Nemůžu se chodit bavit mezi lidi

děkuju všem za odpovedi, tak jsem ráda, že nejsem jediná, kdo skoro nikam nemohl já si s ní zkusim ještě o tom promluvit a uvidíím noo,

To je zvláštní, vždycky ten dřív narozený sourozenec bývá víc hlídaný. Ale víš co, třeba tě mají vaši víc rádi a proto si tě hlídají

je to zvllátšní a štve me toani kluka nemůžu mít, teda tátovi je to jedno, ten by me všude pustil, ale máma ne a ta má bohužel hlavní slovo(práve tady na vesnici skoro nikdo není tak chci jít pryč, nebejt furt sama, ale nejde to

Ahoj...rodiče jsou různí...mě je třeba 17 a když se něco slaví, tak můžu přijít klidně v pět ráno...a to nejsem vychovávaná tak, že by se o mně nikdo nezajímal nebo tak...spíš máme mezi sebou velkou důvěru a na druhou stranu já už od patnácti vím, že kdybych udělala ******, tak do 18 nepůjdu ani na krok...nejsem ani taková, že bych šla na diskotéku a vrátila se v doprovodu policajtů...ale jak tady tak čtu, tak jsem asi jedna z mála takže můžeš bejt v klidu...naopak mam i kamarády kteří musej bejt doma v jedenáct

No ono je to těžký, já vím už teď, že až budu mít dítě tak se o něj budu určitě bát. Ale sama jsem nikdy nikam nemohla... Není to o důvěře...já nikdy naše nezklamala..nikdy neměli důvod mi nevěřit, ale stejně jsem nikam nesměla...naštěstí jsem občas mohla jít se ségrou, která je o 10 let starší, ale abych šla sama s kámoškama tak to fakt NE! Dokonce i teď, když je mi 26 tak byl problém, když jsem byla zapařit s bývalými spolužáky, přišla jsem v 5 ráno a to jsem prosím byla nealko...a co 2 hodiny se hlásila příteli, který byl u našich....bydlíme totiž mimo Prahu, tak jsme tam chtěli přespat... příště raději poputuji nad ránem domů, než poslouchat výčitky rodičů..
A je fakt, že moje sestra byla vypuštěna do světa ve 14 letech a nikdo jí nekontroloval... hold je to asi prokletí nejmladších dětí.....

Ahoj. Takže je to asi hodně o důveře co? Takže bych třeba slíbila, že se neopiju a tak, jenže když se mi třeba zalíbí jeden kluk na diskotéce tak si proste s ním povídat musím a tak, ach jo, tak nevím, ale díky

No ono je to těžký, já vím už teď, že až budu mít dítě tak se o něj budu určitě bát. Ale sama jsem nikdy nikam nemohla... Není to o důvěře...já nikdy naše nezklamala..nikdy neměli důvod mi nevěřit, ale stejně jsem nikam nesměla...naštěstí jsem občas mohla jít se ségrou, která je o 10 let starší, ale abych šla sama s kámoškama tak to fakt NE! Dokonce i teď, když je mi 26 tak byl problém, když jsem byla zapařit s bývalými spolužáky, přišla jsem v 5 ráno a to jsem prosím byla nealko...a co 2 hodiny se hlásila příteli, který byl u našich....bydlíme totiž mimo Prahu, tak jsme tam chtěli přespat... příště raději poputuji nad ránem domů, než poslouchat výčitky rodičů..
A je fakt, že moje sestra byla vypuštěna do světa ve 14 letech a nikdo jí nekontroloval... hold je to asi prokletí nejmladších dětí.....

ahoj, tak to je taky blbýteda, jo no, je to prokletí mladších lidí, jako vím, ale me to štve, ostatní kamarádi proste si toho víc užijou než já ach jooooooooooooooo

tak neachju a zkus si s mamčou promluvit a domluvit si nějaký pravidla?? Nešlo by to?? Jinak já třeba taky začla jezdit až potom 18 roku do té doby jen malinko a brzo doma...chápu, že tam chceš být déle, hlavně když kamarádi můžou a ty né...ale třeba se domluvte, že tě jednou za čas pustí, někdo pro tebe dojede, nebo se jim po půlnoci ozveš, že je vše v pořádku...

