Poprvé u gynekologa

Je mi 16 a nějak se nemůžu rozhoupat tam zajít .. možná je to komplex z nadváhy ( ať se snažím jak se snažím nemůžu zhubnout ) Kámoška tam teď jde a mě přijde blbý že sem tam eště nebyla . musím tam jít teď ? ? nebo můžu počkat ?

Ježišku tak z toho mám snad největší strach ! být nahá jen "dole " mi příjde strašný al být nahá celá bez trička a podprsenky ?noční můra .. hodně váhám zda se už v 16 letech poprvé objednat či ne ... chtěla bych antikoncepci

Také se přidávám k těm, které mají špatnou zkušenost s gynekoložkama. Byla jsem tam poprvé v 16 letech, jelikož jsem měla velmi nepravidelnou menstruaci a zhruba půl roku jsem to nedostala. Doktorka se sestrou byly velmi nepříjemné. Hodně dělalo taky to, že se mnou jednaly jako s šestiletým dítětem. Doprovázela mě tam tehdy mamka, brala jsem jako samozřejmost, že na mě počká v čekárně, ale to jsem se teda spletla. Doktorka řekla, aby šla se mnou dovnitř. A mít při vyšetření u sebe mamku, která to vše vidí..no opravdu skvělý pocit. Navíc skoro všechny otázky směřovala na ni. To mamky se ptala, proč jsem tam, jak pravidelné to mám apod. Samotné vyšetřování bylo taky strašné, už si přesně nepamatuju, čím mě vyšetřovala, trochu mě teď zmátlo, když holky psaly, že byly panny, tak je vyšetřovali přes konečník. Já jsem byla taky panna, ale živě si pamatuju, že jsem byla vyšetřovaná normálně nebo možná se jednalo jen o nějaký výtěr, nevím jistě. Ale najednou se otočila a začala se při tom vykecávat se sestrou a ani se nedívala, co pořádně dělá. Když mě vyšetřovala tak hrubě, bolelo to a já jsem vyjekla bolestí. Ona mě okřikla: To tě nemůže bolet! Dále pak vše vysvětlovala pouze mamce, se mnou se prostě absolutně nebavila, jako by se mě to netýkalo. Po této zkušenosti jsem hezky dlouho na gynekologii nebyla. Ale kolem 20 jsem potřebovala antikoncepci, takže jsem šla ke gynekologovi a ten je opravdu výborný, jsem u něj dodnes. Je opatrný a pečlivý. Gynekolog muž mi tedy přijde mnohem lepší.

Jen jsem ještě chtěla dodat, že si neumím představit, že bych k doktorovi vstoupila dole úplně nahá, přece jenom než dojde k vyšetření, nějakou dobu se bavíme atd..a být přitom nahá, to bych nezvládla. Pokaždé si beru sukni, takže si v kabince jen sundám kalhotky, ale sukni si nechám. Takže pak jen při samotném vyšetření sukni zvednu a hotovo. Myslím si, že tohle byla pro mě opravdu cenná rada, kterou mi někdo před prvním vyšetření řekl.

Reaguji na MarianaK:

Nezlob se, ale ta doktorka byla s prominutím *****.. Je mi líto že máš takový zážitek. Tvou mamku měla na dobu vyšetření poslat na chodbu - je to úplně běžná věc - a pak se měla bavit taky s tebou - v 16 přece nejsi malé dítě.. Opravdu zírám, čeho jsou někteří doktoři schopní. Mám pocit, že se vyžívají v ponižování pacientů a to by ještě chtěli pořád dostávat přidáno

To byla, měla jsem smůlu, že jsem natrefila zrovna na takovou. Na dlouhou dobu mě to pak odradilo chodit k jakémukoliv doktorovi. Ale naštěstí existujou i dobří doktoři - příjemní, vstřícní, kteří vše vysvětlí a nejednají s člověkem jako s kusem hadru, ale chce to hledat

Teda holky, když tady čtu vaše příběhy, běhá mi mráz po zádech! Já jsem šla poprvé na gyndu v 16 letech kvůli antikoncepci. Objednávala mě mamka a taky tam šla se mnou, teda jenom do čekárny! Neumím si představit, že by šla dovnitř se mnou! To bych se propadla hanbou nebo bych spíš doktorce řekla, že nechci, aby tam se mnou šla.
Ani jsem nikdy nezažila, že by byla hrubá, ale mám kamarádky, co chodí k doktorovi - gynekologovi, kterej je sprostej a hrubej a po vyšetření kolikrát krvácí.
Jediný, co mi teda na mý gynekoložce vadí je její sestra! To je taková pipina, že jí není rovno! Vždycky, když jsem tam volala, abych se objednala, tak dělala, že nerozumí, byla nepříjemná, no slepice! Ale testy mi dělala jen při první prohlídce, pak už ne.

