Od kolika let pomáhají děti v domácnosti?

Reaguji na Moňas:
Myslím,že většina z nás by bez mechanizace byla v ehmmm
Takže dnešním malým dětem bude stačit info jak který stroj zapnout a kde se případně prodává.

Umět uklidit, vysát, vytřít, vyprat prádlo v pračce a v ruce, umyt nádobí bez myčky, vyžehlit, uvařit pár zakládních jídel - to je podle mne minimální základ do života.

Reaguji na Siiri:
nežehlím /prostě nemám mačkavé oblečení /,neperu nic v ruce,nemyju ručně nádobí a to je rok 2013,až dnešní prckům bude dvacet,tak bude tolik mechanizace,že budou jen mačkat knoflíky.Tak jsem to myslela.
Uvařit dle receptu /internet obsahuje nepřeberné množství/zvládne i naprostý diletant.
Ale jasně,děti musí být vedené k udržování pořádku.

Reaguji na Tiakia: No tak takhle jo... Ale tak my třeba topíme dřevem a to se jaksi samo neudělá , myčku nechci, takže naše děti budou asi jako ze středověku

já taktéž poprvé a naposledy jsem žehlila, když jsem byla těhotná

Tohle prohlášení mi přijde trochu divné. Jak jsem psala, já se snažím syna zapojovat do pomoci v domácnosti od malička a rozhodně to není proto, že bych POTŘEBOVALA pomoct. Naopak, jeho pomoc je často taková, že mi tím práci spíš přidělá, což je vzhledem k jeho věku pochopitelné, ale prostě chci, aby byl zvyklý, že doma přiloží ruku k dílu, automaticky a bez přemlouvání, a rozhodně to nevnímám jako "nucení do domácích prací". Nechci, aby z něj jednou byl chlap, který je zvyklý, že za něj vždycky všechno dělala maminka a očekával to samé od své partnerky.

Reaguji na jana81:
Však on si zvykne netřeba to dramatizovat.
Dost času na naučení ve 12-15ti letech.Stačí dětem nedělat vyloženě služku.

Jo? No nevím, to je zrovna věk, ve kterém bych moc ochoty neočekávala (pokud na to nebyl dosud zvyklý), to by mě tak spíš poslal někam, si myslím.

moje řeč, jinak mne nikterak psychicky nepoznamenalo , že jsem v dětství nemusela za každou cenu pomáhat, jsem normální a moje dcery vyrůstají taky v normální nesobecké děti, které se samy s pomáhaním např. při vaření nabízejí ale samozřejmě každý si to v rodině nastaví jak chce, nikomu neberu jeho názor, u nás je to tak, že manžel má teď víc času a taky dost pomůže (na velkém nákupu jsem nebyla si tak 2 roky), takže nemůžu říct, že bych se přetrhla ..

Reaguji na jana81:
Neboj se nepošle tě někam pokud ho vychováš dobře.
Ono se nic nemá přehánět.Takový ten zlatý střed,kdy dítě je dítětem a stačí když vidí vzor.
Pokud se otec válí na gauči,tak synek má vzor a maminka i kdyby se přetrhla stejně jednou uslyší "táta se taky válí tak já hraju na pc a neotravuj".Snad bude pochopeno jak to myslím.

Reaguji na Tiakia: Jasně, já to chápu, však já to taky nemyslela tak, že budu syna nutit k tomu, aby povinně každou neděli vytíral podlahu a umýval okna a já nevím co všechno. Já se za celou dobu, co jsem žila s rodiči, doma taky dvakrát nepřetrhla. A když jsem začala bydlet ve vlastní domácnosti, všechno jsem začala dělat, protože jsem prostě musela. Jenže jsem ženská, u té se tak nějak víc automaticky předpokládá, že domácí práce jsou její job, že. U syna to prostě vnímám jako trochu důležitější, aby byl zvyklý občas něco udělat sám od sebe. Rozhodně to nedramatizuji, jen nechci, aby považoval za samozřejmost, že doma všechno dělá ženská. Ale tak v tátovi má naštěstí vzor celkem dobrý, což je samozřejmě taky důležité, to souhlasím.

Já možná chápu jak to bylo myšleno. Mám příbuzné na vesnici, a když jsem tam jako dítě trávila kus prázdnin, tak jsme jako pěti - šestileté děti opravdu dělali práce ne proto, abychom se naučili (no ano, možná o nějaký návyk taky šlo), ale hlavně proto, aby to bylo hotové.

A kdybych měla mluvit například o svém otci, tak tam on sice dělal, že je to jakoby "výchovné", ale pravda je, že taky hlavně potřeboval aby to bylo a sám není úplně praktický člověk, takže...

Myslím, že rozhodně není dobré, když ty děti by z toho měli mít pocit, že to mají dělat ony proto, že dospělí toho nejsou schopní.

Tak takhle ne, ale myslím, že moje děcko, který budu zapojovat do domácích prací, snad nebude mít nějaký poznamenání z toho, že veme jednou týdně do ruky prachovku

Reaguji na Moňas:
asi tak

Nepsala jsem nic o tom, že bychom z toho byli nějak poznamenaní