Mám pocit, že sponzoruji přítele

Mne zaráží, že vůbec chce něco půlit ! Je jedna věc se domluvit a skládat se na nějakou drahou věc napůl a druhá věc, aby si takhle ty peníze chlap vypýtal od své přítelkyně ! Obzvlášť, když je na první pohled jasné, že slečna není žádný parazit a vydělává minimálně stejně.
Já nevím, asi jsem ze staré školy, ale přijde mi to úplně nepředstavitelné, nejdřív někde jedeme mým autem, ale benzín dneska kupoval on, takže mu musím dát půlku - potom asi přijedeme domů, vlezeme do postele a já vytáhnu kalkulačku, nebo co ?
Já tedy doufám, že jsem to nějak špatně pochopila, nebo ne ?

Reaguji na dadabus:
Pochopila jsi to správně, bohužel Taky si myslím, že by si ode mě jakožto od přítelkyně neměl vyžadovat peníze, navíc když já si svoje věci platím sama, když on třeba 2x po sobě zaplatí někde v kavárně nebo na jídle, tak potřetí platím já (nebo mu aspon pak dám peníze) atd. Vlastně by mi bylo i blbý, kdyby za mě platil často. Ani bych se necítila asi dobře, kdybych si od něj nechala koupit třeba něco na sebe. Taktéž když mě zve na jídlo, snažím se vybírat si levnější variantu (kdežto když zvu já, on si dá klidně i předkrm aj.), protože by mi bylo trapné si dávat dražší jídlo..

No .... a jak to bylo předtím ? Když jste spolu ještě nebydleli. Kdo platil kafé, v restauraci a tak ?

Napíšu to na rovinu : on je přesně ten vyčůraný typ, který si jako přítelkyni najde takovou hodnou a hloupou, jako jsi ty. Jiná by jej totiž okamžitě kopla do zadele. A ne, nebyla by to žádná zlatokopka - jen by se asi měla trochu víc ráda. Uvědom si, že jsi jeho přítelkyně ne jeho spolubydlící kamarád. Víc asi nemám, co bych k tomu řekla .....
On by si měl najít brigádu sám od sebe, aby ti to něco na sebe mohl koupit a udělat ti radost a ne chtít po tobě do koruny půlku od všeho, co koupí v potravinách !!

Nebudu psát žádné slohy, prostě..

1) Budete půlit úplně všechno.
nebo
2) Budete mít společné finance.

Stačí to s ním jenom probrat a dohodnout se.

pokud vyrůstal s takovou osobou,tak se ani nedivím,že převzal její styl.
Takže buď razantní řešení "nebudu na tebe doplácet neb jsi chlap" nebo konec.Ono nebýt lakomá je moc hezké,ale všeho moc škodí.

A bez tebe by dělal co?Žil by pod mostem a chcípnul hlady?Ty nejsi komerční banka ať se naučí hospodařit s tím co je jeho a ne s tvým příjmem.

I mně. Přiznám se, že jsem se s tím ještě nesetkala.
--
Reaguji na Cheryl04: Určitě se to brzy vyřeší.

Bohužel si za to můžeš také sama, že mu na takovou srandu přistoupíš. Když chce peníze on po Tobě, máš je chtít i Ty po něm.

Nejspíš proto, že vidíš, jak se ohledně peněz chová. To, že Ti koupí něco na sebe, není důkaz lásky, ale to, že po Tobě chce pokaždé půlku výdajů, je důkaz toho, že myslí v první řadě na sebe. Což bys měla začít taky dělat, jinak Tě tento vztah semele.

přesně tak!

A za co všechno utrácí? myslím kromě těch nezbytných výdajů?

Přimlouvala bych se za vytvoření šetřícího účtu, Cheryl. Tam bude odcházet určitá částka, i kdyby ne přemrštěná, budou to Tvoje peníze, na které se sahat nebude. Když není schopen na budoucnost šetřit chlap, tak budeš Ty (na svoji budoucnost... na společnou jedině v případě, že se v budoucnu pochlapí i on finančně, jinak nevim nevim). Tomu se přeci nedá nic vyčíst!
Plus samozřejmě trvat na platbách půl na půl a bez větších prodlev (on musí být schopen udělat si rezervy do další výplaty přeci)... abys příliš dlouho nečekala na vrácení peněz, aby sis koupila třeba hygienické potřeby a jiné nezbytné věci... takhle fungovat není možné.
Nebo opravdu spravovat nějaké společné finance, když on neumí šetřit...

