějaký barák pro tebe cenu? Jako že bys jej dala celý svým dětem? Ocení to...? Ocení tvého muže?
Dům sama třebas ani neutáhneš...no a tvoje děti vyplatí jeho děti a budou si toho setsakramentsky vážit. Zkus se na to dívat takto.
Co ty na to...? Fakt se ti to bude lépe snášet....jo a vůbec....proč se s tím nyní trápíš...? janis