Partner hulí trávu (marihuanu)

Prosím, nejde zde o názor na marihuanu a její kouření, ale na to, jak má Buffy řešit svoji partnerskou situaci...

buffy
Pokud Ti to vysloveně vadí a neumíš si představit, že budeš partnerovo zatím občasné "bafání" tolerovat, radím se nad perspektivou takového vztahu vážně zamyslet. Dávání ultimát je podle mě bezpředmětné, rozhodnutí přestat musí vyjít z hlavy toho, kdo se s onou neřestí potýká. Tři měsíce neznamenají dlouhodobý vztah, ale naopak můžou být ideální čas ke zjištění, co Vás jako partnery k sobě poutá, čím se odlišujete, jaké nedostatky jeden na druhém pozorujete a co jste schopni navzájem tolerovat, v čem ochotni dělat kompromisy... a také, v čem ne. Ty tři měsíce můžeš brát jako takovou "zkušební" dobu a dál se rozhodnout, zda pokračovat.
eště k tomu můžu napsat, že mé dávné velké kamarádce se kvůli marihuaně rozpadl více než pětiletý vztah. Její přítel byl muzikant, pohyboval se v bohémském prostředí, začínal nevinně (jako většina), poté to prováděl tajně a došlo to tak daleko, že si pěstoval vlastní "gandžu" po celé zahradě..

Ahoj...tak bacha na to...chodila jsem 4 roky s klukem-hulil-nejdříve 3x týdně,po case kazdy den 3 speky....byl na me hnusnej kdyz nebyl zhulenej...poslal me i do ************* jsem se s nim...neslo to...tohle presně MARIHUANA dělá.....měl by přestat...drzim palce....

Rozesla

Znám hodně lidí, co kouří trávu jednou týdně a vypatlanci to nejsou. Kouří x let a nijak se to na nich neprojevuje.

Nevidím rozdíl mezi tím, jestli kouří trávu nebo pije večer alkohol. Pro mě je to to samé.

Já ano.. Zn. Po trávě jim totiž narozdíl od alkoholu není druhý den blbě
Mám stejný názor

Sláva, konečně někdo další!

Mně taky, ale asi je to tím, že kuřáků je hodně. Nejhorší mi přijdou holky typu lady, co jsou oháknutý od hlavy až patě drahýma značkama,ale smrdí jak vágus ze 4. cenový a to ani nemusí otevírat pusu.

A k tématu Buffy... jestli je po kouření trávy k nesnesení a nedá se s ním normálně mluvit, tak by se mi taky nelíbilo, kdybych chodil domu 3x týdně nalitej. Dělám mezi trávou a alkoholem rovnítko, ale někdo kouří tu trávu tak, že na něm ani nepoznáš, že je zhulenej. Kdežto když si dá někdo 8 piv, tak to poznáš. Znám lidi, kteří tu travku kouří míň a míň, čím jsou starší, prostě už neni čas a nálada (ani na pití), ale taky znám kluka, který z občasnýho kouření začal hulit denně, x špeků a přestává fungovat normálně, ač si to ještě asi ani neuvědomuje.

