Nemám přátele

Tak to já taky ne

Přečetla jsem celou diskuzi a vrátilo mě to v čase někam, kde jsem kdysi byla a kde jsi dnes ty...a není mi z toho nejlíp... a je mi tě strašně líto. Ale lítost je k ničemu. Dnes už je mi dobře, mám se ráda jaká jsem, a přemýšlím, jak v krátkosti napsat, co vše k tomu přispělo. Téměř všechno už tu je. Koukni kolik lidí se ti snaží pomoct...kolik jsi jich vyprovokovala k tomu, aby ti napsali. Jsi ve složité situaci. Do tohoto kolektivu jednoduše nezapadneš a čím dřív se s tím smíříš, tím líp. Ale ani na ně se nemůžeš zlobit ( ve vlastním zájmu), jsou to většinou politovámihodní lidé. Nemají a nikdy nebudou mít to , co máš ty. Nechci tu psát romány, ale snad to pochopíš z tohoto příkladu: měla jsem bláznivou tetičku, která byla přehnaně hodná (ale opravdu přehnaně a nepřirozeně),když mi někdo ublížil a ona mě utěšovala říkala: ON za to nemůže, asi ho něco bolí ...Naučila mě myslet jinak. Dnes se to nazývá pozitivní myšlení. Okolí nezměníš, můžeš změnt pouze sebe

pajula
Nevím jestli jsem to nepřehlédl, tak se raději zeptám. Poděkovala jsi někdy těm lidem? I třeba jenom v duchu.

Třeba máš větší IQ, ale ne EQ ...protože jinak dost dobře nechápu, když člověk jak tady píšete vidí lidem do hlavy, je víc inteligentní než ostatní (myslím, že něco takového psala Daty) jak nemůže mít přátele a být oblíbený, vždyť těchto vlastností se dá ve vztazích využít. A nebo si možná fakt holky nevědomky myslíte, že jste něco víc jen proto že se věnujete něčemu čemu většina ne a lidé to z vás vycítí. Já nevím, ale mám kolem sebe dost originálních lidiček a i mé koníčky nejsou zrovna masové a žádný problém. Jinak je to i hodně o přístupu k druhým-když od druhých budu čekat jen to špatné tak to taky dostanu a to je pravda. Takže pokud se někdo berete-já jsem jiná, nemůžu nikdy zapadnout, mít kamarády, všichni mě jen ublíží, .... atd. atd. tak by jste měli zkusit změnit přístup.

taky myslím, že je to o přístupu k lidem (nemyslet si, že jde každéme jen o to, aby ublížil, on má většinou každý dost starostí sám se sebou) i o přístupu k sobě (nemyslet si, že jsem jiná). Přesto si myslím, že do tohoto kolektivu, jak ho pajula vykreslila, těžko zapadne a je zbytečný se tím trápit. Chce to naučit se spolužáky nějak tolerovat, případně ignorovat a přátele hledat jinde...možná i jindy, až na to bude čas. Většinou se najdou tak nějak sami právě i tou změnou pohledu na lidi . A znovu musím napsat : koukni kolik lidí to zajímá

Tak jsem to tu pročetla a koukám, kolik je tu zajímavých lidí. Já osobně originalitu (přirozenou) miluju . Odpovědí na to, proč někomu "lezeš na nervy" a proč se ti řada lidí posmívá, ja to, že jim dáváš najevo, jak moc je pro tebe jejich názor (na tvou osobu) důležitý. Nemysli si, že to nevycítí. A je jedno, jestli ten člověk disponuje IQ 80, nebo 140, schopnost poznat "slabšího" jedince ve společnosti je ohromná. Potom to samo o sobě svádí dělat si z takového člověka otloukánka. Na to oskutečně existuje jeden jediný recept: přestat se lidí (i kdyby sis myslela, že jsou to přítelé) ptát, CO je na tobě rozčiluje a V ČEM jsi jiná. Pokud se tě někdo pokusí urazit, nebo zeměšnit OZVI se! Nenech si to líbit! Už nikdy nedej najevo, že si něčím, co řekneš, nebo uděláš, nejsi jistá. Nereaguj agresivně, ale prones např: "hele, tebe už nějakou dobu poslouchám a pořád nechápu, že když o sobě víš, že toho v hlavě moc nemáš, stejně tě to nutí pořád plácat ty tvoje nesmysly." - proneseno smrtelně vážně. Poněkud dlouhá formulka, ale dokáže nadělat opravdu velkou paseku v sebevědomí toho, kdo se tě právě pokusil zeměšnit, i kdyby to byl nejsebevědomější člověk kolektivu. To mi můžeš věřit. Jestli se dokážeš přemoct a budeš se tvářit, že 1) naprosto nechápeš, proč by ses měla nechat urážet a 2) tě absolutně nezajímá, co si o tobě kdo myslí, za nějaký čas jsi z bludného kruhu venku. Je to hodně těžké, ale princip je asi jasný. Čím budeš tvrdší k lidem okolo sebe, tím méně si na tebe dovolí. A ve třídě. kterou jsi popsala, se nesnaž být na nikoho milá - leda v individuálním případě, kdy někdo začne být milý k tobě. Hodně štěstí a pevné nervy - všem.

