Nový život aneb Jak jste se dokázali osamostatnit od rodičů?

právě..toho bych se dožít nechtěla..a zase ta moje blbá hrdost by mi nedovolila si od něj nechat platit..možná by to ani neudělal..pokud bych se rozhodla žít s přítelem,asi by to nepřenesl přes srdce..svého tátu miluju,ale přece přítel je teď pro mě víc...

Lentilie
no jak se otec dozvěděl s kým chodím tak mi řekl že se s ním prostě rozejdu anebo vypadnu..mě naprosto vyrazil dech,takhle se nikdy nechoval a od te doby je vsechno spatne..samozrejme kdyz sem rekla ze se s nim nerozejdu tak že si jdu teda sbalit tak už zasáhl a máti furt brečela..bylo to strašný..tak sme toho nechali..bohužel za týden opět scéna a to už v horším kalibru ale se steným scénářem..to sem mu řekla,že se teda raději fakt sbalím a jdu..o půl jedné v noci hledal můj rodný list ať teda táhnu..pak vybuchnul..co že jako já si budu určovat,že odejdu..jestli prý odejdu,tak pro to,že mě vyhodí on,ale já sama ta neexistuje..když to po sobě čtu tak ho nepoznávám...

Přesně tak, u mne to bylo tak, že jsem potřebovala "dokopat"...prostě tě pořád něco pošťuchuje, ale jednou příjde něco, co tě z domu prostě vykopne...

Ale o vztahy bych se nebála....možná to s nima trochu otřese, ale časem se to urovná...pokud se jedná o rodiče a děti musí se stát něco opravdu zásadního, aby si nechali celý život pokazit tím, že je od sebe odtrhnou...

Měla bys žít tam, kde ti je dobře a nejsi ve stresu...a třeba tě i ocení...však počkej, jak budou hrdí až bude mít dcerka červený diplom (;

Jéé, tak to veliké gratulace!!! Já jsem dostala Bc. titul před Vánocemi a taky budu pokračovat až v říjnu...jen s tou hrdostí rodičů se to u nás jaksi nedostavilo a asi ani nedostaví ani od jednoho rodiče...ale nevadí, budu na sebe hrdá já sama, že jsem to zmákla

anget
no tak já bych zase nedala 100tis. ročně na školu a ze začátku by mě musel živit přítel, což jsem nechtěla, teď už se uživím sama, ale táta mi stejně posílá peníze na účet, řikala jsem mu, že už nemusí, ale nepřestal, tak už mu nic řikat nebudu..

zajímavé téma...mě bude letos 23...dva roky už žiju sama...zažila jsem hodně stěhování, naši se rozvedli když jsem byla v pubertě, takže jsem pak žila jen s maminou v pronájmu, moc jsme se sblížily, byla to nejlepší kamarádka...pak jsem si našla práci a přítele a odstěhovali jsme se do Pardubic...to bylo mé poprvé léto/2008...bylo to těžký, peněz málo, s přítelem to šlo do háje, tak jsem se po pár měsících odstěhovala znovu...a znovu...potom opět znovu....celou tu dobu mezi dalšími stěhováními jsem bydlela sama a bylo to celkem fajn....teď mám přítele, který je úžasný, vzal mě pod svá ochranná křídla a bydlíme spolu asi 4 měsíce...mamka se mi mezi tím odstěhovala na druhou stranu republiky...takže to občas bolí...je mi smutno...ale když se na to dívám zpětně, jsem ráda, že jsem z toho hnízdečka uletěla, hodně jsem se naučila, osamostatnila jsem se, jsem zvyklá všechno si zařídit sama, nespoléhám se na ostatní....finance jsou těžký, člověk přehodnotí priority, jako studentka jsem si kupovala botky, kosmetiku, sobotni večery v baru...to všechno teď odpadlo, protože jsou důležitější věci....když to shrnu, míň si užívám, víc přemýšlím o tom, za co jakou korunku utratím.byly chvíle, kdy na mě padly depky a bylo mi strašně smutno...
ale stojí to za to...postavit se na vlastní nohy..tím si jsem na 100% jistá

