Podzimní deprese - pocit samoty

To je mi sice líto, ale vlastně nechápu, s čím chceš poradit .. Ne, že by to bylo zbytečnější téma než milion jiných, ale s chvilkovou špatnou náladou ti stejně asi nikdo tady nepomůže.

Jak jsem to po sobě četla taky jsem přišla na to, že jsem chrlila a nepřemýšlela No mějde o to, že se mi ti "kamarádi" třeba 2 měsíce neozvali a mazali mi med kolem pusy že příště určitě někam zajdeme a jde mi o to na ně nebýt naštvaná, přece jen jsou to kamarádi xlet ale mě to uplně otrávilo ale nechci zase nafouknout pusu a dělat uraženou

Na všechno tohle znám jediný lék: hodit to za hlavu nemyslet na to, neřešit to.

to se snažím, jenže dneska jsem si napsala status na Facebooku ve smyslu "poslední den volna" a oni mě hned psali že teda zítra někam musíme a že teda měli moc práce přez léto proto nepsali a já mám fakt chuť je poslat do příslušných míst

Reaguji na Nympha:

Když mě nic nebaví, všechno je na nic - tak si pustím TV, jsem na PC, či si rovnám věci, anebo se na všechno uplně vykašlu a jdu spát.

Ale zároveň vím, že zítra to bude lepší, či za dva dny,ale prostě bude... Jen ty dny, kdy fakt mám pocity na nic, tak bych nejraději na ně zapoměla.

Přesně tak! Já to taky vim, že deprese bude fuč ale nejsem si jistá za jak dlouho bude všechno ok s kamarádama protože mě to dost zklamalo ten jejich přístup

Reaguji na Nympha:
Bude a brzo, však si sama říkala, že zítra jedeš do jiného města. Už jen ta cesta tě rozptýlí. A kamarádky? To je těžký. Hodněkrát jsem se už poučila, že nej kamarádka pro sebe jsem sama sebou a na ostatní lidi se nedá spoléhat. Je to smutný,ale realita. V životě jsme tu každý sám za sebe.

Ono k tomu, aby člověk měl depku, tak stačí, že je tak hnusně a už to lepší nebude...

Taky fakt! Ale člověk nechce být furt sám a vědět že jaksi nemá s kým jít na kafe atd

To jo, to počasí je šílené

Já bych měla za sebe radost, že jsem se (ač pozdě, ale lepší než později) zbavila falešných přátel a těšila se do nového prostředí. Tak nějak to mám teď já. Ve škole se se mnou nikdo moc nebaví, protože jsem úmyslně přestala chodit po večerech ven a nemáme si teď vlastně s bývalou partou co říct a ani mě to nemrzí, protože vím, že kdybych s nimi začala znovu obrážet párty, tak jsem zase v "kurzu". Tím chci říct, že život se může změnit ze dne na den, ale zítra můžeš uvidět, uslyšet, přečíst nebo potkat někoho zajímavého a budeš si říkat bože, proč jsem včera marnila čas sebelítostí...Kup si šampáňo a večer to oslav u nějaké osvědčené komedie

Když to na mně takhle padne, tak si vlezu do horké vany, zapálím si nějakou voňavou svíčku, dám si masku a hýčkám tělo, k tomu si vezmu nějaký časopis, anebo jen tak přemýšlím nad příjemnými nenáročnými věcmi. Třeba plánuju, co si koupím, jak se nechám ostíhat, obarvit, kam pojedu, co tam budu dělat, atd. Bez ohledu na to, jestli to potom udělám nebo ne, prostě si zakážu černé těžké myšlenky. Ty máš jedinečnou příležitost malovat si, jak to bude v novém městě.

Reaguji na Nympha: přátelé i opravdové kamarády opravdu poznáš až když ti je ouvej. A stačí už jen to, že máš depku. Zda, když jim to řekneš, se najde někdo, kdo prostě pro tebe udělá to, že s tebou půjde ven, než aby třeba sedel u TV.

A jsou i horší situace, co prověří až ty pravý lidi. Tys to zjistila u depky. Třeba najdeš lepší, co za to fakt stojí

[reaguji]tyweee[/reagujiUplně s tebou souhlasím. Znám to dobře. taky je dobře si udělat radost, tím, že si koupíš něco, stačí maličkost, ale taková, z které budeš mít alespon malinkou radost. Zase bude líp. Mně bude zase chybět sluníčko. Nějak to bláznivé, letošní leto rychle uteklo.

Hm, tak to máš dobrý, že se tak cítíš jen teď. Já skoro pořád. Prostě moc přátel nemám...Kamarádky snad vůbec, kamarádů pár, dokud mě nezačnou balit, ale přátelský vztah, který bych si přála, jsem asi od 3.třídy ZŠ nenašla. Buď narážím na lidi falešné a nafoukané nebo když si myslím, že jsou fajn, nevšímají si oni mě. Výjimečně když mám na něco čas, jsem fakt unavená a sedím s přítelem u televize. Televize mi pomáhá odhánět chmurné myšlenky. Chodím taky na kurzy latinsko-amerických tanců pro ženy, bříšní nebo cardio dance a tam mám aspoň na těch pár minut pocit, že se se mnou baví "kamarádky".

No dneska jsem tomu dala korunu, přijedu do školy, na kolej, natěšená na prahu a najednou si uvědomuju že jsem se na školu asi přecenila (je dost těžká), že se mi tu jako ve měště nelíbí, jsem sama na pokoji, je tu zima, nudim se, chybi mi (hrozně moc) mladší sourozenec, ani jsem nezačala vyuku a už bych přestupovala na lehci školu ktera je 50km od domova... styska se mi hrozně a váhám zda jsem si blbě nevybrala...