Holky tu radí správně.

Hodně věcí jde s chlapem prodiskutovat (v klidu; či i neklidu občas ). Ovšem pokud by se akorát urážel apod., tak vztah jako takový se trochu otřásá v základech. Chlap, který neumí šetřit (je jedno, že je plat nepravidelný - s tím se musí počítat), je ženě spíš na obtíž než jako opora.
Já s přítelem taky musela řešit finance (to by bylo na dlouhé povídání), ale pravda je, že byl celkově vstřícnější než ten Tvůj. A aby mne nazval sobcem apod., tak to by zkusil jednou.

ano...

Co zavést obálkový systém? Prostě se domluvte, kolik zhruba máte měsíčně výdaje - na bydlení a jídlo, dejte každý půlku do obálky a pak z toho tahejte na společné nákupy a další výdaje... Pokud něco zbyde - nechte si to třeba na dovolenou. Nám se na začátku bydlení tento systém osvědčil Navíc máte i lepší přehled o útratách...

Nu tady v tomhle případě bych se chovala jako tvůj přítel ... všechno na půl ... řekl ti ať koupíš pizzu po cestě ? fajn, ale hned ti za ni da pulku .... tohle chování by se mi vážně nelíbilo, neřeknu, kdyby jste spolu nebydleli, že se takhle dělí o každou korunu, ale bydlíte spolu, takže by ste měli mít peníze bud společné a nebo půl na půl ale vážně rovným dílem a vždycky u všeho ... Já teď také bydlím první měsíc u svého přítele, a defakto taky nakupuji jen já - jídlo, benzín, teď jsem kupovala dárky pro jeho rodiče, pozvala jsem ho do kina ..... ale mě to nevadí, protože vím, že až mi peníze dojdou, tak se bude utrácet z jeho výplaty a když si budu něco chtít koupit, tak mi to koupí .... už se mě minimálně 3x ptal od minulého týdne, jestli potřebuju peníze, tak jsem řekla že ne, že ještě něco mám, že až mi dojdou .... asi je mu to blbé, že každý den přinesu nákup a nic po něm nechci ... ale já to vážně beru "naše peníze" a kdybych po něm měla chtít půlku peněz za cokoli tak každý večer sedím nad účtenkama a počítám ..

No to mi zase vře krev v žilách, když toto čtu. Tvůj přítel je vychytrálek a na Tobě parazituje. Máš kam odejít tak odejdi a on ať se o sebe postará. Ty za něj nemáš zodpovědnost! On je dospělý, mladý muž, který se o sebe musí postarat sám. Jenže je línej a o sebe se starat nemusí, jelikož se o něj postaráš Ty. Pokud se takto k Tobě chová už na začátku vztahu, jak se bude chovat za 10 let? Nebo až budete mít děti? Promiň, ale působíš na mě jako chudinka, která si nechá všechno líbit a nechá se sebou pěkně zametat. A on je pěkný z*mete*k, že Tě takto využívá.

Když to nefunguje na půlky (respektive ty si o ně neříkáš - což bys měla), tak společný finance. Ten obálkový systém by mohl fungovat.
My asi taky nemáme tuhle stránku vyřešenou nejlépe, ale nehandrkujeme se kvůli půlce za nákup. Nájem jedeme vždy na půl, já jako přivydělávající si studentka kupuju maso, občas pečivo a drogerii, občasně udělám větší nákup (když vím, že mi přebývá). Velké nákupy platí přítel. Pizzu domů objednávám já, jídlo venku platí on, auto je pouze na něj - já jen občas koupím naftu, když dochází. Jsme domluvení na systému - teď vyděláváš ty, víc platíš za domácnost. Jakmile budu mít stálou práci já, on se začne realizovat, zanechá práce, kde je teď ne moc spokojený a bude hledat jinde, domácnost půjde na mě. Ale podporujeme se navzájem, neházíme si klacky pod nohy jako "dej mi půlku".