Pořád dělám opačná-špatná rozhodnutí, kterých potom lituji

Holky, pořád se mi stává, že dělám dokola a dokola opačná a špatná rozhodnutí, než jsem původně chtěla...vždycky se pro něco rozhodnu a na poslední chvíli zvolím vždy druhou možnost, která se ukáže být jako ta špatná. Jsou to třeba jen nepatrné detaily běžně v životě ale pak třeba i takové ty větší..jako třeba volba školy. Teď o září nastupuji již na druhou vejšku a nemám vůbec chuť tam nastoupit a lituji, že jsem si nevybrala tu první...začalo to asi takle..před rokem jsem odmaturovala a podala si přihlášky na tlumočnictví a studium jazyků-angličtiny a ruštiny...dostala jsem se všude kam jsem se hlásila, bohužel jsem si pořádně neprostudovala studijní plány a šla samozřejmě na tu nejprestižnější školu kam jsem se dostala, jenže to se pak ukázalo jako špatné rozhodnutí. V jazicích jsem nebyla taková hvězda jak jsem si myslela, byla jsem oproti ostatním o úroveň niž, nezvládala jsem ani domácí úlohy natož zkouškové a já začala litovat, proč jsem si pořádně nenastudovala studijní plány a nezvolila nějakou "lehčí" variantu škol, na které jsem se loni dostala..no dopadlo to tak, že jsem skončila už po prvnim semestru...prostě jsem nezvládala....protože mám jako střední vystudovanou obchodní akademii,tak jsem po poradě s mojí bejvalou studijní poradkyní zkusila na druhý pokus Ekonomky...nechtěla jsem už volit ani tu nejprestižnější, proto moje přání bylo dostat se na ČZU do Prahy kam jsem se taky dostala...jenže teď přijde ten kámen úrazu-dostala jsem se i do Brna...to jsem ale úplně vypustila, protože jsem byla šťastná, že se mi splnil sen a já se dostala tam kam sem chtěla...ale najednou mě moje nejelepší kamarádka začala přesvědčovat, ať jdu sní do Brna( dostala se tam na ten stejný obor co já), že to bude skvělé, budem tam dvě, zařídíme si spolu bydlení, budem si tam užívat skvělej studentskej život a budem se mít fajn..no co si myslíte? Přemluvila mě...já pak odjela na měsíc do zahraničí...mezitím byl zápis, na který šli za mě naši a tím mě zapsali do Brna a Pražský zápis už tedy vynechali...zatímco já jsem byla v zahraničí, nám moji rodiče zajistili skvělé bydlení v Brně a zařídili nám tam takřka všechno (podotýkám, že kamarádka pro to nehla ani prstem)......no a když jsem se vrátila na začátku srpna ze zahraničí celá natěšená až začnu fajnový studentský život s kámoškou v Brně, tak kamarádka mi jen suše po telefonu smskou oznámila, že se omlouvá,ale že se rozhodla, že nastoupí do Prahy na školu, kam se už zapsala, zatímco já byla pryč....v tu chvíli jsem myslela, že se ve mě krve nedořežou...byla a jsem stále na sebe naštvaná, že jsem se nechala přemluvit a nalákat..nakonec z toho vzešlo to, že jdu na školu na kterou se mi vůbec nechce, jdu do neznámýho města bez žádných přátel, nevím jak teď budu platit celý nájem, který jsem měla mít na půl s kamarádkou a celkově strašně lituji, že jsem si nestála za svým a nešla si do té Prahy.....ale takle je to bohužel pořád... pro něco se rozhodnu a nakonec na poslední chvíli změním názor, kterého potom lituji zrovna teď bych si tak strašně přála vrátit čas a jít na můj milovaný Suchdol,kam jsem se tak těšila