Maminka v letech a po rakovině

Dítě v 49 letech, to snad ne. Když biologické hodiny netikaly, netikají ani nyní. Osobně si myslím, že je to pouze strach ze samoty. Omlouvám se za tvrdost svých slov, ale já osobně jsem udělala kariéru i při dítěti. Bohužel, i u nás v rodině máme mladou 28 letou slečnu, mající vysoce pracovní postavení, která se rozhodla začít stavět barák. Otázka, a co rodina, odpověď, možná později. Přece jen nám ženám, ten rychle jdoucí čas je nemilosrdný.

Reaguji na Věrka02: Je mi líto, čím sis prošla. Myslím, že i ve 49 si můžeš najít partnera a získat v něm oporu do života.

Co se ale týče pořizování dítěte, budu nemilosrdná. Naprosto respektuji ženy, které se rozhodnou děti nemít z jakéhokoli důvodu, ale když se tak rozhodnou, ať si za tím stojí. Jasně, centrum asistované reprodukce ti najde vajíčko mladé dárkyně,oplodní ho darovaným spermatem a ty bys teoreticky dítě donosit mohla, ale... Ona ta věková hranice, po níž už je obtížné či nemožné přirozeně otěhotnět, neexistuje pro nic za nic. Mám dvě malinké děti a někdy jsme z nich s manželem tak urvaní, že zvládneme večer jen tupě zírat do zdi, a to jsme mladí. Píšeš, že nemáš rodinu, kdo by se o to dítko postaral, kdyby se ti nedej Bože nemoc vrátila? A řešit po šedesátce puberťákovy vylomeniny? To prostě není dobrý nápad.

Pokud ti nikdy nechyběla a ani teď nechybí v první řadě láska ( partnerská ) , tak se obávám, že ji nedokážeš rozdávat kolem sebe ani ty sama a to ani dítěti. Navíc, pořizovat si děti v padesáti je nejen maximálně sobecké, ale i zcela proti přírodě.

Uvědom si také zdravotní hledisko...těhotenství je velká zátěž a s velkou pravděpodobností by ti rakovinu opětovně rozjelo...takže určitě ne

Každý má právo užít si život tak, jak uzná za vhodné.Pokud myslíš, že chceš dítě, pokus se o něj. Možná to nedopadne, ale možná se to podaří.

I mladým matkám se může narodit postižené dítě. Věk je riziko, ale není to všechno.

Spíš mě zaráží fakt, že jsi vlastně celý život sama. Nevím, jestli jsi prostě neměla štěstí nebo jestli jsi o to ani nestála, ale dítě by se mělo rodit pokud možno do partnerského vztahu. Model, že si pořídí matka dítě a vůbec nepočítá s partnerem mi přijde zvláštní a bude to mít špatný vliv i na to malé.

Hezky trefně řečeno...
Prostě jsi se jenou rozhodla a teď se podle toho musíš zařídit a najít si jiný způsob, jak se vypořádat s prázdnotou (najít si partnera, nějaké další vytížení, dobrovolnictví, cokoliv...) Krom toho, že by pořízení dítěte v tvém věku a ve tvé situaci bylo velmi sobecké, už tak jako tak nemáš možnost podstoupit umělé oplodnení v ČR (hranice je 49 let, přičemž léčba se musí uskutečnit nejpozději v den 49. narozenin). Takže maximálně tak někde na Ukrajině...
Držím palce, ať zdraví slouží, a ať najdeš způsob, jak se se samotou vypořádat.

Vnímám to podobně a také držím palce.