Ahoj pajulo!
Měla jsem dřív podobný problém, takže vycházím dost ze zkušenosti.
Věřím, že tě odmítání ze strany tvých spolužáků trápí, mám zároveň ale z tvých příspěvků pocit, že si svoji individualitu a originalitu strašně hýčkáš a sama ji stavíš mezi sebe a ostatní. Určitě jsi zajímavá a nadaná holka a je důležitý to o sobě vědět. Když se ale dobře podíváš kolem sebe, spousta lidí je něčím zajímavá a v něčem originální... chce to hledat poklady v druhých a dobře se dívat kolem sebe. Myslím, že u tebe je to teď takový začarovaný kruh - dovedu si představit, že teď zažíváš nepříjemný reakce od druhých,protože z tebe cítí určitou povýšenost, která plyne z vědomí toho, že jsi "jiná", nemáš tak "banální" zájmy jako ostatní atd. (já to z tvých příspěvků vycítila a myslím, že to je ta věc, která druhé dráždí). Myslím si, že jsi do tohohle postoje sklouzla z obrany, že je za tím tvoje zraněné sebevědomí.
Zdravé sebevědomí se ale projevuje jak tím, že se člověk nepodceňuje, tak tím, že nesklouzává do toho druhého extrému. Když chceš, aby tě nějaká skupina přijala, tak buď hledej to, co máte společné a stav na tom. Když nic společného nenajdeš, tak myslím, že o zapadnutí do té skupiny zas až tak moc nestojíš (na tom není vůbec nic špatného) a vykašli se tedy na to. Netrap se pak ale tím, že tě druzí neberou.
Myslím,že jak píšeš o těch pohledech neznámých lidí na ulici, že hned poznají, že jsi "jiná", tak to je podle mě vztahovačnost. Buď se dívají, protože jsi pěkná holka, anebo se dívají prostě JEN TAK... anebo reagují na tvé pohledy. S tím je určitě dobré takhle zacházet, neutvrzovat se v tom, že vidí tvoji "jinakost" nebo "divnost".

Smiř se s tím, že jsi divná. Trp a věnuj se tomu, co tě baví. V budoucnu se ti to bohatě vrátí a necháš ta nedozrálá konzervativní telata kolem daleko za sebou..

Já taky nemám přátele žádný... a kupodivu jsem si na to tak zvykla že z toho mám trochu hrůzu... nějak jsem si zvykla být sama a nic mi nechybí.. jasně občas mi je smutno a říkám si že stojím za h.... ale vím že když budu chtít, můžu s tím něco udělat... Takže všechno máme ve svých rukou a záleží na nás jaký si ten život uděláme... podle mě

ano, ve vztazích se toho dá využít. Jasně, známých mám mraky a milují mě Ale tady jde o přátele. Tohle o sobě člověk nikdy nesmí říct nebo to dát najevo, je to vcelku nebezpečná vlastnost. Upřímně, taky by se mi nelíbilo, kdybych před někým stála nahá (obrazně). I přátele před sebou mají tajemství, nějaký svůj komplex, malé nevinné lži...a tohle všechno u mě jaksi padá - moc dobře vím, když mi lže někdo cizí, natož známý, nebo se s něčím nemůže vyrovnat (a to většina lidí skrývá). A tady máš ten problém, já chci přátele, před kterýma se nemusím přetvařovat A naštěstí mám takové, jsou mezi nima úplně stejný telepatici jako já a já se s nima cejtím dobře, i když jiní třeba ne. Já prostě nemám co skrývat...HLAVNĚ MI SLOVO VYUŽÍT NELADÍ KE SLOVU PŘÁTELSTVÍ, asi tak

Zdravím, moc se omlouvám, že jsem neodepisovala, ale několik dní mi teď nešel internet... jsem moc ráda, že mi odpovědělo tolik lidí, ani nevíte jak mi tím pomáháte Je to třeba směšné, ale vážně mi moc pomohlo přečíst si, že v tom nejsem sama a nebo nějaký ten kladný názor na mě. Byla jsem teď vážně už nějak moc na dně-občas to na mě takhle hrozně padne a mám pocit, že jsem tady na světě úplně zbytečná, že mě nikdo nesnese a já nedokážu s nikým vyjít. Je pravda, že tu mám skvělého přítele a maminku-snažili se mě pořád utěšovat a pomoct mi tohle smutnící období nějak překonat, ale všichni určitě víme, že od těch nejbližších to nějak nestačí. to si člověk řekne-ti mě mají rádi i kdybych byla prašivá.....ale tak, dost už-já si jdu pročít to posl co mi tu přibylo když jsem sem nemohla A vážně vám moc děkuju-je fajn si takhle občas popovídat

PardGalen
Promiň jsem teď trochu mimo to co se psalo naposledy-jak přesně myslíš tu otázku? Které lidi máš na mysli?

staninka_ts
Děkuju To potěší-zase jsem o schůdek výš než jsem byla ještě před chviličkou Snad to tak bude-ještě tomu začít věřit-ale už na tom pracuju! Né vážně mi tahle diskuze hodně pomohla

pajula
Lidi kteří tebou podle tvých slov pohrdají a posmívají se ti. Tak přesně ty a další podobné mám na mysli.

PardGalen
Tak jestli jsem jim poděkovala? Tak těm opravdu ne