Smazat

Nemám přátele

Abych řekla pravdu, omlazení je jediné místo kde já se trochu vypovídám, jakmile mám nějaký problém jdu s ním okamžitě sem. Nevím jestli je to tou dlouhou zimou, ale už měsíc mě drží úzkost, plačtivost-jsem přecitlivělá a někdy i paranoidní. Nikdy jsem nebyla nijak zvlášť oblíbená, ale zvykla jsem si na to a byla jsem spokojená tak jak jsem-s přítelem, který mě miluje takovou jaká jsem a s maminkou, která je vlastně úplně stejná jako já. Už jako malá jsem věděla, že jsem jiná než ostatní děti, ale nikdy jsem nevěděla čím to je-jsem (z pohledů jiných) staromódní, nad vším moc přemýšlím, vše moc prožívám (hudbu, gesta, módu, dobu.....). Vždycky jsem si rozuměla víc se staršími lidmi-mezi vrstevníky jsem nikdy nezapadla i když jsem třeba ve svém věku řešila úplně stejné problémy jako oni. V životě jsem měla jednu jedinou kamarádku (o kterou jsem přišla díky stěhování), která mi kdysi, když jsem jí brečela na rameni proč mě všichni tak nesnáší, řekla, že jsem prostě jiná, zvláštní a díky tomu mě má ráda-že pochopit mě může leda vnímavější a citlivější člověk pro ostatní jsem prostě podivín, tajemná a toho se bojí. Nevím jestli měla v něčem pravdu, ale tuhle větu si pamatuju a nesu si jí sebou pořád, často nad ní uvažuju-v pubertě jsem se dokonce snažila chovat jako ostatní-poslouchala jsem moderní hudbu i přes to, že se mi vůbec nelíbila-oblékala jsem se tak jak to zrovna "frčelo" i když mám ráda odjakživa eleganci. Tohle období mě přešlo a když jsem šla na střední-začala jsem se trošku vnímat jako originál a tím víc jsem originál chtěla být, byla jsem zdravě sebevědomá a ten pocit, že je na mě něco zvláštního jsem milovala-protože to nějak fungovalo, tenkrát jsem se totiž hodně líbila, holky mě sice nesnášely, ale zato jsem měla spoustu kamarádů-kteří postupně odpadávali protože jsem je odmítala-už tenkrát jsem měla Jirku (mého přítele). Stalo se potom moc věcí-musela jsem přerušit školu, jít do práce a teď si teprve dodělávám maturitu. No a konečně jsem se dostala k jádru věci-tady veškeré mé sebevědomí postupně uteklo....jsem zase tam kde jsem byla dřív, pořád poslouchám nějaké výsměchy a poznámky na mou osobu, vidím jak mnou všichni pohrdají už pro mé názory, koníčky. Někdo by si řekl ať si toho nevšímám, jenže já to prostě neumím, jsem hrozně přecitlivělá-rozbrečí mě každá pitomost, ale trpí tím jen moje maminka a přítel-protože mi ani ze srandy nemůžou říct něco na mě-hned si začnu říkat jak jsem zbytečná, nic neumím, nikdo mě nesnese. Nevím jak se vyjádřit-nechci abyste si mysleli, že jsem nějaké UFO Já mám pocit, že jsem úplně obyčejná holka, stejná jako všechny ostatní, ale vidím, že asi bude něco jinak-mám jiné zájmy-že by v tom to bylo-to se mi nezdá znám spoustu lidí co dělají něco jinak a jsou třeba v kolektivu celkem oblíbení? Kdykoli něco jen řeknu, s někým mluvím, něco prohodím-byť je to věc úplně normální věc kterou by řekla třeba polovina třídy-už slyším poznámky a chychotání. Často si uvědomuju, že věc kterou řekne někdo jiný kdybych ji řekla já zase by se do mě všichni strefovali-ale já nevím proč, čím to je, čím všechny tak provokuju, nejsem taková ta šedá myš co sedí v koutě, nejsem puťka, která vždycky všem připadala směšná-dokážu říct svůj názor i se ozvat, dřív jsem i měla pocit, že jsem docela vtipná-nechci abych vám vyzněla třeba namyšleně, snažím se jen být upřímná, chci si o tom s někým promluvit.....vím, že mě tohle zase za chvíli přejde, obrním se a zase to budu nějakou dobu snášet, ale i přes to-chtěla bych vědět jestli máte někdo podobný problém-cítíte od ostatních že jste jiní než oni, ale nevíte v čem, proč a co je tak pobuřuje, pohoršuje. Mám ve třídě pár lidí se kterými můžu mluvit, kteří mě nezesměšňují, ale i oni mi říkají, že jim občas lezu na nervy-když se zeptám proč nebo čím-nikdy mi nedokážou odpovědět




