Může se žena někdy smířit s tím, že nemůže mít děti?

No ... tady ani tak nejde o to, že máš ráda děti ... tady jde o to, že se snažíš naroubovat cizí větev na tvůj strom ... a to se prostě nemusí zdařit ... protože výchova ovlivní jen nepatrnou část osobnosti ... vše jsou geny.

K adopci doporučuji přečíst:
http://www.kosmas.cz/knihy/140428/rok-kohouta/

Ty si myslíš,že toto nevím?Občas neovlivníš ani to,co vyroste z tvého dítěte,bohužel a můžeš ho vychovat jak nejlépe umíš.
O adopci toho vím víc,než dost.A o to,že mám ráda děti jde,ne že ne

Zanet,
srovnalo se to...trvalo to cca 5 let !

Petruša001
někteří odborníci na náhradní rodinnou péči považují tuto knihu spíše za výpověď o tom, že to nemusí zvládnout každý rodič.

Ta kniha je výborná,popisuje tam zkušenosti s výchovou romských dětí,jak do toho dala všechno,ale geny jsou geny,dokonce ji někdo nařkl s rasismu a zažaloval,říkala to v televizi

Já ti to věřím a je mi to moc líto,jen říkám,že je to jiné,než když své děti nemáš,neříkám,že si neprožívala bolest -to ne,ale prožívala si to podle mne jinak .Je super,že se to srovnalo

Myslím to je dcera Pavla Kohouta.

To samozřejmě ano, ale není to bohužel všechno ...

Tereza Boučková

Já se v tomhle prostředí pohybuju a bohužel ...znám dost, kterým to prostě nevyšlo ... z toho pramení můj skepticismus ...

Petruša001
OK, mně jde spíš o to, že se stále prezentují geny, ale ta mince má dvě strany (nejméně) a na té druhé je adoptivní rodič.

Boučková je dcera od Kohouta,ty její děti byli v pohodě do puberty,jak to tak bývá,špatné případy adopcí znám dva,od mé kamarádky teta adoptovala chlapce,okrad rodinu,začal fetovat,je ve vězení a pak od mého ex mamka je pěstounka,žádné z dětí,které vychovala jí nenavštěvuje a jí je to moc líto,smekám před všemi,kdo jde do adopce

Zanet,
vše jsem napsala jako příklad k problému.
Nesrovnávám to.
Někdy na příběhu prostě najdeš něco co tě nakopne a nebo pomůže, jinak bych to nepsala. Život je plný příběhů.
Ale k otázce....? Může se žena smířit...?
Já ze své zkušenosti a za sebe můžu říct, že může.
Je to však můj subjektivní názor.

janis
V pohodě,já taky jen psala co si myslímJá tě respektuji,jen nesouhlasím se vším.

Já za sebe říkám ,ne nemůže se s tím smířit.U tebe to smíření chápu.

A pokud se tu najde žena,která s klidným srdcem řekne,že se s tím,že nikdy nebude matkou smířila na 100% ,tak smekám a obdivuji jí

Já bych napsala - MUSÍ se s tím smířit, vyrovnat se s tím, naučit se žít ... jinak se zblázní ...