Muži co si prdnou před ženou

Reaguji na karkulinka: jinak souhlasím,že nechci,aby si mně vybavil při pohledu na můj zadeček,že jsem si někdy prdla.U ženy mi to příjde fakt dost hnusné..

Teda to jsou starosti, ty bych fakt chtěla mít.
Když to neudělal schválně, tak je to naprostá a totální banalita, která ani nestojí za zmínku, jsme lidi, kteří mají fyziologické pochody, mezi které odchod plynů prostě patří, přijde mi směšné, když Carrie v sexu ve městě řešila, že si po kdovíjak dlouhé známosti došla u drahé polovičky na záchod, pro mne nepochopitelné, to se jako máme tvářit, že veškeré produkty voní po fialkách a že .ereme cihly zlata?

Tak to je dobré téma, zase jsem se po delší době dobře pobavila Když si partner občas upr*ne, tak to neřeším, moje větry taky nevoní jako Channel N° 5. Pokud to jde, tak potřebu vykonám na WC a pokud se tak děje hodně často (střeva zlobí), nebudu pořád lítat na záchod, tak pr*ím decentně a případně mám po ruce nějaký ten osvěžovač Ale po krátkodobé známosti by mi to asi vadilo. Bohužel to je tak, že kdyby si na prvním rande ulevil, tak bych si pamatovala hlavně ten moment a možná "vůni"... Kdyby se mi omluvil a bylo by vidět, že se cítí trapně, tak bych to přešla, ale kdyby to bylo ze srandy, tak bych si pomyslela, co to je za člověka...

je to lidský.. nebudu běhat pořád někam, aby mi nebylo slyšet.., my s přítelem jsme před sebou začali prdět cca po třech měsících a zároveň i bydlet..

No nevím. To je takové ošemetné Chápu, že lidské tělo má určité přirozené pochody, ale všechno se snad dá zvládnout slušně, jak tu bylo řečeno, nějaká kultura ve vztahu být musí i po letech. Pamatuju, kdy to příteli poprvé ujelo, zamaskoval to vtipnou hláškou (ne vulgární, pro pořádek) a smějeme se tomu dodnes.

Teď už mu taky není tak stydno jako dřív Stačí mi, když řekne "promiň" nebo "pardon", já řeknu "to nic" a je vyřešeno. Nebo když mu není dobře, tak zahlásí "promiň, je mi nějak blbě, dneska budu asi celej den ucházet" Ok. Občas když ho to překvapí (smrádek), tak zařve "uteč"

Když se to stane mě, tak většinou v zoufalosti kuňknu "promiň" a on že nic neslyšel a usmívá se, potvora. A pak si mě třeba dobírá přes den, narážky typu "že se na to nevyprdneš atd" Já se hned ozývám, na co to jako naráží a on, že na nic, na co by mohl, jsem slečna a ty přece neprdí, nebo jo? A já že samozřejmě, že ne a už nemůžu nic říct.

Snažíme se oba jít na záchod nebo do jiné místnosti a neobtěžovat toho druhého. Holt se ale někdy stane a pak se to musí nějak přežít, ale říct "pardon" mi přijde normální, stejně jako když si člověk po jídle říhne (s rukou před ústy), ne na celé kolo samozřejmě.

Kdyby si chlap po krátké známosti uprdl a neřekl nic a nevypadal ani, že je mu to trapné (abych to taktně přešla), tak by mi to přišlo hodně divné a hrubé.

Takhle nějak to také beru.

Bohužel, můj partner si přede mnou ulevil už na začátku vztahu, ale chvíli před tím řek, že je to pro něj podmínka vážného vztahu (tj. že si uleví před partnerkou bez přetvářek a zasmál se tomu), takže mě na to připravil a chtěl asi předejít trapným situacím ohledně "pšoukání". (i tak se mi tím hnusil - nemám to ráda)

Každopádně mě se to do teď nelíbí, vytáčí mě to a připadá mi, že mi se.re přímo pod nos, když to dělá a že je mu asi úplně šumák, co si o něm myslím a jestli mě vůbec přitahuje. Což mě štve, samozřejmě. Nelíbí se mi to, ale chápu, že je to přirozená věc a že nechce skončit u doktora se zadrženýma větrama.