 

redzac
no jo....ve třídě mám okolo sebe lidi co mě nemusí to už se myslím nezmění, ale to je to co mě tak snižuje a pak nejsem schopná jít ven aniž bych si pořád neříkala jestli nevypadám divně jestli se netvářím divně, jestli prostě nejsem divná-budete miít pravdu dělám si to asi sama-v okolí ale co s tím?

arrow
profile_image
Nunu
od 10. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Ty lidi co si z tebe dělají srandu ve škole, se nauč ignorovat. Dle mého jsou to chudáci, když se musí bavit tím, že ty jsi v něčem jiná, asi sami nemají moc dobré sebevědomí. Je to jen na tobě, sama sebe musíš přesvědčit, že jsi fajn a pak ti to uvěří i ostatní. Vím, že to dá hodně práce, ale jde to, sama to mám za sebou.

arrow
profile_image
Junkyska
od 26. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

pajula

Ahoj, já mám od Rakovníka příbuzné, chalupu mám ve Svojetíně, kde bydlí i moji prarodiče jinak tě plně chápu...opravdu si asi nepoznala ty správné lidičky, kteří by ocenili tvojí originalitu...ty jsi prostě svá, každý to tak musí přijmout a ty se nestresuj nějakými posměšky, buď ráda tím, čím jsi, jsi originál a toho si važ...nenech se ničím a nikým vyprovokovat a strhnout se davem jen proto, že to tahle společnost vyžaduje....
Máš kolem sebe lidi co tě znají a mají tě rádi a to je to podstatné...
Nízké sebevědomí opravdu mít nemusíš jen proto, že se cítíš jiná...třeba jsou nakonec jiní oni

pajula
co s tím..zapracovat na sobě, pro začátek zkus nějaké knihy o pozitivním myšlení, přijmutí sama sebe a tak dále, holky ti určitě poradí...

Nechci být taková jako puberťáci okolo mě ve třídě-s cigárem, pouštět si z telefonu tuc tuc a vůl sem, vůl tam-jeden machr větší než druhej......ale zase mám pocit, že když budu svá tak se ta situace ve třídě nezmění a být flegmatik mi opravdu nejde....já se snažím, ale prostě to nejde. Určitě máte pravdu, že jak se vidím sama tak mě vidí ostatní......ale jak se mám vidět líp

Nunu
Třeba přítel mi vždycky říká-"ty jsi inteligentní a oni jsou blbci-většina vždycky chce vystrnadit menšinu" Je to arogantní a přehnaný, ale na chviličku to pomůže

Cituji pajula: Nechci být taková jako puberťáci okolo mě ve třídě-

no vidíš, tak tyhle lidi tě přeci nemůžou rozhodit, divný jsou oni ne?

arrow
profile_image
sunnymoon
od 25. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji pajula: i když jdu jen po městě a vidím jak si někdo šušká už řeším co kde mám proč se mi smějí proč mě pomlouvají

jj tohle taky někdy řeším...většinou když se cítím blbě tak mi přijde, že se každý dívá po mně, že mě pomlouvají a smějí se mi, jindy když mám supr náladu, tak mi ani to že se někdo směje nevadí a je to hodně o tom, jak psaly holky, jak se máš ráda ty, jak se ty vidíš protože takhle pak vidí tebe i ostatní, fakt to funguje...vím že to někdy nejde si jen tak říct, sem hvězda, ale snažím se....a pak tak se mnou lidi jednají, když je mi pod psa, lidi se mnou zametají - vidím na nich, že oni vidí, že je mi hrozně...a využívají toho (třeba i na úřadě, mluví s tebou jinak atd.) ale naopak když je mi dobře, si na mě nikdo nedovolí...já sem ta nad věcí...kéž by to bylo furt takhle no ale rozhodně měj se ráda a přeju aˇse cítíš zase dobře, třeba je to jen nějaká jarní depka...

arrow
profile_image
Nunu
od 10. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Jo, ale tak to třeba fakt je. A já osobně bych do takovéhle třídy zapadnou nechtěla. Lidi se prostě ještě nenaučili žít s tím, že někdo může být jinej, ale je to jejich problém. Ty co popisuješ absolutně ignoruji, cigaro v hubě a samej vůl. Hele já jsem taky hodně jiná a nedělám věci jako ostatní lidi a věkem jsem dospěla k tomu, že si za to sebe vážím. Ale dalo to taky trochu práce, když pořád posloucháš ty seš divná tím a oním tak tomu pak i uvěříš.

