Kam se obrátit při sebevražedných myšlenkách

Přece rovnou k psychologovi nebo psychiatrovi...

psycholog ani psychiatr ne vždycky pomůže...

Reaguji na adrenaline34:

Moje sestra když tam byla, tak ale musela mít doporučení od lékařky.

Žádné doporučení od obvodní pro psychologa nebo psychiatra nepotřebuješ.

Reaguji na Labello:
Labello, vždycky když čtu tvá témata, tak mě trne v zádech.
Vím, že máš hrozně nevyrovnanou rodinu, ale těžko takhle na dálku pomoci.
Teď nevím - ještě studuješ? A co školní psycholog?
Pamatuju se, že jsi psala, že ti nikde moc nevěří kvůli vlivnému otci, který umí s vámi se všemi manipulovat a matka se ho bojí...
Prosím tě, a nebyla by nějaká možnost postavit se na vlastní nohy a třeba se odstěhovat?
Rozuměj, nevím, jak to teď máš...

taky jsem chodila k psycholožce a žádný doporučení jsem neměla...
Pro zakladatelku: zkus na znamylekar.cz najít reference na psychology ve tvém okolí a pár jich obvolej, jestli tě vezmou, pokud se ti nebude zdát, nebo nebudeš mít k němu důvěru, jdi jinam...ale dobrý psycholog by ti měl pomoci...nenech si jen vnutit nějaké prášky, měl by si s tebou popovídat, probrat tvůj život a pak hledat řešení...a určitě to neodkládej, je zbytečné se takto trápit...mám s tím své zkušenosti(měla jsem těžké deprese ze své první lásky, ubližovala jsem si), mě bohužel psycholog nepomohl, ale byla to i moje chyba, moc jsem toho neřekla a spíš jssem si pak pomohla sama, ale určitě odborníka doporučuju...nač zbytečně mařit mladý lidský život...

Víte, to je právě to, co nevím. Budu vypadat jako hypochondr, když přijdu za zmíněnými lékaři, že si myslím, že je mi to a to.
Já si někdy dokážu uvědomit, že by mi měl někdo fundovaný pomoci, ale pak si představím tu situaci....
Sestra byla u školního psychologa, který nějak ani neměl náladu ji poslouchat a jenom jí řekl, ať se nelituje a povznese se na to, že stejně sama nic nevyřeší. Tak chápete, že si nemyslím, že mi tohle pomůže.

To je teda fakt fundovaná rada.
Stejně ale za psychologem musíš. Je to u tebe už dlouhodobé a je potřeba to řešit.

Labello..taky jsem měla psychické problémy, taky jsem to odsouvala k vůli tobě výše zmíněným důvodům. Ale potom jsem se odhodlala a světe div se, nikdo mě za chypochondra neměl.

My ti tady nepomůžeme když už se cítíš jak se cítíš, potřebuješ odbornou pomoc, alespoň to zkus. Nehledej výmluvy a důvody (chypochondr, otec a nevím co) a jdi to zkusit.

Reaguji na skarma007:

a není to lepší zkusit? V tomto případě bych řekla že rozhodně ano.

psychiatr

Reaguji na True:

True, děkuji za příspěvky.
Já studuji, ale nějak se mi nedaří, vůbec se nedokážu soustředit. Někdy mám stavy, že mi to celé přijde zbytečné, stejně ze mě nic nebude. Chtěla bych se vzdělávat, ale pořád přemýšlím, jak pomoci sestrám, co udělat s mamkou. Někdy si klidně na celý den vlezu do postele a přemýšlím, jaké by to bylo, kdybychom s holkama a mámou žily samy.
Čili nezvládám ani studium, já nevím, jak by to bylo v práci.

Hrozně jsem na sebe naštvaná, že takhle uvažuju, já bych sebevraždu sestře nikdy neodpustila, ale když mám ty stavy, tak je mi to úplně jedno, jak by jí bylo.

proto je potřeba najít si dobrého lékaře....at tě trápí cokoliv, tak tě to trápí a pokud ti psycholog řekne, že jsou to malichernosti, tak za jiným...máš nemocnou duši a on je tu od toho, aby jí léčil....

To je pochopitelné, protože v té chvíli neuvažuješ reálně, ale pod vlivem psychického stresu.
Nemysli, psychologové umí pomoci a ty se předně potřebuješ ze všeho vypovídat a najít někoho, kdo ti uvěří.
Vůbec si neumím sama sebe představit jak zvládám tak dlouhodobý stres.