Jenže on se dál se svýma známýma vída, samozřejmě ne tak často jako kdysi, některé jsem poznala i já apod...Tak a teď jde o to, že já teď dostala nabídku jít s kámoškou na večírek, tak jsem to sdělila partnerovi a on hned,že taky pujde do hospodody...tak jsem se trochu ošila,že on když někam chodí,tak jsem furt doma, furt!! A že když já jdu po sto letech, on hned lačně musí taky, přitom chodí často...asi blbost a možná blbě napsaný,ale snad nikdo pochopí...Přitom, když už chci někam jít tak,tak je to doprovázeno kecama a zbytečnejma...ty se jako maluješ a proč?...a to si bereš tohle, joo?...že se úplně přestanu těšit...furt nějaký podezření, bezdúvodně...Chapete co tím chci říci?On může kdykoliv a bez keců, já nechodim skoro vůbec a když už tak se spoustou řečí okolo a ještě on ani nevydrží sedět doma na zadku a musí jít taky někam...