Oba zadaní

Taky jsem to zažila. Já zadaná, on zadaný, napřed jsme byli kamarádi, pak se konal víkend s partou na chatě, my dva jsme skončili v posteli a byla z toho strašně velká láska. On chtěl svůj vztah ukončit, já ne. Přesto jsem ho milovala, přesto on miloval mě. Tak jsme to spolu táhli zadaně cca 3 roky. Pak na to ten můj ofiko přítel přišel a rozešli jsme se. Jenomže s tím neofiko to paradoxně taky nějak skončilo, vyšumělo. On s tou svou pak nějaký čas ještě vydržel, ale pak to taky skončilo (ale nikdy se o nás nedozvěděla). Chtělo to čas, ale dnes už jsme zase kamarádi.

Ale vzpomínám na to strašně ráda. Nikdy bych ho nechtěla udělat oficiálním partnerem, nebyl to chlap na život, ale chvíle s ním byly naprosto úžasné, živočišné, vášnivé a fakt jsem cítila, že žiju a byla šťastná.

Zrovna něco podobného prožívám. Oba žijeme v dlouholetém manželství, děti na obou stranách a láska jako trám..je to nádherné, ale nevím, jak to skončí. Prozatím to stojí za to. Je to opravdu jen pro silné povahy.

Taky zažívám něco čemu sama nerozumím
Oba zadaní, ale né moc štastní.
Trávíme spolu dost času, zatím žádná pusu, ale jak dál.?

Něco podobného zažívám také. Já jsem nezadaná a on "možná" zadaný (to nevím jistě, ptz. sama jsem se ho nezeptala a on o přítelkyni se nezmínil, ale prý před rokem ji měl, tak já nevím - to jsem slyšela od známých, že ho s ní viděli)...Flirtujeme spolu a je vidět, že mu nejsem lhostejná, ale nedošlo zatím k ničemu, ani pusa nic... Nevím, pořád na něj musím myslet...Kdybych alespoň věděla jestli holku má nebo ne

olivia27
Ahojky taky jsem na tom uplně stejně včera jsme si vyjeli na pěkný výlet, flirtovali jsme spolu potom jsme si řekli že nám je spolu moc hezky, ale taky nic.
Sama nevím abych to pěkné mezi námi nepokazila, a že na něj myslím? no skoro každou minutu..

To je to nevím jak dlouho to takhle vydržím ...Já jsem prostě taková, že buď všechno nebo nic....

olivia27
Z mojí strany bych chtěla ale on nevíííí.
Sama jsem zvyklá co chci tak dostanu, ale v tomhle jsem uplně mimo
Sama nevím co mám dělat jestli bojovat nebo to nechat osudu.

Karolyn: Ale vzpomínám na to strašně ráda. Nikdy bych ho nechtěla udělat oficiálním partnerem, nebyl to chlap na život, ale chvíle s ním byly naprosto úžasné, živočišné, vášnivé a fakt jsem cítila, že žiju a byla šťastná.

Podobné také prožívám, ale já jsem svobodná, on ženatý... je z jiného města, nehrozí, že by se to provalilo, tak tím doufám nikomu neubližujeme, je to fér chlap,má rodinu o kterou se stará. Domu na stálo bych ho nechtěla...vyhovuje mi to takto, ikdyž se to může zdát pro někoho divné..

To já s ním tak daleko nejsem...bohužel .... Ale právě když se potkáme tak je fakt vidět, že lhostejná mu tedy nejsem a flirtuje, ale to je tak všechno...A já bych právě chtěla víc, ale nevím jak mu to naznačit, ptz. když ho budu uhánět tak třeba couvne jak to mají někteří chlapi v povaze, ale někteří jsou rádi když to "dobývání" vezme holka do svých rukou...No ale je pravda, že bych se alespoň dozvěděla jestli tu holku má nebo ne...

Na 100% s tímto souhlasím, není to ode mě hezké, ale je to tak...Já prostě potřebuju vědět na čem jsem...takhle pořád čekám jestli se třeba neozve a někam nevyrázíme, ale zatím nic. Nevím jestli s ním mám dál flirtovat a chovat se mile anebo ho vypustit...už mě to docela ubíjí ...

Omiridžan
Já jsem to zažila. V našem případě to dopadlo dobře a jsme už 2 roky spolu. Ale ty předchozí 3 roky byla fakt hrůza, děs a utrpení. Šílené emoce, láska, vzrušní, slzy, nervy a to všechno dokola. Už bych to zažít nechtěla. Považuji svého nynějšího partnera za životního a další vztah už neplánuji, ale kdyby náhodou, tak do zadaného bych nešla ani kdyby vypadal jak Brad Pitt!

lasye
Já zažívám něco podobného.Vlastě stejného.Má taky rodinu a stýkáme se jen přes den a ne každý den.A to mě trochu štve,protože mi je s ním dobřeVy máte na sebe víc času?Jste spolu třeba i večer,nebo taky jen přes den a pak odjede za manželkou?

Tomu se říká spravedlnost.
(Neber to osobně,jen jsem si půjčila tvou citaci.)

My jsme spolu když oba můžem a chcem teď až nějak moc často.
Sice nic nikdy nebylo ale ty chvilku jsou supr, večeře,obědy,cukrárny výlety no prostě hezké chvilky ale jak dál?

Je moc příjemný číst, že na této lodi není člověk sám. A i já prožívám to co hodně z vás. On má přítelkyni a malýho kluka, který jejich vztah drží. Zažívám s ním věci, o kterých jsem dřív jen četla, nebo si nechávala zdát. Je fakt, že je to nával na psychiku, ale asi to je daň za ten překrásný čas, když jsme spolu. Někdy si říkám, že mi to takhle vyhovuje, nemusím mu vařit, prát, uklízet, žehlit... ale pak, když se za ním zavřou dveře, já pak jdu spát a jsem v té ohromné posteli sama, slzám se člověk někdy neubrání. A já bych se i o něj ráda starala, vařila mu, prala mu trenky a sbírala po něm oblečení po bytě Ale bohužel. Snažím se to neřešit, ale citům člověk neporučí, proč já ho jen nepotkala dřív...

Masajka:
Napsala jsem ti SZ.