Potřebuju vyjít s nesnesitelnou podřízenou

Takovéhle chování vážně nepochopím. To, co řekla té kolegyni, bych asi nerozdýchala... Asi bych si s ní promluvila mezi čtyřma očima a narovinu jí řekla, že se chová jako hulvát, a když už si něco myslí, tak by měla být aspoň zticha, že nikoho její názory nezajímají. Normálně bych pohrozila vyhazovem, ale chápu, že ses snažila vyhovět svojí kamarádce, navíc tam bude jen krátce.

Pančelka
Kamarádka, nekamarádka. Vzala bych si ji bokem (ať neděláš ostudu jí ani sobě) a dala bych ji jasně najevo, jak se chová a jak by se měla chovat. Prostě slušně, ale rázně. Řekla bych jí, že tady fungujete v kolektivu dobře a že si nepřeješ, aby dělala to a to. Místo aby byla ráda za práci, tak ....Někdy ty lidi nechápu.

V práci je to tvoje podřízená a chovat se musí slušně bez ohledu na její sociální situaci. Když jí nebaví se chovat k ostatním slušně, prostě jí řekni, ať jde.

Hm, je mi z toho docela blbě, protože tohle já v práci normálně neřeším. Nikdy jsme neřešily žabomyší války, ale tohle už žabomyší není. Moje spolužačka z psychologie na mně koukala jako na blázna a řekla, že přece poznám, že jsou takoví mezi námi, co se dokážou k lidem přiblížit, jen když mají jakoby navrch, jinak se příliš bojí, a ať si vzpomenu na tu přednášku, kde se řešila nutnost mužské dominance, kde se řešilo totéž. To byla památná přednáška, virvál až na ulici, ale tohle je realita.
Ona je vystrašený sociální idiot a to hulvátství vyplývá právě z toho, ale to mi oc nepomůže, bud něco vymyslím, nebo s ní ostře promluvím, mám na to čas do pondělka rána.Ne, tak je to jasný, jít musí, jen to musíme nějak uzavřít.

já myslím, že bys ji měla hodně ostře zpražit, ne nikde stranou, ale klidně přede všema

ono se jí to bude hodit i do budoucna, buď se naučí trochu chovat nebo ji v dohledné době někdo jednu natáhne

Pančelka
Řekni jí, že po dobu jejího pobytu u vás nebude komentovat osobní život ani vlastnosti ostatních zaměstnanců, a zda si myslí, že to dokáže, jinak že ji budeš muset propustit.

Pančelka
Z toho co popisuješ mám pocit, že se té dceři kamarádky moc pracovat nechce a že Tě provokuje, abys jí vyhodila... (Teda, pokud je svéprávná.)

Ty máš jen jednu možnost - promluvit s ní a pokud to k ničemu nepovede, tak se s ní rozloučit. Jedna věc je pomoc kamarádce - druhá je sebezničující milosrdenství...

Každopádně Ti Tvou situaci nezávidím a přeji na pondělí hodně síly a klidnou mysl!

Určitě si ale i rozumně promluv s kamarádkou, aby to pochopila, proč její milou dcerku griluješ, protože je klidně možný, že dcerka by si doma stěžovala (samozřejmě s vlastní verzí "já nic, oni mě nemají rádi") a ještě by to udělalo zlou krev mezi tebou a kamarádkou.