Tak si začínám myslet, že nejsem normální. Na gynekologii chodím od 15 let na preventivní prohlídky, ne, že bych mě tam dostal gynekologický problém nebo potřeba antikoncepce. Zdraví je dost podstatné, a tak si chci být jistá, že pokud by něco nebylo v pořádku, moje lékařka by to zachytila hned v počátcích a zahájila by léčbu.

Vlastně se na každou návštěvu docela těším, mám štěstí na výbornou a příjemnou paní doktorku - do ordinace sestřička nikdy nevstoupí, protože má svoji vlastní "úřadovnu" a po každé prohlídce si můžu říct, že je všechno ok, protože je opravdu poctivá. Jak jste se ptaly - i když provádím samovyšetření prsou, pro jistotu mi je prohmatává i ona.

Jinak je mi úplně fuk, jestli je mým gynekologem muž nebo žena - pro ně je to denní chleba, takže není důvod se cítit trapně. Navíc jsme všechny více-méně stejné, takže žádné překvapení je nečeká.

Já byla vyklepaná jak ratlík. Doktorka se mi vyloženě vysmála přitom nic hrozného. Ostatně stejně jako většina holek chodím na gynekologii jen když je to hodně nutné

na úplně první prohlídce jsem byla ve 13 v nemocnici když mě tam táta dovezl s hroznými bolestmi břicha......tátu jsem samozřejmě nechala venku....doktor mi neudělal výtěr nic akorát mě prohlédl tou kovovou věcí i když jsem byla ještě panna.....byl hroznej jednal se mnou jak s malým frackem a měl blbé řeči......potom jsem vtěch samých letech šla k panu doktoru Sisrovi a nemůžu vynachválit......všechno mi vysvětlí,nikdy jsem ho nezažila s blbou náladou.... i když je mi vyšetření nepříjemné docela se tam těším

Reaguji na silvaaa:
Ty evidentě hodně vystresovaná jsi, ale gynekolog za to asi nemůže... Jaký roztahování a ukazování se? Lékař je prostě lékař. Je to jako kdybys řekla, že při zkoušce nebudeš s učitelem rozebírat utčitá témata, protože je to muž a mohl by to brát jinak, než zamýšlíš... A o ukazování čehokoliv na potkání tu fakt není řeč. Předpokládám, že kromě tebe to tak nikdo nedělá.

měla by ses vážit asama sebe, chodit k doktorovi je úpně stejné jako chodit k cizímu chlapovi, je to prasárna, žena rozumí nejvíce ženě, chlap je poořád chlap a studium gynekoligie ještě nikdy nezbavila sexuální vnímavosti pohlavního pudu žádného chlapa, svlékat se před ním je nepřirozené, neznásilnuj svůj stud, stud je v pořádku a jakýsi obranný proces zdravého rozumu, jedině gynekoložku, doktorku, měj se..

já bych teda k chlapovi nešla ani náhodou. Představa, že se tam svléknu celá a roztahuju mu tam nohy, to vážně ne Doktoři nejsou žádné nadpřirozené, éterické, bezpohlavní bytosti, jsou to „od přírody“ obyčejní lidé. Studium medicíny nebo speciálně gynekologie ještě nikoho nezbavilo sexuální vnímavosti, pohlavního pudu. Neudělalo z žádného muže či chlapa eunucha. Stejně tak u žen. Nelze tedy vůbec přijmout, akceptovat či věřit, že doktor má, jak oni říkají, „neosobní“ přístup k pacientovi (z reálně biologického a psychologického hlediska je takové tvrzení nesmysl. přetvářka a lež, klamání druhých i sebe sama) a je jisté, že si „na své" přijde. Jinak řečeno: Kdyby stěny ordinací (ambulancí) mohly nebo uměly mluvit