Postoj lidí k velkým psům

Přesně tak...

Spíš mě vytáčí nezodpovědní pejskaři, kteří nechávají po svých psech bobky, mají je volně (pes samozřejmě neposlouchá) a nebo se za mnou hrnou, ať se naši pejsci kamarádi. Což mí psi zrovna nechtějí, ne tak, jak si ten páníček představuje

Přesně... já mám psy celkem ráda, ale nesnáším, když běhají volně - majitelé si je často začnou volat, až když je pes u nás, očmuchává nám ruce, opírá se o nás tlapama - já to to prostě nestojím, nevím, co to je za psa, tak úzký kontakt prostě nechci. Pes často nesposlouchá, takže majitel na psa jenom bezmocně ječí, pak si pro něj musí dojít a odtáhnout za vodítko.. A samozřejmě, čím větší pes, tím víc se člověk lekne - přeci jen je rozdíl, když rafne malý ratlík a když se zakousne pitbull Takže takhle to je u nás. Bydlím na okraji menšího města, kam právě pejskaři často chodí venčit, takže se s tím setkávám docela často. ¨

Přesně tak, ne každý má rád psy, někdo se bojí... nevím, proč by po světě měli chodit jenom milovníci zvířat

Já teda ještě jako pejskař nemám ráda, když se na mé psy bez zeptání někdo vrhá, si je pohladit. Nebo když mi na psy někdo kolemjdoucí mlaská a píská To raději ať jen blbě koukají

mám ráda velké psy, ale mám jorka na ulici nemám problém s velkými psy, pokud jsou na vodítku a vidím, že páneček vede psa a ne pes pánečka. nesnáším, když jdu po ulici ať už sama nebo se psem a majitelé velkých plemen (ale jako fakt velkých, ne větších než můj pes, ptž to jsou snad všichni kromě čivav) je nechají lítat bez vodítka a pohodička, protože jejich pes je přece vychovanej a nevadí mu malá plemena, to mě fakt nezajímá a vadí mi to

Mám labradora a bydlím na malém městě a na procházky chodíme do lesa. Ano, někteří lidé koukají opravdu divně, ale mě je to celkem jedno. Malá je vychovaná, když vidím, že někdo jde, tak jí přivolám k noze a hlídám, pokud jde malé dítě nebo jiný pes, tak jde na vodítko. Nevidím v tom problém. U nás je vyhláška, že pes smí být na volno, pokud je ovladatelný. Dnes jsme šli pochoďák, co se u nás organizuje, většinu času šla na volno u nás, lidí si nevšímá a nikdo s tím neměl problém.

Nikdy jsem ze psů strach neměla. Před cca 6ti lety mě pokousal dobrman. Od tý doby když vidím většího psa na volno, tak lezu pomalu na strom, sevře se mi žaludek, začnou se mi klepat ruce..Ostatním jsem pro smích. Sama bych to ráda vyřešila, ale zatím to nejde. Takže já bych taky patřila mezi ty, co se blbě dívají. Doma máme maltezáčka, přítel má labradora - to mi problém nedělá. Známí mají např. ridgebacky - když je poznám, nemám problém, ale ze psa, kterýho neznám lezu opravdu na strom. PS: majitel dobrmana mi tvrdil, že sám neví co se stalo, že pes jinak poslouchá..

Já se bojím i jezevčíka Ale pokud vidím, že pán svýho psa zvládá, tak je to v pohodě..

To, jak je pes, kterého potkám, velký, neřeším. Nevím proč, ale velký respekt ve mně budí psi s krátkou srstí. Ti dlouhosrstí na mě, bez ohledu na velikost, naopak dělají dojem, že jsou neškodní. Také mě neděsí třeba vlkodavi, jsou vysocí a štíhlí, to se spíš raději uctivě vyhnu polovičnímu psovi s podsaditou postavou. V každém případě si ale uvědomuji, že tlamu plnou zubů mají všichni psi, takže byť mám psy ráda, odstup si držím od každého psa, kterého neznám.

Volně pobíhající psy tedy rozhodně nemusím, obvzlášť vidím-li psa a pán nikde (i když lze předpokládat, že nebude daleko). Nemám ráda tu chvilku napětí, kdy ještě nevím, zda ten pes, co se ke mně blíží, se chce pozdravit, pohrát si, sežrat mě nebo kolem mne jen bez povšimnutí proběhnout.