Vidím, že některé z vás k tomu mají dost "otevřený" přístup Připadám si teď jako nějaký puritán, ale přesto, že jsme s přítelem 6 let, tak tohle nepraktikujeme Tedy aspon ne takto bezprizorně. Samozřejmě, je to lidské a když člověk musí, tak musí... ale že bychom si před sebou ulevovali stejně samozřejmě, jako by ten druhý vůbec nebyl v místnosti, to opravdu nee Já se vždy klidím na wc nebo prostě z dosahu a přítel taky tak... naštěstí na větry nějak moc netrpíme ani jeden, ale i tak po těch letech zachováváme určité dekorum. Myslím, že sdílíme snad vše na intimní úrovni, ale slušnost musí být. Vtipná diskuze

Reaguji na RubyCairo:

Jsem se zasmála, ve vztahu mi to přijde normální, ale každý musí znát své meze... To přítel, když je u mě, tak to vždy svede na mého psa. Mám ji pořád v pokoji a on na ni: Meginko, ty ostudo, ty sis prdla.. Nejhorší je, že ona ví, co znamená ,,prdla´´. Věří mu a jde se schovat pod stůl . Ona když si sama prdne, tak se jde schovat, jakoby se styděla.

Nejhorší zkušenost, co se týče prdů mám se svým taťkou, to je ale extrém, který se mi pěkně hnusí. Např. dojde ke mně do pokoje, dojde k psímu pelechu, kde leží moje mimino a on si ji prdne k hlavě. Dřiv, když jsme jeli do obchodu nebo někde mezi lidi, tak si prdl vedle mě a utekl, aby to bylo na mě . On je jak děcko, fakt... A když je doma a sedí a blíží se ta oná chvíle, tak se ještě tak nadzvedne, že by to prej tak dobře nevyšlo ven.

Doufám, že někoho mým příšpěvkem nepohorším, jen to mám od dětství denně na očích a nosu , neznamená to, že to dělám já...

Tak přítel to přede mnou normálně dělá, ale už spolu nějakou dobu bydlíme, na úplném začátku to určitě nedělal. Já před ním ne, stydím se Ale beru to tak, že je to lidské. Rozhodně ho nebudu hnát do jiné místnosti nebo ho považovat za burana Chlapi tohle prostě nijak neřeší..

já to beru, když to není vyloženě schválně a už se prostě nedá nic dělat, ale jak to dělají někteří moji ,,vtipní" známí, že si prdnou před celou partou i svou přítelkyní a myslí si, jaká je to sranda, to nevedem. Jsme spolu s přítelem dva roky, takže už nám to někdy ujelo oběma, ale když se to nedá zakamuflovat, tak se omlouváme, pokud je to ,,nenápadný", tak ten druhej dělá, že si toho nevšiml. Co mi ale dost vadí jsou takový ty ,,prdící" zvuky po sexu, kdy jde ze mě občas vzduch, víte, co myslím? To jsou občas rány jak z děla, když ho vytáhne, takže jsem to musela uvádět na pravou míru, odkud přesně to jde.

Říká se, že je tohle známka toho, že ti věří, že se nestydí, odhodil stydlivost ..

Ono taky záleží na tom "jak" si prdne Když si prdne tak,že na to upozorňuje,třeba tobě v blízkosti, tak to by mi vadilo.Ale když to jen tak ulítne, tak bych z toho tragédii nedělala, to je normální...

Tak on je rozdíl, jestli se předváděl, jak velký pšouk vyvede, nebo se to prostě stalo. Komu z nás se nikdy nepovedlo neplánovalně si prdnout, tak jedině ten má právo vyvádět s tím, že se to nesmí nikdy stát a jak je to nechutné. A pokud je mi známo, tak podle etikety se není správné omluvit, ale druhá strana se naopak má tvářit, že se nic nestalo. Opět, pokud je to schválně, je to něco jiného, ale to se snad už pozná i z jiného chování, že je dotyčný buran.

Tahání za prsty znám, ale hádání čísel a odpočítávání ne - jak se to dělá?

Tak to mě rozesmálo.

Aby ses nezbláznila...