Lentilie
tak to také gratuluji tak to naprosto chápu, jak ti je a jak to zamrzí... já jsem celý život válčila s tátou, nikdy mě za nic nepochválil, všechno jsem dělala špatně a když už něco bylo dobře, tak místo pochvaly to řešil penězma.. teď poslední dobou je to konečně lepší, tak už tak snad zůstane..

doufám,že přítel najde práci ve městě kde studuju (mimochodem - olomouc,učitel na I.stupeň - kdyby jste někdo o něčem věděli .. už se něco rýsuje, tak doufám,že se na další školní rok už přestěhuje..a to,že s ním budu bydlet tam doma asi řeknu..sice sem zvědavá na reakce,asi to zas bude bomba..panebože..obdivuju vás všechny, které jste dokázali opustit domov a jít si za svým..tak já sem potom asi srab

Tak to už je fakt husté, jestli už dochází až k takovýmhle scénám, tak to už asi lepší nebude...Prosím tebe a co mu na tom partnerovi tak strašně vadí, podle popisu to vypadá, že on je tím hlavním problémem mezi vámi dvěma...

Tohle bohužel není pravda, ne všichni rodičové jsou rozumní a chápající

...no tak aspoň něco...od mého otce nedostávám ani pochvaly ani peníze ):

...zvládnul to každý...(až na pár jedinců co bydlí u maminky do čtyřiceti (: )...zvládneš to taky! (o;

anget
tak to jsem měla naprosto to samé...táta řekl, že buď se s ním rozejdu nebo ať mu nechám na stole klíče a táhnu, tak jsem šla a druhý den telefon ať se vrátím, jenže za týden znovu hádky a znovu vyhazov..no xkrát jsem se stěhovala a zase vracela, až jsem se jednou odstěhovala napořád...ale i tak, jsem třeba přijela na víkend domů a ještě v pátek večer jsem se s tátou strašně pohádala a jela v noci uřvaná do Prahy autem..máma pořád brečela, navíc se naši hádali mezi sebou..hrůza

...asi jo....asi máš bohužel pravdu....tak snad můžem jen doufat, že je jich co nejméně...a třeba to nejsou ti od anget...

ale co tak v poslední době řeším s kámoškama..v práci apod...tak snad neznám "normální" rodinu, která by měla vztahy OK...někdy to jsou příběhy, že člověk ani nevěří, že se to opravdu děje...

U mého partnera otec řešil jen vzdělání. Nezajímalo ho, jestli ho miluju a jsem s ním šťastná, jestli mě má rád a je na mě hodný, nezajímalo ho nic, kromě školy. "Má vysokou? Ne? Tak ať táhne, ten pro tebe není dobrej...". A když jsem se vzepřela, tak jsem pro otce byla děvka, co klesla hluboko pod svou úroveň, pošpinila a zostudila svou rodinu... No, chápete to?!

tak to bych taky ráda věděla,kdyby byl hajzl nebo nějaký gauner,feťák..tak neřeknu..ale je to slušný člověk..pracuje,pro mého otce ale asi nejpíš tím nejvíce neekonomickým způsobem-je učitel..mladý kluk,je mu 28, mě 19..všechno klape výborně,vím, co od života chci, takže to není chyba..otec mi není schopný říct co mu na něm vadí..možná je tu vada-přítel byl na protialkoholním..už je to ale v pořádku,úspěšně zvládá abstinovat a má novou chuť žít..je to postě bezvadný člověk, se kterým by si určitě sedl..naši ví,kdo to je,znají ho,protože já sem ho znala už z dřívějška...ale není mi do očí schopný říct,co mu na něm vadí...trdví,že ten detox ne..ale nec jineho mě bohužel nenapadá...

x7nina
nechápu, ale můžeme si podat ruce..