Tohle píšu hlavně pro Tatou:
Téma zapadlo, protože jsem neměla nervy sem psát. 2 dny před Vánocema (ano, den po založení tohoto tématu) jsme byli v hospodě s jeho kamarádama, pak jsme měli jít k němu a pohoda. Jenže to dopadlo tak, že on se tam s nima zhulil, mě ruply nervy a když šel na dalšího špeka, sbalila jsem se, něco na něj štěkla a zmizela. To jsem měla definitivně jasno, že THE END. Druhý den jsem mu přišla omlátit vánoční dárek o hlavu, a tak nějak se rozejít nebo se ho zeptat, jak to teda myslí, proč to udělal... Byla jsem tam někdy kolem 17h a hošan vstával, pařili až do rána, to mi taky dodalo!!! Rozcházeli jsme se asi 4 hodiny, oba brečeli, řikal, že to podělal, já řikala, že jsem byla hysterická... No scény jak z filmu. Ale v tu chvíli jsme se museli rozejít, mě by to zničilo. Moc jsme se milovali, ale vymizelo to - na tom jsme se shodli oba. A já mu řikala, že vztah sama táhnout nebudu, že se musí snažit, jestli chce MĚ. Jestli jenom chce NĚKOHO, tak to že zase nemam zájem já. Ale rozešli jsme se jako kamarádi, mrzelo by mi o jinak super člověka přijít definitivně. Doma mi pak došlo, že to je špatně, že mi chybí, stejně ho miluju... Psali jsme si celou noc přes Skype, hodně jsme toho ještě probrali a já už ho mohla s čistým svědomím "pustit".
O Vánocích byl u pryč u rodičů, občas napsal sms, jak se mam, co dělá on... A mě najednou bylo úplně fuk, jestli se zkouří x krát denně nebo vůbec.
Na Nový rok jsme šli na procházku, bylo hrozně hezky, oba jsme neměli co dělat a opice nás minula. Moc dobře jsme si popovídali, teda mluvila jsem spíš já o svých pocitech a co mi to naučilo. Pak k němu na čaj... Pomilovali jsme se. Bylo to fakt nádherný, tak něžně jsme se nelíbali ani poprvý. (Asi jsem magor, ale úplně jsem cítila nějakou jinou energii.)
Šel mi vyprovodit a povídá: "Se nám ten rozchod moc nepovedl, co?"
Nebudu to prodlužovat - jsme spolu dál a má to úplně jiný grády než předtím.
Ale co nesmim vynechat - byla jsem u jedný úžasný paní (nebudu zabíhat do podrobností, už takhle to je dost dlouhý), která mi hrozně pomohla. Díky ní mi docvaklo, že jsem na tu marjánu ŽÁRLILA. Tahala jsem si karty a ona lecos ví i "jen tak" a řekla mi, že on - ať je jakej chce, to má srovnaný, problém je ve mě. Chtěla jsem ho vlastnit, mít jen pro sebe... Má mi toho hodně naučit, ale nesmím uzavřít svoje srdce, to on vycítí a pak zlobí.
Je fakt, že od tý doby s marjánou vycházíme. Přestala jsem žárlit. A on jí vyhledává míň, protože já jsem přece lepší
Jeden večer jsme si o tom hodně dobře popovídali, docela jsem ho i pochopila. (tráva voní a něco dává, to cigára ne; proč by měla bejt horší než alkohol, když po něm jsou lidi agresivní...). On nepotřebuje mít "čistou hlavu", neni to neurochirurg. A upřímně, na alkohol a čokoládu (ke kterým se to dá přirovnat) jsem zase litá víc já a to mi nevyčítá.
Když jsem tohle probírala s kamarádkama, který ho znají, viděly ho, mluvily s ním... Žádný nepřišlo, že to je vyhulenec, ba naopak - zdá se milý, distingovaný, sympatický...
Na trávě mi teď u něj vadí jen to, že si může ničit plíce nebo tak.
Spíš to u mě vyvolalo zhnusení celou společností - těžko se hledá někdo, kdo nechlastá, nekouří, neni závislej na počítačovejch hrách, seznamkách, nakupování, kosmetice... (nic proti nikomu, každej žijem za sebe!!!). Prostě všichni máme něco, neodsuzujme jiný, že to mají jinak.
Nevim, jaký budeš náš vztah dál. To neví nikdo. Teď je to super, tak co řešit.
A já na sobě musím ještě hooodně pracovat