arrow
profile_image
Teesa
od 1. 1. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

pajula
Já to chápu, taky se tak umím cítit, i když, teď už ani ne. A říkám ti, děláš si to sama. Prostě si to přitahuješ. Možná se i třeba cítíš jako něco "víc" tím, že jsi podle svých slov "jiná" a ty ostatní lidi vycítěj, že jimi vlastně pohrdáš. Třeba si to sama ani neuvědomuješ. Já vím, že vždycky když jsem měla takový období, a věř mi, zažila jsem si to, tak prostě jakoby mi to celé okolí potvrzovalo. Měla jsem pocit, že jak se někdo smál, smál se mě. Pramení to z nízkýho sebevědomí, na něm pracuj. Lidi vycítěj, že je s tebou něco "jinak" a prostě reagujou, sami ani nevědí proč. Každopádně je to v tobě a je na tobě, abys s tím něco udělala.
Jasně, buď sama sebou, ale nejsi taková jediná! Tomu přestaň věřit! Takových lidí je, ježiš já jich znám a problémy s tím nemaj. Myslím, že moc řešíš to, jak tě viděj a reagujou na tebe ostatní. Opět, kvůli nízkýmu sebevědomí. Jsi normální pěkná holka, která prostě víc přemýšlí než třeba většina vrstevníků, na tom nic není. Radím ti, pracuj na svým sebevědomí. Podle toho, cos psala, tak jsi ho mívala.
Prostě shrnuto a podtrženo, moc to řešíš. Sebe a všechno. Hele, já to znám, já jsem taky šílená "řešitelka", ale třeba od doby, co mám dítě, nemám na to čas a je mi líp. Tak se zabav, ať nemáš tu svou aktivní mysl pořád zásobovanou zbytečnýma starostma.
Přeju ti, ať jsi spokojená!

Cituji sunnymoon: třeba je to jen nějaká jarní depka...

No-doufám....už to trvá měsíc a necítím, že by mě to chtělo nějak přejít....vždycky když se díky něčemu cítím trochu líp ve škole ze mě zase všechnu energii vysajou ajsem tam kde jsem byla.....určitě máte všichni pravdu-zní to i logicky, tak teď ještě abych se nějak donutila cítit se líp

arrow
profile_image
Sick
od 7. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Ono stačí najít podobně naladěný lidi, což se většinou ve škole neděje... spíš se chytit lidí co dělají stejný věci, maj podobný koníčky, poslouchají stejnou hudbu - tam hledat
Jinak já osobně nemám ráda, když někdo něco pořád hrozně řeší a pitvá, takže mi začne lézt brzo na nervy. Samozřejmě občas něco řeším, ale spíš se chci bavit a dělat srandu, prostě pohodu a člověk, kterej je suchar, nezasměje se, nerozumí pořád něčemu a ve všem se babrá - toho fakt ráda nemám, protože s ním nedokážu komunikovat. Po prvních chvílích poznám, jestli si s někým budu sedět - když si z něho udělám legraci, tak mi to vrátí a dostane mě, pak je to super, ale většinou se lidi urazí nebo se cítěj dotčený a nerozumí tomu, to je konec, komunikace nefunguje...
To je pohled z druhý strany, prostě lidi jsou různý a ne každýmu budeš sedět, jako ne každýmu sedím já atd atd Zkus brát věci s nadhledem a vyhledej podobně laděný "filozofy"

arrow
profile_image
jajka23
od 5. 2. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

pajula
Taky jsem to zažila že byli dny že jsem nechtěla nikam jít a bejt zavřená sama doma.. Neni to jednoduchý se nad to povzdnést ale časem se to člověk musí naučit a nebát se toho. Neni to žádná povrchnost. Ale mě to trvalo pár let než jsem se to naučila.. Už to beru mysli si co chceš jsem jaká jsem a kuli tobě se určitě trápit a stresovat nebudu..

Cituji pajula: Já mám pocit, že jsem úplně obyčejná holka

Já taky. Nelichotíš si trochu?

Teesa
No jéje tak teď mám zase pocit, že jsem arogantní blbec! ne....no prostě by to chtělo aby už vylezlo sluníčko! Třeba mě pak ty trudomyslnosti přejdou

 

Téma Nemám přátele je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené