Potřebuju se trochu vypovídat. V prosinci jsem nastoupila do nového zaměstnání, po zhruba půlroku nezaměstnanosti. Nastoupila jsem na vedoucí pozici, mám na starosti vedení dvou prodejen. Od té doby ale pociťuju změnu chování v mém blízkém okolí, samozřejmě mi všichni popřáli, že se mi s prací poštěstilo, ale zdá se mi, že si všichni usmysleli, že beru nějaké nehorázné peníze. Beru kolem 25 tis. hrubého a ano, spousta lidí bere méně, i já v předchozí práci brala ani ne polovinu (prodavačka). Nevím, kde to okolí vzalo, ale mám takový dojem, že si myslí, že beru kolem 40 tis., když mám na starosti 2 prodejny naráz. Už jsem je několikrát zkoušela přesvědčit, že to tak není, dočkala jsem se akorát poznámek jako "a zbytek máš na ruku, ne?". Pak taky začínám slýchat poznámky typu "Tak ti to koupí teta, když teď na to má", "Proč přemýšlíš nad cenou? Máš na to? Máš. Tak to prostě kup.", "Ty se teďka máš.". Koupila jsem si teď s první výplatou pro sebe jako dárek nové hodinky, ty staré jsem nosila přes 10 let a už bohužel byly několikrát opravované a tak jsem si udělala radost. Jednoduché, nijak extrémně zdobené, takové, které jen tak nevyjdou z módy a budu je moc zase několik let nosit. Stály 1 100 korun. Hned, jak je na mé ruce příbuzní zahlídli, dočkala jsem se komentářů "No jo, ty si teď vlastně můžeš utrácet, co?", "To se jí kupujou předražený hodinky za tisícovku, když má takovej plat...". Jsem z toho docela nešťastná, jak se lidi dokážou takhle změnit A to slyším i od lidí, kteří MAJÍ hodně vysoký plat (daná rodina dá měsíčně dohromady 70 tis. čistého). Proč se najednou všichni chovají ke mně jinak? Proč si najednou myslí, že beru kdoví jaké peníze a hodlám je hnedka utrácet? Popravdě mě takové chování dost mrzí.