Buffy,
přeju ti, ať vám vztah vydrží! Mám kamarádku, která je s klukem, co hulí, přes 5 let. Ona si dřív taky občas dala, ale pak přestala a začalo jí to na něm vadit. Ale pak to přešla a teď to bere v pohodě a jsou oba spokojení. Ono totiž není hulení jako hulení. Jsou lidi, co bez hulení nemůžou být a jsou zhulení celý den na kaši a i jejich chování a zodpovědnost jde k nule a pak je skupina lidí, která si zahulí občas o víkendu nebo s kamarády, ale nepřehání to a dokáží se ovládat. Podle toho, co píšeš, tak si nemyslím, že by tvůj přítel měl s trávou problémy... A pokud to překousneš - cž jsi už vlastně udělala - tak se tím snad už nebudeš muset trápit

buffy
Pročetla jsem si celou diskuzi a ráda bych se s vámi podělila o svoji zkušenost. Je mi 21 s přítelem jsme už víc než 6let a troufám si říct, že nám to klape. Já jsem před 3 lety hulila taky, ne nějak extrémně, ale občas jsem si s klukama dala sklo nebo špeka. Odnaučila mě to až zkušenost s pudinkem z marihuany pokterém mě bylo tak 3dny totálně blbě to je ale jiná historka... Co se týče mě, hodněkrát jsme se kvůli trávě s partnerem hádali, vlastně jsme se hádali jen kvůli tomu.Jinak mezi námi žádné problémy nebyly.
On teď hulí tak 1do měsíce, ptž ví, že mně to vadí.Tak to omezil aspoň tak.Pokud jedeme na akci, tak mu to taky výjimečně dovolím. Není po tom agresivní jak po alkoholu. Za tu dobu, co hulí se to na něm nějak viditelně nepodepsalo a já vím, že pokud s ním chci být, tak tohle holt musím překousnout. On mi toho taky dost odpustil (nevěra a já vím, že kluka se kterým by mi bylo tak dobře a klapalo to už jen tak nenajdu...
Nevím, jestli je tohle ideální vztah ale nám to teď takhle vyhovuje a něměnila bych ho, ptž i po těch 6letech si pořád máme co říct, máme se rádi a nenudíme se spolu.
Takže teď je spíš na Tobě, jestli Ti on za to stojí, jestli to třeba dokáže omezit. Zákazy nic nevyřeší, to vím od sebe, akorát to bude dělat Tobě za zády.

Moje blízká kamarádka přišla po roce na to, že ten její šňupe...

Jinak jestliže člověk hulí občas, třeba jen na večírku, zkrátka ne pravidelně, tak si nemyslím, že by to bylo hrozné a mělo to na něho bůhvíjaký vliv..., ale pokud už teď hulí třikrát týdně..., je celkem hodně pravděpodobné, že se rozhulí ještě víc. Mám zkušenosti s hodně "kamarádama", kteří takhle "nevinně" začali a pak to hulili už jenom šmrncnutý s něčim víc a vylezli před klub třeba šestkrát za večer, nebo pak dokonce začli šňupat, či si píchat , teď nevím, jak na tom jsou, já se s takovými lidmi totiž stýkat nechtěla...

3x týdně je dost, kdyby hulil třeba v kuse týden a pak pár měsíců nic, tak to je na pohodu, ale 3x týdně pravidelně to je fakt moc.

pro buffy a všechny ostatní které si myslí že tráva je ok nebo jim někdo nakukal že na trávu žárlí
Vážené slečny, marihuana = droga = nesvědomitost, lehkovážnost, nevyzrálost

Asi jsme si všichni něco vyzkoušeli když nám bylo těch 15,16 .. možná některým z vás ještě je..
V té době jsme všichni dělali voloviny a tak nějak "se to omlouvá" a patří to k dospívání. Nebudu tu psát historky o tom jak jsem 3 roky chodila s klukem co hulil, o tom jak jsem mu slepě věřila na začátku a o tom jak mě neuvěřitelně dokázal manipulovat a tahat ze mě prachy, když prostě všechny lehkovážně utratil za "kdovíco" Tomu člověku bylo přes 20. To znamená "po pubertě" a v té době už je jakékoli pravidelné užívání jakýchkoli drog(3x týdně jak píšeš) je to závislost.
Dovoluju si říct že tráva je ze všeho nejhorší protože závislost neni tak vidět ani cítit, je spíše psychická.
Zeptejte se samy sebe, zda byste chtěli hulícího člověka pro vaše dítě? Člověka který vám jeden den něco řekne a druhý den si to nepamatuje? Díky bohu mám to za sebou a vy si to zřejmě budete muset taky vyzkoušet než to poznáte a pochopíte. Mě by před 4mi lety takováhle diskuze přišla směšná.. On? Můj úžasnej ALeš? Ne ten mě miluje a já jeho! Je úžasnej a změní se.... Velký kulový! Nezmění!
Holky je tisíce jinejch normálních kluků co nehulej, tak se na tyhle magory vykašlete a nechte je tam kde jste je našly , jinak vás stáhnou kde dnu taky a nebo prostě jen ztratíte pár let svýho života v boji proti jeho drogám místo toho abyste s jiným jinde mohli být normální rodina.

