Neshody ve vztahu

Příteli bych řekla, že pokud zastává model, že žena má být pečovatelka o domácnost a mužíčka, pak očekáváš, že on zase bude plně hradit náklady na bydlení i zábavu, abys nemusela chodit do práce a měla na tu starost o něj čas a energii.

Můj muž taky nevaří a úklidu moc nedá, ale nemá problém pověsit prádlo, vyžehlit, vynést odpadky, nakoupit, a zejména se postarat o děti. Jsme rovnocenní partneři. Jo a přítelově mamince vyřiď, že nejlepší světoví šéfkuchaři jsou kupodivu chlapi.

Přesně tak!

I kdybys to všechno zvládla kolem něj oblítat, tak z tebe bude utahaná ženská, která se o sebe nestará protože nato nemá čas. A například, mí bráchové vaří líp než já. A samozřejmě, že se všichni podelí o práci. Pak je ještě možnost, že přítel zaplatí někoho na úklid místo své části každý víkend (nejedná se o žádné horentní sumy), ty uděláš nějaké práce, co jsou potřeba přes týden a o kuchyni se rozdělíte. Na obědy do práce bych se mu vybodla. Děláš si pro sebe? Jasně, udělej dvě porce.

A myslím, že ty povídačky o kolegách z práce si přikresluje...

Kamarádky přítel je takovej ten technicko vědeckej typ v domácnosti nepoužitelnej a taky se naučil s pračkou, myčkou atd.. A večer si bez keců připraví něco k večeři.

Možná chlap ve full servicu zůstane, ale tipuju, že si najde milenku. Spíš ženská, která je spokojená a září si udrží chlapa.

No divné je to, že doma pomáhá o víkendu vysaje, vytře, pomůže s obědem...ale pak jako když mu přepne a má takovéhle řeči...připadá mi jako by mu někdo nasail brouka do havy...no celý víkend jsme o tom mluvili, střídavě se hádali ale výsledek ze včera večer je, že budem aspon naoko před jeho mamkou dělat že se kuchyni vyhýbá a je to moje starost....vlk se nažere a koza zůstane celá....nevim proč u něho v práci jsou ale takový slepice holky co tvrdí taky to, že se o muže starají ( nevím možná chtějí na mého přítele zapůsobit ). Doufám, že postupem času se domácí práce více zajedou a bude to brát jako samozřejmost a starost o náš byt a ne jen to, že mi pomáhá...

Vtedy jej musíš vychválit a říct mu, jak si ceníš jeho pomoci a že teď máte více času na nějaké volnočasové aktivity a kdeco. Vysávání a vytírání je přece typicky mužská práce a ty máš zatím čas něco dobrého navařit ( a u toho ti zbude spousta času i na sebe ) Akorát je potřeba to nějak takhle nastavit hned a ne až po letech, to už pak jde hůř. Je spousta žen, které ze začátku dělají první - poslední, jen aby ten jejich viděl "jak si dobře vybral" , to je možná případ kolegyň tvého přítele a pak jim to časem začne vadit. A ještě jsem neviděla chlapa, který by odešel tam, kde bude mít full servis - ale už jsem viděla, jak se původně nepraktický a šovinisticky naladěný chlap v novém vztahu proměnil na hotovou včelku domácí

Domluvila bych se s ním na tom, co považuje v domácnosti jako nejmenší zlo a to, ať dělá. nechce vařit? Ok, ale tak třeba utře prach nebo udělá záchod. Vztah je především o komunikaci, já bych to takhle rozhodně nenechala a určitě bych tohle téma znovu vyzvedla. Kor, když plánujete děti. to si myslí, že přes den budeš lítat kolem dětí, domácnosti a ještě pak kolem něj?
Bohužel jsem žila 4 roky s klukem, kterej sice nebyl jedináček, ale manýry jako jedináček měl. Jeho báječná maminka totiž nepracovala a dělala všechno za všechny. Takže v jejich domácnosti byli všichni tak zpohodlnělí a ona všechny obskakovala. Vařila kupříkladu 3 obědy, protože ten nejedl tohle, ten zas tamto. A ex tohle ode mě taky vyžadoval. Navíc jeho matka měla obsedantně kompulzivní poruchu evidentně a všechno muselo bejt precizní (například stejně vyrovnaný hrníčky ve skříni) a on to chtěl po mě taky. Měla jsem tehdy dvě práce, spoustu zálib a on chtěl po mně vše. Rozešli jsme se po pěti letech.

Pro mě by asi tahle vlastnost byla u přítele velký problém a nechtěla bych s takovým mužem být. Podle mě je důležité se o domácnost, péči o děti atd. podělit tak, aby oba partneři byli ve vztahu spokojeni. Což ve vašem případě nebude, protože podle tvého přítele to je tvoje práce a on to s tím když už, tak velkoryse pomůže (všimni si, že i ty tento obrat používáš). A navíc tak chce vychovávat i děti? Moji rodiče měli podobný model a já jako dcera jsem to vnímala jako velkou nespravedlnost.