Špatný zážitek s volně pobíhajícím psem naštěstí zatím nemám, pamatuji akorát útok nějakého voříška na moji nohavici (přítel mě ubránil, psa odkopl) a jednou na mě skočilo štěně, které si chtělo hrát a potrhalo mi tlapama punčochy (zrovna se mi to moc nehodilo, byla jsem na cestě na jakousi formální událost).

Hm, jako já se ani nedivím, že se většina lidí bojí, problém není ve velikosti psa, ale v blbosti páníčka, bohužel obvykle v přímé úměře....

Spíš mi vadí to, co už tady bylo zmiňováno - jak absolutně vyšilují rodiče malých dětí. Děti se mají naučit, jak se psem zacházet a ne, že pes je velký a zlý a tečka. Přesně z tohoto důvodu jsem se do více než 20 let psů strašně bála, pak jsem si koupila vlastního a už se nebojím .
Nechápu, co je za problém vysvětlit, že na cizího psa se bez dovolení nešehá a i po dovolení se mu nepíchá do očí a podobně...

Jinak mám velkého psa (viz avatar)...

No prostě někdo se asi psů bojí. Popravdě já sama si taky dám zvláště na větší psy bacha a když nemusím, zase nějak blízko nich neprocházím. Že je pes "hodnej a poslušnej a umí pac na povel" jaksi ten pes nemá napsaný na čele. A třeba moje kamarádka už takhle měla jednoho zakouslýho v nohavici, asi šla moc "blízko"

Jinak já mám vlčáka, je teda větší než tvoje ohařka, teď na zimu je i dost "udělaná" a v životě jsem se nesetkala s tím, že by lidi divně koukali. Spíš jsem už zvyklá na obdivné výkřiky, jak je nádherná apod. A sama se divím, já ji totiž prostě nevolám, když potkám v lese nějakého člověka, a můj pes je zvyklý k člověku opatrně přijít a z dálky zavětřit - očichat si ho Takže čekám, kdy někdo vyděšeně pohrozí "zavolejte si toho psáá".

Jen tak pro zajímavost o blbosti majitele:
Strýc vyprávěl, jak jel na ryby a vybral si špatný počasí. Najednou se rozpršelo, tak si stoupl pod starej most a čekal, dokud to nepřejde. Najednou prý k němu běží pitbull, tak začal křičet : ,,Zavolejte si toho psa!" a nikde nikdo. Takhle to zkusil prý asi třikrát a pořád nic. Až nakonec zařval : ,,Zavolejte si toho psa, nebo ho zastřelím!", páníček si pro něj najednou přiběhl...

Ne vše, co je nasvalené a krátkosrsté je pitbul. Spousta lidí nerozezná pitbula, amstafa, stafbula a bulíka. Vzhledem k tomu, že máme doma pitbulku, tak jsem na to trochu citlivá a na ty hlouposti z TV taky. Chápu respekt z těchto plemen, ale agresivní vážně nejsou. Ale nebráním se tomu, aby jejich majitelé skládali nějaké psychotesty, protože o takové psy mají zájem často dost vymaštění jedinci, kteří si tím honí své ego

My máme rotwaillere psa. Je to pes mazel. Ale ikdyž bydlíme na vesnici a jdeme na procházku na louku, či do lesa vždy má vodítko. Sice stopařské tzn. 10 metrové.Proč bych měla zbytečně stresovat náhodné houbaře?Pes má volnosti dost. Když jdeme do města vždy má náhubek a krátké vodítko!Náhubek, vodítko by měli mít VŠICHNI psi bez vyjímky!Pak by se nestávali situace, kdy se servou psi na ulici a oba majitelé tvrdí, že ten jejich je strašně hodný a že to nikdy neudělal.Nemluvím o obtěžování cicích lidí. Miluji psi, ale jsou to pořád jen zvířata.

Nebo spíše jejich křížence...
Nedávno zasvěceně koukal chlápek na moje psy a říká, to nejsou pitbulové, že... Říkám mu, že nee... A on na to, já vím, pitbulové, to jsou obrovští psi, tak kolem 50 kilo...