zažila jsem tohle po 10ti letém manželství a další tři roky peklo na zemi, pro mě už nikdy víc. Je to droga jako každá jiná a její tolerance ve společnosti je pro mě nepochopitelná. Je fakt že jí tolerujou nejvíc ty co sami smažej a tomu se divit nemůžem...můj byl tak "schopnej" s tím přestat a byl na trávě tak "nezávislej", že si jí schovával v autě, v garáži v kapsách nenošenýho oblečení a utratil co se dalo, já byla netolerantní a nemožná,pochopení hledal u stejně "free"slečen, pozor na feťáky udělaj pro drogu cokoli...trvalo mi než jsem si přiznala že z mého dokonalého muže je smažka a kdo ho znal ještě dneska to nechápe....nejnebezpečnějš mi příjde, když nekdo říká že občas to nevadí, muj taky začal občas

Lylu
ale zase si nemyslím, že každej kdo si občas dá (jak jsem psala třeba 5x do roka), že je nenapravitelnej a osobně by mi ani otec kterej se párkrát do roka zhulí nevadil, na toto máš názor taky tak radikální? A z takto ,,víkendového,, hulení se opravdu častější nestaně, já to tak provozuju už 7 let a má to tak většina známých.

Lylu
Ok, vždyť jo, proto jsem to řešila.
Ale psala jsem tam (a to platí stále): Nevidět to = nepoznám to. Chci říct, že nezapomíná, netahá ze mě peníze, není vysmátej... A jestli to je pro jeho vnitřní pocit, tak co? V tomhle hnusným světě je každá chvíle radosti dobrá, no ne?
Podívej, znám lidi, kteří když se chtějí uvolnit, sáhnou po láhvi...
Znám slečny, které váží 100 kg a neodpustí si čokoládu, kolu, laté, zmrzlinu...
Znám holky, který se těší, až si koupí další LV kabelku.
Všechno to je svým způsobem závislost, stojí to peníze a někdy to může i obtěžovat okolí. A přesto na tyhle lidi nekoukáme přes prsty, nebo jo?
Můj pohled na věc se změnil, no.
Nechtěla bych muže workoholika, co na mě má čas 2h za týden; děvkaře, metrosexuála, kterej běží ze solárka ke kadeřníkovi atd. Ale určitě jsou holky, který takový kluky mají, já to nechápu, ale nerozmlouvám jim to.
Peace

jolyk
Díky za příspěvek, koukám, že jsem nebyla výjimkou...
Na přítelovo obranu: doma nehulí, hulí u kamaráda nebo na akcích.
Kdybych s ním nechtěla být, nejsem, věř mi. Když mi něco vadí, řešim to, někdy až moc radikálně. A sama být taky umím, vlastně jsem se dlouho bránila, aby mi sbalil
Ale máš pravdu v tom, že o tak fajn chlapa přijít nechci, je to fakt můj ideál (zodpovědnej, , tolerantní k mým chybám, citlivej, dospělej). Víš, když vidim kamarádky, jak si jejich chlapi koupí za vejplatu letadýlko, novej telefon nebo jedou na lyže bez nich, řikam si zlatý hulení (když je jinak vypráno, naveřeno, účtenky zaplacený a já mam čaj a pohlazení, když přijdu).