Nepřijde mi, že by to byla taková katastrofa. Jako pozitivum vidím fakt, že ti přece jen s něčím pomůže. Nemyslím si, že by chlap musel dělat v domácnosti všechny práce. Já to po tom mém taky nevyžaduji. Navíc když ho pustím do kuchyně, tak výbuch, takže radši sama , ale zase jsme domluvení, že se mi bude starat o auto. Doma akorát vytírá. Ale když jsem třeba nemocná, tak klidně všechno převezme. Kamarádka zase bydlí na baráčku, a ta po svém muži nechce žádné domácí práce, protože on obstarává všechno na zahradě a kolem domu. Všichni spokojeni.
Tady je to vždycky závislé na tom, jak to ti chlapi mají naučené doma. Mám pocit, že většina maminek zadělává svým synáčkům v tomhle na problém, když jim poskytují full servis.
Je to o tom, jak si to prostě nastavíte. Pokud by chtěl všechen servis od tebe, tak, jak tady někdo psal, má vydělávat peníze a ty budeš doma a zajišťovat full servis. Zkusila bych se s nim domluvit na pracech, které mu nejsou proti chuti (vynášet koš, sklidit prádlo z balkonu, jednou týdně uvařit) a ty po něm vyžadovala. Je to o kompromisech. U dětí si to pak stejně nastavíš podle sebe....
Myslím, že to nebude u tebe tak tragické, mě vždycky vyléčí jeden díl Výměny manželek a hned se přesvědčím, jakého mám doma úžasného chlapa Na to se někdy podívej, jak tam bylo nedávno, že chlap musel mít desetkrát denně povysávano, vyleštěno a jeden drobek na zemi znamenal zrušení naplánovaného výletu celé rodiny....to je teprve psycho

Děkuju za názory, asi nejlépe to vystihla dadabus, je pravda že jsem asi nějak přestala s pochvalama, musím ho více motivovat. že nemůžeme od druhého jen něco očekávat, ale musíme chtít dělat věci protože chceme....jako že uklidím...vynesu koš...protože to tomu druhému udělá radost...snad zase naskočíme na správnou kolej, taky jsem mu řekla, že nechci být jako ženské ode mě z práce, které si jen stěžují jak jsou na všechno sami a jejich chlapi zapomenou i vyzvednout dítě ve školce.. Ono se mu to rozleží v hlavě a přestane mluvit takové hlouposti...které mu někdo našeptal, protože s tím dřív neměl takový problém a uklízel, protože je to přeci náš byt...tak občas krize bývají a zase přejdou

Moje zkušenost je, že velká část chlapů, kteří se v práci chlubí, jaký mají servis, doma makají jak mourovatí
Reaguji na Kaira25: Těžko se radí, ona ta dnešní doba tomu moc nepřidává. Jsme emancipované, chceme chodit do práce jako chlapi, ale jaksi jsme zapomněli říct těm chlapům, že domácnost taky nějaký čas zabere. A stejně vychováváme své syny. Přidám jen svoji zkušenost - léta jsem žila s klukem, který byl maminčin mazánek. Ne že by nepomáhal, ale jen když jsem ho požádala. Jednou jsem přijela domů z nějaké služebky a doma nebyl ani krajíc chleba, v bytě neuvěřitelný nepořádek. Bouchlo to ve mě, už jsem neměla sílu na náročné zaměstnání a k tomu domácnost. Nevadilo mi se starat o muže, ale ubíjel mě pocit, že se o něj starám JAKO O MALÉ DÍTĚ. Skončilo to rozchodem Takže moje rada - musíš si sama zhodnotit, co jsi a co nejsi schopná překousnout. A pokud chceš přístup svého partnera změnit, tak dřív než později. Hodně štěstí!

Z toho, co píšeš, mi přijde, že mu vlastně samotnému nevadí udělat nějakou tu práci, ale že mu až moc záleží na tom, jak ho vnímá jeho okolí. Možná do něj rejou, že je podpantoflák a jouda, když si to neumí doma zařídit a on není dostatečně sebevědomý na to, aby jim dal najevo, že to není jejich starost a že ve vaší domácnosti si nastavujete pravidla vy dva.

Bohužel jeho maminka mu předala určitý model, jak to má doma vypadat, a on tenhle model vyžaduje od tebe a má v plánu takhle dokonce vychovávat i vaše děti. Tohle jsou dost zásadní otázky a je třeba si je zavčasu vyjasnit. Zkus si s ním znovu v klidu promluvit - o tom, co od sebe navzájem očekáváte a zda je možný najít nějaký řešení, který by vyhovovalo oběma.

Presne tak!
žijem s priateľom 2 roky, nemá problém navariť , vyprať, povešať prádlo, povysávať, proste s ničím....všetko robíme ale tak prirodzene..ja varím, on myje nádobí, bez slova......on varí, umývam riad ja..... Ja vysávam, on vytíra a naopak...nikdy si nič nehovoríme, urob to a urob tamto, toto si nespravila.... jediné čo odmietam robiť je škrabanie zemiakov a kríjanie masa, to robí stále muž...je to divné, ale hnusí sa mi to