Ano, stěžovala si. Mám pocit, že nenormální jsou obě.
Já vám všem, holky, ( a pane)děkuju za podporu, díky ní jsem si uvědomila, že budu muset nějak jednat. Taky je mi jasný, že půjde, to je první věc, protože to, co má dělat, nedělá dobře, pokud vůbec a že se bez ní, no s potížema, ale obejdeme. Do půli srpna neumřem. .
Budu se muset našich ženských zeptat, jak moc mám řešit ty urážky, možná, že tohle vám připadá, že jsem úplně mimo, ale mně vždycky přišlo, že si dospělý člověk má vyřešit svoje potíže sám, aspon ty, co dokáže a ofiko si mi nikdo nestěžoval.
Takže se slezem, já jim řeknu, že jsem z toho vytočená a že hodlám zakročit, pokud proti tomu nic nemají. Když mi řeknou, že ano a že to ode mně ako od šéfky vítají, mám volný ruce, pokud mi řeknou, že si to s ní vyřídí samy jako soukromou věc, budu to respektovat.
A pokud s ní budu mluvit, (a to budu,) uvažuju o tom co a jak.
Lucis, Miinka, Rover i Erinka, máte pravdu.. Kolikrát se sama tady v diskusích vyjadřuju poměrně radikálně a mám pocit, že mám pravdu a teď ho z vašich příspěvků cítím taky, tohle zasluhuje nějakej nářez. Projít jí to nesmí. Jenže obyčejná domluva je tady na nic, mluvte k blbcovi.......Znáte to, že někdo je tak mimo, že už nemá cenu se s ním bavit? K tomuhle jsem během včerejška a dneška dospěla. Říct jí můžu cokoli, můžu být jakkoli ostrá, a budu.......ale teď už přímo chci, aby odešla. Já snad potřebuju, aby udělala ještě jednu botu, nebo něco někde katastrofálně nezvládla abych měla sakra důvod s ní zamést.

Tak to znám moc dobře, mluvit do zdi má větší smysl... Hodně sil!

Já bych to asi neřešila a těšila se na srpen Bála bych se, co mi vyvede a za rozbroje s kamarádkou i s ní to asi nestojí. Maximálně bych promluvila s podřízenýma, že o tom víš, že ona je asi blázen a že i takoví mají právo na existenci Brala bych to něco jako charitu, pomoc bližnímu. Jednoduché to nemají ani ona, ani kamarádka. Můžeš být ráda, že snad v srpnu odejde.

Jako osoba zodpovědná za fungování pracovního kolektivu bych mezi čtyřma očima obecně pojmenovala hlavní výhrady (nedostatečné komunikační dovednosti, neochota respektovat pracovní vztahy, nechopnost adaptovat se v kolektivu apod. a jak se to projevuje) proto, abych dostála svým povinnostem nadřízeného a jednala transparentně. Co si z toho paní Mirka odnese je záležitost její. Možná bych zvážila, zda přenášet odpovědnost na rozhodnutí kolegyň (jestli to máš řešit). Upřímnou soustrast, jsou to zbytečné nepříjemnosti. Když chybí sociální inteligence, tak ji sebelepším pohovorem stejně nevybudujeme. Pokud ji pro práci u Vás potřebuje, tak....

Pančelka
Radila jsem promluvit si s ní právě z důvodu, abys neměla pak neshody se svojí kamarádkou. Neměla jsem na mysli ani tak domluvu, jako dát jasně najevo, že takhle teda ne. Ona se chová, jakoby byla "někdo" a byla středem vesmíru, ale ve skutečnosti má možná pěkně mizerné sebevědomí a hnusně si to vybíjí na ostatních. Pokud už ses ale rozhodla, že chceš, aby odešla, tak nemusíš čekat na další botu. Jsi nadřízená, bot už udělala víc než dost, navíc neplní svoje povinnosti... Jaký další důvod k vyhazovu potřebuješ?

No jo, máma zpravidla bude stát za svým dítětem - zde jsi ve velmi nezávihodníhodné situaci...

No myslím, že se toto nakonec obrátí proti Tobě - já bych to asi řešil jako poradu, kde by byla i ona a probral tam v klidu a oběktivně situaci a nechal všechny vyjádřit. Již jsem to párkrát zažil, není to sice nic pěkného, ale buď se srovná a nebo odejde sama...

Jistě máš pravdu - jenže chce si to zachovat přede všemi tvář a respekt. I jako šéfka nemůžeš za druhé přejímat řešení jejich osobních věcí - nakonec bys Ty byla za tu špatnou...

Radím, nechat to vybublat na poradě a podle toho jak porada dopadne, si s ní promluvit. Minimálně nebudeš jen Ty ta zlá...

Každopádně držím pěsti!