Ahoj holky,
pátým rokem chodím s přítelem, je to můj první kluk, chodíme spolu od sedmnácti a přes půl roku spolu ted bydlíme.
Chyba je asi určitě ve mě, on je, myslím si, pořád stejný..jeví o mě zájem, příjde se pomazlit, dává mi najevo, že se mu pořád líbím i když někdy mi to příjde možná trochu přihrané, nevím no..
Jenže ja prostě nejsem spokojená..mám ho moc ráda, rozumíme si, ale kdykoli můžu, pomyslím si třeba i na někoho jiného, dokonce se mi i zdají sny, kde jsem s jinými muži, které ani neznám! Nedávno jsem seznámila s jedním klukem, propařili jsme noc, nic nebylo, ani žádný doteky, ale jiskra přeskočila a u mě 100% i když ho vlastně vůbec neznám, nemůžu ho dostat z hlavy.
Tajně bych si přála, aby mi třeba i napsal, ale na druhou stranu nechci dělat žádné problémy, nemám v plánu zahýbat svému příteli, to bych neudělala, ale ten pocit, že se o mě někdo, kdo se mi taky líbí takhle snaží a já ho můžu jen provokovat bez ničeho, mě vážně rozpaluje a nemůžu se toho zbavit....
Dalším ,,trápením" je, že když prožijeme s přítelem krásnou noc, další den na to pomyslím a mám pořád motýlky v břiše, ale na další milování vlastně ani nemám chut...on by to chtěl pořád, mě to těší, ale nemyslí na mě a čím víc to ,,važaduje" tím víc se mi do toho nechce...samozřejmě mu to řeknu a nemilujeme se, nedokážu se přemáhat, ale on je schopný do mě půl hodiny rejpat a to mě ještě vic štve..on to nemyslí zle, myslí si, že me trochu rozehřeje, ale se mnou to nic nedělá...nevím, co mám dělat, přitom je to hezkej chlap, a když už se milujeme, tak to vážně stojí za to..ale...
Vypadáme jako dokonalý pár..na venek..já se ale asi trápím..mě to vždycky přepadne, nejaká depka a do týdne si pak třeba říkám, jak jsem šťastná, že ho mám, ale pak si říkám, že je takový a makový a že to není ono a jestli neztrácím čas...a kdybysme se rozešli, tak že vztah s jeho rodinou opadne a já si s jeho mamkou tak rozumím a ted máme ten byt..jsme sice jenom v nájmu, ale je tu toho spousty a navíc máme psa, kterýho oba milujeme a já nevím, kdo by si ho měl vzít, ani jeden by sme se ho nechtěli vzdát..a já bych asi byla v nevýhodě, ptž u našich jeden pes je a s tím se nesnese a u jeho rodičů má dveře otevřené...
No..raději končím, to by bylo ještě asi na dlouho...tak paaapa