Neoslovování titulem, jménem

Reaguji na redmary: Jo přesně...radši už to nebudu řešit, ještě by to vypadalo, že jsem si na ní ''zasedla''

Ale holky nebuďte kruté

U nás zastáváme vykání+křestní jméno (nebo příjmení pokud někdo chce). Ono na vedoucích funkcích se najde dost lidí s maturitou a jejich podřízení jsou Ing nebo Mgr.

Většina lidé se na titul nepotrpí, podle mě je to trochu přežitek oslovovat titulem, hlavně v běžných firmách... Ale třeba na některých speciálních pozicích/profesích (VŠ, doktoři, profesoři, právníci atd.) se to asi vyžaduje a je to na místě.

Dělám v americké firmě, kde se převzalo nerozlišování tykání a vykání, takže si každý s každým tyká, což je extrém. V bývalé práci to bylo již zmiňované jméno + vykání.

Obecně je v Čechách udržovaný tzv. titulový fetišismus, takže se vůbec nedivím, že se najdou případy, které na oslovování titulem lpí. Co vím, je to ale jenom u nás. Tady se mnou dělá dost cizinců, většina těch top žádný titul nemá ani na vizitce a rozhodně jsem neslyšela v jiné řeči než v češtině oslovování titulem

taky

Tetin zážitek z porodnice: "Paní inženýrko, tlačte!"

Reaguji na Jully:

A co je na tom divneho? V byvele firmě se použivalo jmeno plus vykaní i pro generálniho ředitele.

to prostě záleží na kultuře daný firmy, no. někde je to prostě nepřípustný. a i když mně to přijde na hlavu padlý, tak to holt člověk musí respektovat.

no tak u právníků je to asi jinak

U nás není nikdo, u koho by vzdělání nekorespondovalo s postavením v práci - kdyby to bylo tak, že by třeba majitel neměl titul a pod ním by pracoval někdo s titulem, nebo kdyby majitel měl nižší titul než jeho podřízený, tak bychom možná taky přešli na oslovení jmény, aby to nebylo blbé.
Jinak já třeba svému šéfovi (a současně majiteli) tykám a on tyká mně, stejně tak si tykáme s kolegy na stejné poziční úrovni, ale jde to jen v rámci vedení firmy, pokud jde o lidi pod námi, tak ti nám prostě vykají a používají tituly. Ono leckdy není na škodu mít ve firmě jasně nastavené mantinely - opravdu si neumím představit, že by nám tykala nebo říkala jménem dvacetiletá studentka, která kopíruje a chodí na poštu.

No to by tedy byla hotová tragédie.
Nedělej z toho zase drama.

Reaguji na Adka:

Kdo píše o tykaní, psala jsem vykaní a oslovení jmenem..

právě, že to bylo fajn..nemusela jsi přemyšlet, zda oslovit slečno nebo paní. Prostě...Marilyn, mužete mi prosím podepsat smlouvu....a tykaní s kolegy z oddělení a kamarády.

Reaguji na Siiri: ano, já souhlasím, sama jsem vždy pracovala v tykacím prostředí, ale vůbec by mi nevadily pravidla ve stylu vykání + jméno, to mi přijde naprosto přiměřený. jenom říkám, že holt někde se na tom takhle přehnaně bazíruje, tak se člověk musí přizpůsobit...

Věř mi, že není. Co jsem tak postřehla, tahle vykací (+ titul) hierarchie je zavedená většinou v českých AK, kde jsou starší partneři (ca. 50+), někdy i mladší a staromilci. V menších kolektivech a mezinárodních AK se většinou tyká (myslím zaměstnanci mezi sebou)

Jak už jsem psala dřív, záleží holt, řekněme, na filososfii vedení firmy. U nás jsou ty mantinely holt dané tím, že šéfům se vyká a ostatní si mezi sebou tykají. Každý ví, kde je jeho místo, a není třeba, aby si vytvářel vykací a tykací seznamy kolegů.

Moc se mi nelíbí tohle kastování. Spousta právníků si neuvědomuje, jak moc je pro jejich práci ta "dvacetiletá studentka, která kopíruje a chodí na poštu" důležitá.

ano, i tak

Pokud z takové firmy nemáš zkušenost, neumíš to posoudit - některé firmy jsou jedna parta, taky třeba proto, že tam všichni mají plus minus stejné vzdělání a plus minus stejné peníze, jinde je to rozdělené, mimochodem taky třeba proto, že rozdíl v platu asistentky a kvalitního právníka je třeba 100.000,-. Což je případ naší firmy.
Takže ano, u nás by takové chování asistentky nebo recepční klidně mohlo být na vyhazov.

Ale uvědomuje, jenže současně si taky uvědomuje, že když odejde taková asistentka, do týdne se dá sehnat jiná, která to zvládne taky, protože na to není potřeba žádná odbornost.
(Sama jsem kdysi při škole dělala asistentku, takže vím moc dobře, co to obnáší)
Zatímco kdyby odešel některý z kvalitních právníků s několikaletou praxí v odvětví, které potřebujeme, nového stejně kvalitního budeme hledat půl roku i víc.
Rozdíl je tedy v nahraditelnosti.