já bych to mohla zkusit si s ní nejak promluvit a i na těch pravidlech, taky jsi na tom byla stejne jako já jak vidím, noo já se ozývám skoro pořád, jestli jsem v pořádku a slíbím jí, že nebudu pít a tak, doufám, že to zabere, jenže taky nevím jak to udelat, aby mi třeba povolila s někým chodit

U nás boli tiež nejaké pravidlá ako o polnoci doma minimálne do 18 rokov, keď som porušila, tak som nabudúce nikam nešla. Postupne som zvykla rešpektovať (ako aj ďalšie pravidlá) a musím priznať, že to nebolo naškodu. Ak som sa náhodou zdržala max. do 1h musela som zavolať, kde som, s kým som a kedy presne prídem, mamka nezaspala, kým som neprišla. K svojmu dieťaťu budem asi rovnaká.. Dohodneme sa na určitých pravidlách a tie sa budú rešpektovať, myslím, že nie je naškodu, keď má dieťa určitú seba-disciplínu a rešpekt, pozná hranice a vie, čo si môže dovoliť

ahaa no nejaká ty pravidla , abych nekam mohla , by taky nebyly špatný, jenže práve ono je škoda , že já chodím práve se segrou na oblíbenou diskotéku a tam se vše rozjíždí až po půlnoci víš jinak je tam nuda nikdo tam není a tak, zkusím si s mamou o tom promluvit a snad polevíí budu v to doufat a děkuji

skarma007 skús sa s rodičmi dohodnúť, do 1-2h (myslím, že aj to by potešilo), s tým, že pokiaľ to porušíš nabudúce nikam nejdeš.. Sadni s maminou, vysvetli jej situáciu, dohodnite si trebárs tie "pravidlá" Nech vyskúšajú, či si schopná dodržať presnú hodinu, dokážeš im, že sa vrátiš v poriadku, tak by snáď mohli trošku ustúpiť ja viem, že dnes už je to trošku iné s vami a zábavou..., ale garantujem ti, že o nič neprídeš aj keď ešte rok-dva počkáš

no já si myslím, že třeba do tech 2 s kamarády asi stejnak nebudu moct býtjá se bojim, že mamka nebude souhlasit a že zase řekne neale zkusit to musím, kéž bys měla pravdu a o nic bych nepřišlakéž by kéž by a děkuju. Budu v to doufat...

Skarmi, jaký máš vztah se ségrou? Co kdyby se ona přimluvila u mámy? Já jsem se za mladší sestřičku také hodně přimlouvala a i když jsem ji ze začátku brala hodně jako přítěž, po letech nás to hodně stmelilo a nemám lepší kamarádku než právě ji . Má to výhody, stali se z nás dokonalí spiklenci, jedna druhou kdykoliv podržíme při drobných lžích rodičům, společně zatloukáme a intrikujeme (jé, to bych asi neměla říkat, ale takhle to přece kámošky dělají). A aby sis nemyslela, sestra je o víc jak 7 let mladší , takže těch vašich 10 taky nebude na škodu. Možná tě bude ze začátku hodně hlídat, když se za tebe rodičům zaručí, ale rozhodně ti časem dovolí víc než by povolili rodiče. prostě si musíš sehnat komplice který tě před vašima podrží. Nebo staršího přítele kterému budou rodiče věřit.

jo se segrou je to v pohoděno nevím, jestli by se přimluvila, protože jsou tedka pohádanýto je hezký, že ji bereš jako nejlepší kamarádkujééé to jste dobrý spiklenci to je fakt, musim ji nejak segru překecat, aby se přimluvila u rodičů no vím, že na kamarády by mamka nikdy nedala , bohužel, doufám, že to nejak dopadne, hlavne dobře, jinak se utrápím samotou už